|
|
Vplyv spontánnej a riadnejs technológie na obsah biogénnych amínov v bielych vínach
Blšáková, Lucia
V diplomové práci se zabýváme vlivem spontánní a řízené technologie na tvorbu biogenních aminů. Práce je rozdělena do dvou základních částí. V literární části se věnuje vlastnostem, vzniku a jejich výskytu. Dále popisuje jednotlivé faktory a mikroorganismy, které ovlivňují jejich tvorbu. Následně se zaměřuje na účinek biogenních aminů na zdraví a faktory, které mohou zvýšit jejich toxicitu v mikroorganismu. V závěru literární rešerše se zaměřuje na tvorbu biogenních aminů ve víně, jejich obsahu ve světových vínech a orientuje se na enologické faktory ovlivňující jejich obsah. V experimentální části je podrobně popsán postup experimentu na odrůdě Chardonnay. Ten byl rozdělen na čtyři varianty. Dva z nich byly technologicky zpracovány v sudu, zbylé dvě ve skleněné nádobě. Následně byly obě verze v sudu a ve skle rozděleny ještě na proces výroby zpracovaný spontánní a řízenou technologií. V průběhu experimentu byly odebírány vzorky a ty následně analyticky vyhodnoceny pomocí HPLC na tvorbu biogenních aminů. Výsledné vína byly senzoricky zhodnoceny. Všechny výsledky byly statisticky zpracovány a porovnány se studiemi které se zabývaly podobnou problematikou.
|
|
|
Významné české a slovenské novošľachtenie
Blšáková, Lucia
Bakalárska práca sa najprv zaoberá históriou šľachtenia na Slovensku a v Čechách. Vznikom, rozvojom a v krátkosti aj významnými osobnosťami. Ďalej popisuje šľachtiteľské stanice od ich histórie až po súčasnosť a odrody v nich vyšľachtené. Neskôr sa práca zameriava na systematické zaradenie rodu Vitis L., jej podrody Euvitis a Muscadinia a rozdelenie podrodu Euvitis na tri skupiny severoamerickú, východoázijskú, euroázijskú. V krátkosti opisuje zloženie plodov viniča (kvetenstvo, kvet, strapec, bobuľa, semeno) a oplodnenie a tvorbu plodov.V ďalšej kapitole sa zaoberá pôdnymi a klimatickými podmienkami vinohradníckych oblastí na Slovensku a v Čechách. Ďalej prináša informácie o šľachtení a jeho cieľoch, šľachtiteľských metódach, metódach novošľachtenia, ktorými sú kríženie, mutácie, inzucht a heteróza, polyploidie a klonová selekcia. V skratke opisuje moderné metódy akými sú metódy in vitro a bunkové šľachtenie, do ktorého patria GMO rastliny. Zameriava sa na rezistenciu, ktorá hrá pri šľachtení kľúčovú úlohu.Zvyšné kapitoly sú zamerané na genofondy v oboch krajinách a na ich významné novovyšľachtené odrody a ich predstaviteľov. Sú tu opísané muštové odrody ako Devín, Dunaj, Hetera, Torysa, Rosa, Malverina, Muškát moravský atď. a stolové ako napríklad Premier, Olšava, Pola.
|
host ::
RSS.