|
|
Příčiny, projevy a důsledky americké zahraniční politiky vůči Kubě v letech 1959 - 1963
Chocholová, Anna ; Anděl, Petr (vedoucí práce) ; Mikulík, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá americkou zahraniční politikou vůči Kubě v období od kubánské revoluce po smrt prezidenta USA Johna F. Kennedyho v roce 1963. Odpovídá na otázku, co Spojené státy přimělo k rozhodnutí vést proti novému kubánskému režimu agresivní politiku, jaké tato politika měla výsledky, zda vstřícnější postoj vůči Kubě potenciálně představoval lepší alternativu, a jestli ho vzhledem k okolnostem mohli Američané vůbec zaujmout. Analyzuje jednotlivé události a aspekty tohoto období, v čele s invazí v Zátoce sviní, ve snaze zjistit, jak velký vliv měly Spojené státy na Castrův obrat ke komunismu a Sovětskému svazu, a zda právě i jejich vinou nakonec kubánská revoluce vedla až ke kubánské raketové krizi. Autorka dochází k závěru, že americká politika vůči Kubě v letech 1959-1963 nebyla vhodně zvolená, jelikož se jí nepodařilo dosáhnout jejího nejdůležitějšího cíle, tedy svržení Fidela Castra, a navíc zapříčinila větší radikalizaci kubánského režimu, jeho intenzivní spolupráci se Sovětským svazem a strádání kubánských obyvatel. Zároveň ale podotýká, že prosazení a implementace vstřícnější politiky, která by z dlouhodobého hlediska pravděpodobně představovala výhodnější alternativu pro oba státy, znamenalo pro prezidenty USA téměř nemožný úkol, a to především kvůli výjimečným podmínkám...
|
|
|
Kulturní sféra zahraniční politiky globálních měst: příklad Londýna a Paříže v letech 2007-2016
Chocholová, Anna ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá kulturní sférou zahraniční politiky globálních měst a zkoumá ji na případu Londýna a Paříže v letech 2007-2016. Odpovídá na otázku, z jakých důvodů, jakým způsobem a s jakými výsledky tato dvě globální města tvoří kulturní dimenzi své zahraniční politiky. Pomocí analýzy kulturní diplomacie v podání Spojeného království a Francie zkoumá, zda se zahraniční kulturní snahy globálních měst odchylují od těch státních a vykazují společné rysy, nebo zda naopak státní příslušnost hraje navzdory fenoménu globálních měst nadále hlavní roli. Nakonec dochází k zodpovězení otázky, zda, do jaké míry a s jakými výsledky dochází v kulturní sféře k meziměstské spolupráci mezi Londýnem, Paříží a ostatními metropolemi, ve snaze zhodnotit hypotézu Saskie Sassen o utváření nadnárodních urbánních sítí. Práce dochází k závěru, že ačkoli kulturní sféra zahraniční politiky Londýna a Paříže vykazuje mnohé podobnosti, stále lze sledovat i vliv státních modelů. Londýn oproti Paříži, stejně jako Spojené království ve srovnání s Francií, více využívá moderních metod marketingu a utváření značky města či státu a zároveň klade důraz na ekonomický zisk. Obě města na druhou stranu v rámci svých kulturnědiplomatických aktivit využívají podobných nástrojů a sdílejí některé z cílů, čímž do jisté míry potvrzují...
|
|
|
Příčiny, projevy a důsledky americké zahraniční politiky vůči Kubě v letech 1959 - 1963
Chocholová, Anna ; Anděl, Petr (vedoucí práce) ; Mikulík, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá americkou zahraniční politikou vůči Kubě v období od kubánské revoluce po smrt prezidenta USA Johna F. Kennedyho v roce 1963. Odpovídá na otázku, co Spojené státy přimělo k rozhodnutí vést proti novému kubánskému režimu agresivní politiku, jaké tato politika měla výsledky, zda vstřícnější postoj vůči Kubě potenciálně představoval lepší alternativu, a jestli ho vzhledem k okolnostem mohli Američané vůbec zaujmout. Analyzuje jednotlivé události a aspekty tohoto období, v čele s invazí v Zátoce sviní, ve snaze zjistit, jak velký vliv měly Spojené státy na Castrův obrat ke komunismu a Sovětskému svazu, a zda právě i jejich vinou nakonec kubánská revoluce vedla až ke kubánské raketové krizi. Autorka dochází k závěru, že americká politika vůči Kubě v letech 1959-1963 nebyla vhodně zvolená, jelikož se jí nepodařilo dosáhnout jejího nejdůležitějšího cíle, tedy svržení Fidela Castra, a navíc zapříčinila větší radikalizaci kubánského režimu, jeho intenzivní spolupráci se Sovětským svazem a strádání kubánských obyvatel. Zároveň ale podotýká, že prosazení a implementace vstřícnější politiky, která by z dlouhodobého hlediska pravděpodobně představovala výhodnější alternativu pro oba státy, znamenalo pro prezidenty USA téměř nemožný úkol, a to především kvůli výjimečným podmínkám...
|
host ::
RSS.