|
|
Problematika vzdělávání dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí
CHRSTOŠOVÁ, Vlasta
Bakalářská práce s názvem Problematika vzdělávání dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí je zaměřena na metody a formy práce včetně alternativních přístupů ve výuce, které pedagogové využívají při vzdělávání dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí. Dále se v teoretické části zabývá podpůrnými opatřeními, které mají za úkol zmírnit dopad sociálního znevýhodnění těchto dětí při jejich vzdělávání, neboť v něm nebývají úspěšní. Následkem je tak jejich předčasný odchod ze vzdělávacího systému, a to jim posléze přináší problémy jak v profesním, tak i v osobním životě a v konečném důsledku tato skutečnost ovlivňuje společnost, politiku a odráží se i na ekonomice státu. Účelem praktické části bylo na základě kvalitativního výzkumu metodou sběru dat rozhovory/interview s vybranými pedagogy získat přehled o používaných metodách a přístupech ve vzdělávání sociálně znevýhodněných žáků v běžné prezenční formě výuky a pak v souvislosti s opatřením vztahující se ke koronavirové epidemii v distanční výuce. Dalším z cílů bylo zjistit s jakými problémy se pedagogičtí pracovníci setkávají při začleňování sociálně znevýhodněných dětí do hlavního vzdělávacího proudu tzn. "běžných" základních škol. Na základě zpracovaných rozhovorů pořízených od informantů učících na základních školách dle jejich zkušeností a postřehů, jsou v praktické části uvedeny možnosti vzdělávání, které tyto děti ze sociálně znevýhodněného prostředí mají a současně nastíněno i řešení jejich vzdělávacích nerovností.
|
|
|
Znalosti žáků 8. a 9. tříd základních škol o reprodukčním zdraví
CHRSTOŠOVÁ, Vlasta
Bakalářská práce s názvem Znalosti žáků 8. a 9. tříd základních škol o reprodukčním zdraví se zaměřuje na míru informovanosti žáků ve věku 13-16 let o problematice menstruace, bezpečného sexu, antikoncepce, těhotenství a pohlavně přenosných chorob. V teoretické části bakalářské práce je popsáno zdraví a jeho rozdělení na reprodukční asexuální. Dále jsou zde popsány reprodukční orgány ženy a muže, menstruace a menstruační pomůcky, pohlavní styk a možnosti ženské a mužské antikoncepce, protože je nutné, aby dospívající lidé věděli, jak se chránit před nechtěným těhotenstvím a pohlavně přenosnými chorobami. Proto jsou jednotlivé kapitoly věnované právě pohlavně přenosným chorobám, těhotenství a interrupci. Poslední kapitola se zabývá edukací žáků vproblematice reprodukčního zdraví a rolí porodní asistentky v edukačním procesu. Ve výzkumné části bakalářské práce byla jako způsob výzkumného šetření zvolena kvantitativní metoda. Sběr dat probíhal pomocí dotazníku, který byl šířen mezi respondenty na sociální síti Facebook. Dotazník se skládal ze 36 otázek, ze kterých bylo 23 uzavřených, 12 polouzavřených a 1 otevřená. Získaná data byla zpracována a vyhodnocena pomocí počítačových programů Microsoft Excel a SPSS. K jednotlivým otázkám byly vytvořeny grafy, které zobrazují odpovědi chlapců a dívek 8. a 9. tříd základních škol. Výzkumný soubor tvořilo 101 respondentů. Z 8. tříd bylo celkem 36 respondentů, a to 7 chlapců a 29 dívek. Z 9. tříd bylo celkem 65 respondentů, a to 13 chlapců a 52 dívek. Cílem této práce bylo zjistit, jaké mají chlapci a dívky 8. a 9. tříd znalosti o reprodukčním zdraví, tj. o menstruaci, bezpečném sexu, antikoncepci, těhotenství a pohlavně přenosných chorobách. Pro výzkumnou část byly stanoveny 3 hypotézy. První hypotéza měla zjistit, zda dívky 8. tříd mají větší znalosti o reprodukčním zdraví než chlapci téhož ročníku. Tato hypotéza byla vyvrácena. Druhá hypotéza měla určit, zda dívky 9. tříd mají větší znalosti o reprodukčním zdraví než chlapci z téhož ročníku. Druhá hypotéza byla také vyvrácena. Třetí hypotéza se zabývala tím, zda žáci 9. tříd mají větší znalosti o reprodukčním zdraví než žáci 8. tříd. Tato hypotéza byla potvrzena.
|
host ::
RSS.