Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Reakce ptáků na ploštice ze skupiny Lygaeoidea: efektivita chemické obrany
Chalušová, Kateřina ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Výstražnou signalizací dává kořist predátorům najevo svou nepoživatelnost. Typickým příkladem jsou ploštice (Heteroptera), které vysílají kombinaci optických a chemických signálů. Cílem této práce bylo zjistit efektivitu chemické obrany ploštic vůči dospělým, z volné přírody odchyceným, sýkorám koňadrám (Parus major) a modřinkám (Cyanistes caeruleus) a vůči ručně odchovaným sýkorám koňadrám. Testovanou kořistí byly imága a larvy dvou invazních druhů rodu Oxycarenus (Heteroptera: Oxycarenidae) (aposematický O. lavaterae, neaposematický O. hyalinipennis), imága Horvathiolus superbus (Heteroptera: Lygaeidae) a jako kontrolní kořist cvrčci (Gryllus assimilis). Sledovali jsme vliv ploštic na prvotní reakci, na průběh učení a na projevy diskomfortního chování sýkor. U dospělých ptáků byly navíc porovnávány reakce ovlivněné druhem sýkory, věkem a pohlavím. Ptáčata byla rozdělena do dvou nezávislých experimentálních skupin, první skupině byla předkládána imága ploštic rodu Oxycarenus, druhé imága H. superbus chovaná na semenech slunečnice (Helianthus sp.), nebo náprstníku (Digitalis sp.). Předložení první ploštice u sýkor nespouštělo iniciální averzivní reakci, ale ptáci reagovali averzivně až po zkušenosti s napadením ploštice. Všechna ptáčata na rozdíl od dospělých napadla alespoň jednu ploštici a také...
Chemický aposematismus: reakce predátorů na chemické výstražné signály kořisti
Chalušová, Kateřina ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Kotyková Varadínová, Zuzana (oponent)
Aposematismus je typem obranného mechanismu, jakým kořist dává najevo predátorovi, že je nejedlá nebo toxická. Reakce predátorů na chemické výstražné signály kořisti se liší v závislosti na množství a kombinaci signálů vysílaných kořistí, na druhu predátora a jeho hlavním způsobu orientace. Většina studovaných prací testovala reakce ptáků na chuťové a olfaktorické stimuly, často v kombinaci se signály z dalších modalit. Ačkoliv jsou ptáci predátory orientujícími se hlavně vizuálně, čich, chuť a chemesteze jim významně pomáhají v určení nejedlé potravy. Mezi dalšími testovanými predátory byli ryby, obojživelníci, plazi, savci a bezobratlí živočichové, jejichž reakce na stejné chemické látky kořisti jsou pro srovnání uvedeny. V pracích týkajících se ptáků byly použity nejvíce denatonium benzoát (Bitrex), chinin a pyraziny. Predátoři často vykazovali averzivní chování, neofobické reakce, urychlení učení a zefektivnění zapamatování nejedlé kořisti, pokud jim byla prezentována spolu s chemickými signály. Někteří byli schopni regulovat příjem toxické potravy na základě již přijatého množství nebo diskriminovat mezi jedlou a nejedlou potravou podle koncentrace chemikálií v ní obsažené. Klíčová slova: Aposematismus, chemická obrana, chemické signály, učení predátora vyhýbat se nejedlé kořisti, paměť, chuť,...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.