|
|
Human Perception in Condition of Uncertainty: The Visual, Auditory and Embodied Responses to Ambiguous Stimuli
Boschetti, Silvia ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Palanza, Paola (oponent) ; Pfaus, James (oponent)
Naše smysly se vyvinuly tak, abychom z okolního prostředí získávat optimální množství informací. Tato optimalizace ovšem znamená, že je třeba počítat s chybami. Proto, abychom předešli těm s významným dopadem, vyvinula se u člověka tendence k nadhodnocování významu vzájemných souvislostí (i ve smyslu vnímání vzorů a posloupností). Ve své práci jsem testovala schopnost vyhodnocování vizuálních a akustických stimulů. Za použití počítačové grafiky byl vyvinut soubor testovacích stimulů, kde bylo rozložení prvků určeno sofistikovaným generátorem pseudo-náhodných čísel. Tyto výsledné masky s různou mírou průhlednosti byly užity k překrytí geometrických tvarů. Podobného postupu bylo užito k vytvoření černobílých stimulů s vysokým kontrastem. Za použití metod bayesovské statistiky jsem nalezla vzájemnou provázanost schopnosti určit přítomnost vzoru (a její absenci) a stylu myšlení, specificky racionálního a na intuici založeného. Dále jsem pak použila nejednoznačné výrazy tváře a vokalizace vysoce intenzivních afektivních stavů (bolest a slast) a stavů nízké intenzity (neutrální výraz/promluva, úsměv/smích). Výsledkem je zjištění, že vysoká intenzita projevu je spojena s nízkou schopností respondentů správně vyhodnotit valenci vizuálních i akustických stimulů. Díky použitému statistickému přístupu jsem...
|
|
|
Neural Correlates of Consciousness: Theoretical problems and Candidates
Blaštík, Filip ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Boschetti, Silvia (oponent)
Vědomí, jakožto nedílná součást světa, odolává už celé věky vědeckému poznání. Tato práce se primárně věnuje vědeckému projektu Neurálních korelátů vědomí. Ten má za cíl vědecky popsat esenci vědomí. Zabývá se plejádou teoretických problémů, kterým tento vědecký program čelí. V první části se tato práce věnuje teoretickým problémům, jež samotná definice Neurálních korelátů vědomí v sobě obsahuje a jejím možným alternativám. V druhé části se tato práce zabývá otázkou, jestli program Neurálních korelátů vědomí není jenom program, který obecně zavádí diskurz o tom, jak mluvit o vědomí. Taktéž ukazuje dilema, jestli je vůbec možné dosáhnout těch správných korelací, abychom rozpoznali Neurální korelát vědomí. Je představeno několik pokusů pro ilustrací těchto problémů. Třetí část se věnuje představení a rozboru filosofického problému. Hlavním problémem je identifi- kováno rozhodnutí "Co je to být vědomý?". Odpověď na tuto otázku formuje celý design experimentu, ba i výklad empiricky naměřených výsledků. Z této reflexe plyne snaha o sjednocení hlavních vědecko- filosofických proudů studia vědomí. Avšak ukazuje se, že sjednocení zatím není možné, neboť rozdíly různých teorii vědomí jsou příliš velké. Na základě předešlých poznatků je vyvozen závěr, že existuje nutná podmínka k nalezení Neurálního korelátu...
|
host ::
RSS.