Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv americké zahraniční politiky na palestinsko-izraelský konflikt v letech 1989 až 1997
Bokša, Michal ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Cílem práce je komparovat G. H. W. Bushovu a W. J. Clintonovu zahraniční politiku v rámci izraelsko-palestinského mírového procesu mezi lety 1989 až 1997. Práce se tak věnuje především období Madridské mírové konference a uzavření dohod z Osla. První dvě kapitoly se zaměřují na základní a klíčové aspekty jak Bushovy, tak Clintonovy blízkovýchodní politiky. Třetí kapitola je poté komparací jejich zahraničních politik ve třech základních oblastech. Jedná se o komparaci jejich aktivního a pasivního přístupu uplatňovaného jak při zajišťování mírových rozhovorů, tak při jejich průběhu; komparaci jejich přístupu k izraelské politice budování osad, která představovala hlavní překážku mírových rozhovorů a komparaci vztahu Bushovy i Clintonovy administrativy k rezolucím č. 242 a 338, které tvoří základ pro řešení palestinsko-izraelského konfliktu. Závěr práce se věnuje výsledkům komparace, ze kterých vyplývá, že se Bushova zahraniční politika ukázala být ve sledovaném období úspěšnější.
Vliv americké zahraniční politiky na palestinsko-izraelský konflikt v letech 1989 až 1997
Bokša, Michal ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Cílem práce je komparovat G. H. W. Bushovu a W. J. Clintonovu zahraniční politiku v rámci izraelsko-palestinského mírového procesu mezi lety 1989 až 1997. Práce se tak věnuje především období Madridské mírové konference a uzavření dohod z Osla. První dvě kapitoly se zaměřují na základní a klíčové aspekty jak Bushovy, tak Clintonovy blízkovýchodní politiky. Třetí kapitola je poté komparací jejich zahraničních politik ve třech základních oblastech. Jedná se o komparaci jejich aktivního a pasivního přístupu uplatňovaného jak při zajišťování mírových rozhovorů, tak při jejich průběhu; komparaci jejich přístupu k izraelské politice budování osad, která představovala hlavní překážku mírových rozhovorů a komparaci vztahu Bushovy i Clintonovy administrativy k rezolucím č. 242 a 338, které tvoří základ pro řešení palestinsko-izraelského konfliktu. Závěr práce se věnuje výsledkům komparace, ze kterých vyplývá, že se Bushova zahraniční politika ukázala být ve sledovaném období úspěšnější.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.