Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 11 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Věkem podmíněná makulární degenerace a terapeutické možnosti ovlivnění vlhké formy tohoto onemocnění
Fric, Evžen ; Langrová, Hana (vedoucí práce) ; Boguszaková, Jarmila (oponent) ; Karel, Ivan (oponent)
Souhrn V naší práci jsme hodnotili funkční a anatomické výsledky léčby pacientů s vlhkou formou VPMD pomocí TTT, PDT a intravitreální aplikace bevacizumabu ve sledovacím období 12 měsíců. Ve skupině očí léčených pomocí TTT bylo prokázáno statisticky významné snížení NKZO v průběhu sledovacího období 12 měsíců. V souboru pacientů s klasickou CNV léčených PDT byla mediánová výsledná NKZO po 12 měsících identická s mediánovou hodnotou vstupní NKZO. Na základě našich výsledků můžeme konstatovat, že tato metoda léčby vlhké formy VPMD je schopna stabilizovat NKZO, ale není schopna statisticky významně zlepšit NKZO. U léčby VPMD s okultní CNV bevacizumabem jsme jako u jediné pozorovali statisticky významné zlepšení NKZO ve sledovacím období 12-ti měsíců. Při statistickém hodnocení se vstupní NKZO mezi skupinami pacientů lišila jen nevýznamně s výjimkou významně nižších hodnot u pacientů léčených TTT a pacientů ve skupině PDT. Za 6 a 12 měsíců byly rozdíly v NKZO mezi skupinou pacientů léčených pomocí TTT a PDT jen nevýznamné. NKZO u pacientů s klasickou CNV léčených pomocí TTT a PDT se lišila také jen nevýznamně v celém sledovacím období 12 měsíců. Naproti tomu u pacientů léčených bevacizumabem byla NKZO při 6 i 12 měsíčním sledování významně vyšší v porovnání se skupinou PDT i TTT. U pacientů s okultní CNV...
Nové přístupy v léčbě makulárních edémů sítnice. (Intravitreální aplikace triamcinolon acetonidu)
Dusová, Jaroslava ; Hejcmanová, Dagmar (vedoucí práce) ; Boguszaková, Jarmila (oponent) ; Kalvodová, Bohdana (oponent)
Souhrn Nové přístupy v léčbě makulárních edémů sítnice. Intravitreální aplikace triamcinolon acetonidu. Hodnotíme účinnost intravitreální injekce triamcinolon acetonidu (IVTA) v dávce 4 mg u pacientů s makulárním edémem (ME) různé etiologie. V prospektivní studii je sledováno celkem 54 očí. 1. skupinu tvoří 30 očí s diabetickým makulárnám edémem (DME), 2. skupinu tvoří 16 očí s ME při oklusi sítnicové žíly a 3. skupinu představuje 8 očí s s cystoidním makulárním edémem (CME) po operaci katarakty. Všechny pacienty jsme vyšetřili před aplikací IVTA a při kontrolách za 1, 3, 6, 9 a 12 měsíců následovně: nejlépe korigovanou zrakovou ostrost (NKZO) na ETDRS tabulích, nitrooční tlak (NT) aplanační tonometrií, biomikroskopické vyšetření předního i zadního segmentu oka se zaměřením na makulu na štěrbinové lampě, dále byla provedena barevná fundusfotografie na digitální funduskameře a změřena makulární tloušťka (MT) optickou koherenční tomografií (OCT). Ve všech skupinách ME jsme prokázali redukci MT i zlepšení NKZO v průběhu i na konci sledovacího období. V 1. skupině (DME) se NKZO zlepšila z 0,19 na 0,23 a MT poklesla z 518µm na 375µm. Statisticky významné zlepšení NKZO (p<0,05) bylo prokázáno za 1, 3, 6 a 9 měsíců po aplikaci IVTA. Ve 12. měsíci bylo zlepšení nevýznamné (p=0,057). Redukce ME byla významná ve...
