|
|
Vztah jedince a společnosti v románech Jiřího Weila Moskva-hranice a Dřevěná lžíce
Cepník, Jakub ; Vojtěch, Daniel (vedoucí práce) ; Špirit, Michael (oponent)
Tématem práce je vztah jedince a společnosti ve dvojici románů Jiřího Weila ze třicátých let - Moskva-hranice a Dřevěná lžíce. Tento vztah je zkoumán jednak na pozadí soudobých proudů marxistické estetiky, jednak vlastním rozborem obou knih. Práce se skládá z teoretické části, interpretační částí a typologie románových postav. Výchozí interpretační tezí je výzva Růženy Grebeníčkové, aby byly Weilovy romány čteny nikoliv jako svědectví o historické realitě v SSSR, ale především jako svébytná literární díla. V teoretické části jsou představeny dvě literární koncepce, jejichž vliv je ve Weilových románech patrný: umělecké pojetí sovětské avantgardní skupiny LEF a socialistický realismus Bedřicha Václavka. Práce shrnuje programové teze obou těchto proudů, zkoumá jejich implikace pro vztah jedince a společnosti. Pozornost je věnována rozdílnému pojetí skutečnosti v obou koncepcích: lefovské pojetí klade důraz spíše na přítomnost, socialistický realismus spíše na budoucnost. V interpretační části je proveden strukturní a naratologický rozbor obou románů. Ukazuje se přitom, že v různých vrstvách románů se hojně uplatňuje princip juxtapozice. Interpretace dále zkoumá vztah jedince a společnosti s důrazem na pojmovou opozici společenská funkce - lidskost. Variantou takového vztahu je i komunismus, chápaný v...
|
host ::
RSS.