Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vybrané aspekty prosazování cílů a požadavků Úmluvy o zákazu chemických zbraní
Chára, Jan ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
8. ZÁVĚR Lze konstatovat, že Úmluva o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení zakotvuje velmi novátorský a složitý verifikační systém, zahrnující ohlašovací povinnosti, hloubkové mezinárodní inspekce i omezení obchodu. Na poli mezinárodního práva v oblasti odzbrojení, respektive kontroly zbrojení představuje poměrně nový nástroj. V tuto chvíli není zcela zřejmé, kde je hranice mezi kodifikovaným, respektive zachyceným mezinárodním právem a právem obyčejovým, tvořícím se na základě Úmluvy. Přesto se však v souvislosti s rozšiřujícím se dodržováním Úmluvy lze domnívat, že její vliv na tvorbu mezinárodního obyčeje bude v čase velmi sílit. Klíčovou otázkou zůstává, jak jsou požadavky Úmluvy naplňovány a zda směřují k zamýšleným cílům, zda jsou stanovené zákazy vynutitelné a také zda je možné (a v praxi skutečně proveditelné) osoby porušující tyto zákazy kdykoli a na jakémkoli místě zadržet a potrestat. Opravdovou váhu zákazu šíření chemických zbraní totiž dává právě míra jeho vynutitelnosti. Bez účinné vynutitelnosti by zmiňovaná univerzálnost ustanovení Úmluvy zůstala pouze prázdnou proklamací. Těžiště potlačování aktivit směřujících k použití chemických zbraní v období po skončení studené války leží především v prevenci zaměřené na jejich možné zneužití...
Vybrané aspekty prosazování cílů a požadavků Úmluvy o zákazu chemických zbraní
Chára, Jan ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
8. ZÁVĚR Lze konstatovat, že Úmluva o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení zakotvuje velmi novátorský a složitý verifikační systém, zahrnující ohlašovací povinnosti, hloubkové mezinárodní inspekce i omezení obchodu. Na poli mezinárodního práva v oblasti odzbrojení, respektive kontroly zbrojení představuje poměrně nový nástroj. V tuto chvíli není zcela zřejmé, kde je hranice mezi kodifikovaným, respektive zachyceným mezinárodním právem a právem obyčejovým, tvořícím se na základě Úmluvy. Přesto se však v souvislosti s rozšiřujícím se dodržováním Úmluvy lze domnívat, že její vliv na tvorbu mezinárodního obyčeje bude v čase velmi sílit. Klíčovou otázkou zůstává, jak jsou požadavky Úmluvy naplňovány a zda směřují k zamýšleným cílům, zda jsou stanovené zákazy vynutitelné a také zda je možné (a v praxi skutečně proveditelné) osoby porušující tyto zákazy kdykoli a na jakémkoli místě zadržet a potrestat. Opravdovou váhu zákazu šíření chemických zbraní totiž dává právě míra jeho vynutitelnosti. Bez účinné vynutitelnosti by zmiňovaná univerzálnost ustanovení Úmluvy zůstala pouze prázdnou proklamací. Těžiště potlačování aktivit směřujících k použití chemických zbraní v období po skončení studené války leží především v prevenci zaměřené na jejich možné zneužití...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.