Sledování vlivu moderních chirurgických postupů na centrální část sítnice pomocí elektrofyziologických metod
Hejsek, Libor ; Langrová, Hana (vedoucí práce) ; Boguszaková, Jarmila (oponent) ; Těšínský, Pavel (oponent)
Sledování vlivu moderních chirurgických postupů na centrální partii sítnice pomocí elektrofyziologických metod. Libor Hejsek Hodnotíme roční anatomické a funkční výsledky operace idiopatické makulární díry (IMD) 20G pars plana vitrektomií, s peelingem membrana limitans interna a s plynovou tamponádou (20% SF6). Sledovaný soubor tvořilo 32 očí 32 pacientů (3 muži a 29 žen), průměrného věku 69 let (rozmezí 59 až 76). Pro objektivizaci nitrooční anatomie jsme použili techniky: vyšetření předního segmentu štěrbinovou lampou, biomikroskopii při arteficiální mydriáze a optickou koherentní tomografii (Stratus OCT™, Carl Zeiss). Pro vyšetření funkce centrální oblasti sítnice jsme hodnotili: nejlépe korigovanou zrakovou ostrost do dálky (NKZO) na ETDRS optotypech, multifokální elektroretinografii (mfERG) a reverzní elektroretinografii při šachovnicové stimulaci (PERG). Ke statistickému zpracování výsledků jsme použili neparametrický Wilcoxonův párový test. Výsledky anatomické: k primárnímu uzavření IMD došlo u 29 (90%), IMD se neuzavřela, ale okraje neuroretiny byly oploštělé u 2 očí (6%), v jednom případě zůstala IMD kompletně otevřená (3%). Výsledky funkční: zraková ostrost se zlepšila o 2 a více řádků u 27 očí (84%), o 3 a více řádků u 18 očí (56%) a o 4 a více řádků u 5 očí (16%). PERG neprokázaly postižení...
Věkem podmíněná makulární degenerace a terapeutické možnosti ovlivnění vlhké formy tohoto onemocnění
Fric, Evžen ; Langrová, Hana (vedoucí práce) ; Boguszaková, Jarmila (oponent) ; Karel, Ivan (oponent)
Souhrn V naší práci jsme hodnotili funkční a anatomické výsledky léčby pacientů s vlhkou formou VPMD pomocí TTT, PDT a intravitreální aplikace bevacizumabu ve sledovacím období 12 měsíců. Ve skupině očí léčených pomocí TTT bylo prokázáno statisticky významné snížení NKZO v průběhu sledovacího období 12 měsíců. V souboru pacientů s klasickou CNV léčených PDT byla mediánová výsledná NKZO po 12 měsících identická s mediánovou hodnotou vstupní NKZO. Na základě našich výsledků můžeme konstatovat, že tato metoda léčby vlhké formy VPMD je schopna stabilizovat NKZO, ale není schopna statisticky významně zlepšit NKZO. U léčby VPMD s okultní CNV bevacizumabem jsme jako u jediné pozorovali statisticky významné zlepšení NKZO ve sledovacím období 12-ti měsíců. Při statistickém hodnocení se vstupní NKZO mezi skupinami pacientů lišila jen nevýznamně s výjimkou významně nižších hodnot u pacientů léčených TTT a pacientů ve skupině PDT. Za 6 a 12 měsíců byly rozdíly v NKZO mezi skupinou pacientů léčených pomocí TTT a PDT jen nevýznamné. NKZO u pacientů s klasickou CNV léčených pomocí TTT a PDT se lišila také jen nevýznamně v celém sledovacím období 12 měsíců. Naproti tomu u pacientů léčených bevacizumabem byla NKZO při 6 i 12 měsíčním sledování významně vyšší v porovnání se skupinou PDT i TTT. U pacientů s okultní CNV...
Surgical treatment of diabetic macular edema
Aboutable, Tarek ; Kalvodová, Bohdana (vedoucí práce) ; Korda, Vladimír (oponent) ; Boguszaková, Jarmila (oponent)
Diabetic macular edema is the most common cause of visual impairment in diabetic patients. Precise pathophysiology of diabetic macular edema is unclear and seems to be multifactorial and includes pericyte loss, microaneurysm formation, basement membrane thickening and focal closure of the capillary bed, vitreomacular traction, and ultimately breakdown of the blood-retinal barrier with increased vascular permeability. Risk factors for clinical significant diabetic macular edema are hyperglycemia, hypertension, hyperlipidemia, duration of diabetes, and pregnancy. The increasing number of individuals with diabetes worldwide suggests that diabetic macular edema will continue to be major contributors to vision loss and associated functional impairment in the working-age population of most developed countries. Although eyes with diffuse macular edema carry a particularly poor prognosis despite laser photocoagulation, laser treatment is still the first choice of treatment for diabetic macular edema as it is safety and less invasive that other surgical options. Diffuse diabetic macular edema is characterized by diffuse leakage from extensive areas of the posterior retinal capillary bed, a scarcity of hard exudates, and often the formation of cystoid spaces. Focal macular edema, in contrast, is characterized by...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 11 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.