Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Metodika pro vybavení interiérových expozic technologiemi pro vizualizace digitálních objektů a sdílení obsahu
Získal, Bohuš ; Brůha, Petr ; Macek, Ivo ; Frank, Jiří ; Berka, Roman
Hlavním cílem metodiky je poskytnout soubor doporučení a praktických informací o nejvhodnějších postupech plánování, návrhu, instalace a provozu fyzických expozic obsahujících multimediální exponáty, zejména s využitím digitálních 3D reprezentací sbírkových předmětů. Metodika poskytuje přehled parametrů nejpoužívanějších typů zařízení, jejichž znalost pomáhá definovat důležité požadavky na pořizované technologies ohledem na požadované funkce exponátů. Jádro metodiky tvoří popis vhodných kroků při procesu návrhu, realizace a provozu expozice či výstavy realizované v interiéru. Autoři zde rekapitulují obvyklý proces a doplňují jej o postupy potřebné pro efektivní využití multimediálních prvků s důrazem na prezentaci digitálních 3D objektů. Pozornost je věnována i výběru dodavatelů služeb s ohledem na povinnost provádět výběrová řízení a potřebu správné posloupnosti kroků s vyřešením nezbytných návazností. Metodika byla vytvořena jako jeden z výstupů projektu “Prezentace a ochrana 3D digitálních objektů v muzejních sbírkách” podpořeného MKČR v rámci výzvy NAKI II pod identifikačním číslem DG20P02OVV027.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Analýza korespondence cara Ivana IV. Hrozného a knížete Andreje Kurbského
Brůha, Petr ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent)
Práce se snaží analyzovat korespondenci cara Ivana IV. Hrozného a knížete Andreje Michajloviče Kurbského s přihlédnutím k historickým souvislostem východoevropského prostoru druhé třetiny 16. století. Společně s obsahem jednotlivých dopisů jsem se zaměřil také na jejich rozsah, celkový průběh korespondence i spor badatelů o její věrohodnost. Kromě tohoto hlavního tématu práce obsahuje historický úvod, který podává informace o obou hlavních aktérech korespondence a o vývoji vztahu cara a aristokracie. Vlivem různých názorů knížete i cara na tytéž události lze v korespondenci nalézt několik témat, která jsem se pokusil v práci více či méně úspěšně porovnat. V závěru jsou obsaženy výsledky, které vyplynuly z odborné literatury nebo přímo ze studia korespondence.
Polské téma v ruských historických vyprávěních o Smutě první poloviny 17. století
Brůha, Petr ; Příhoda, Marek (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Hlavním tématem diplomové práce je zkoumání polského vlivu na Moskevskou Rus během období tzv. Smuty, jak jej zachytili ruští pisatelé první poloviny 17. století ve svých historických vyprávěních. V první části práce je charakterizováno období Smuty jako fenomén, který se výrazným způsobem zapsal do paměti všech jejích současníků. Dále práce věnuje pozornost pramenné základně, příčinám a okolnostem jejího vzniku a taktéž některým jejím autorům. V nejobsáhlejší části práce jsou na základě rozsáhlého pramenného materiálu rozebrána jednotlivá témata zaměřená na působení polského faktoru na Moskvu v daném období. Zmíněna je polská podpora samozvanců, kteří se ucházejí o carský titul, vojenská intervence polského krále Zikmunda i konečné vítězství ruské domobrany nad zahraničními interventy. V závěru práce jsou pak porovnána jednotlivá historická vyprávění mezi sebou, zda se vzájemně odlišují tématy, která popisují, nebo zda ten který prvek polské intervenci popisují stejně anebo zda existuje souvislost mezi životními osudy autorů a jejich dílem.
Polské téma v ruských historických vyprávěních o Smutě první poloviny 17. století
Brůha, Petr ; Příhoda, Marek (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Hlavním tématem diplomové práce je zkoumání polského vlivu na Moskevskou Rus během období tzv. Smuty, jak jej zachytili ruští pisatelé první poloviny 17. století ve svých historických vyprávěních. V první části práce je charakterizováno období Smuty jako fenomén, který se výrazným způsobem zapsal do paměti všech jejích současníků. Dále práce věnuje pozornost pramenné základně, příčinám a okolnostem jejího vzniku a taktéž některým jejím autorům. V nejobsáhlejší části práce jsou na základě rozsáhlého pramenného materiálu rozebrána jednotlivá témata zaměřená na působení polského faktoru na Moskvu v daném období. Zmíněna je polská podpora samozvanců, kteří se ucházejí o carský titul, vojenská intervence polského krále Zikmunda i konečné vítězství ruské domobrany nad zahraničními interventy. V závěru práce jsou pak porovnána jednotlivá historická vyprávění mezi sebou, zda se vzájemně odlišují tématy, která popisují, nebo zda ten který prvek polské intervenci popisují stejně anebo zda existuje souvislost mezi životními osudy autorů a jejich dílem.
Analýza korespondence cara Ivana IV. Hrozného a knížete Andreje Kurbského
Brůha, Petr ; Picková, Dana (oponent) ; Stellner, František (vedoucí práce)
Práce se snaží analyzovat korespondenci cara Ivana IV. Hrozného a knížete Andreje Michajloviče Kurbského s přihlédnutím k historickým souvislostem východoevropského prostoru druhé třetiny 16. století. Společně s obsahem jednotlivých dopisů jsem se zaměřil také na jejich rozsah, celkový průběh korespondence i spor badatelů o její věrohodnost. Kromě tohoto hlavního tématu práce obsahuje historický úvod, který podává informace o obou hlavních aktérech korespondence a o vývoji vztahu cara a aristokracie. Vlivem různých názorů knížete i cara na tytéž události lze v korespondenci nalézt několik témat, která jsem se pokusil v práci více či méně úspěšně porovnat. V závěru jsou obsaženy výsledky, které vyplynuly z odborné literatury nebo přímo ze studia korespondence.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.