|
|
Nestability spreje u trysek typu effervescent
Beinstein, Zbyněk ; Volavý, Jaroslav (oponent) ; Jedelský, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývala výzkumem effervescent trysek. Effervescent trysky patří do skupiny dvoufázových rozprašovacích trysek, které se často využívají ve spalovacích aplikacích. Právě ve spalovacích aplikacích má míra stability spreje významný vliv na účinnost spalování a množství vzniklých exhalací. Hlavním cílem práce bylo zhodnotit míru nestabilit spreje v závislosti na konstrukci trysky a jejím provozním režimu. Vliv konstrukce byl zkoumán v závislosti na průměru a délce směšovací komory, a dále pak na velikosti, počtu a rozmístění aeračních otvorů. Různými kombinacemi těchto konstrukčních parametrů vzniklo 17 specifických variant zkušebních vzorků trysky. Každá tato varianta byla proměřena ve třech provozních režimech, reprezentovaných určitým tlakem kapaliny na vstupu do trysky a hmotnostním poměrem průtoku plynu ke kapalině (GLR). Pro vyhodnocení míry nestabilit spreje byla požita metodika, která porovnává ideální rozdělení částic do mezičásticových časových tříd, definovaných pro ideální (stabilní) sprej, s experimentálně zjištěným rozdělením. Pro určení experimentálního rozdělení bylo využito měření spreje pomocí laserového systému P/DPA (Řase Doppler Particle Analyser). Výsledkem srovnání ideálního a experimentálního rozdělení byl parametr , který vyjadřuje míru nestabilit spreje pro konkrétní trysku a provozní režim. Pomocí zmíněného parametru bylo možno mezi sebou jednotlivé trysky porovnávat a určit přínos jednotlivých konstrukčních úprav. Z výsledků vyplynulo doporučení pro konstrukci trysky, vytvářející sprej s minimální mírou nestabilit spreje. Pro zkoumanou trysku a její jednotlivé konstrukční varianty byla zhotovena výkresová dokumentace.
|
|
|
Nestability spreje u trysek typu effervescent
Beinstein, Zbyněk ; Volavý, Jaroslav (oponent) ; Jedelský, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývala výzkumem effervescent trysek. Effervescent trysky patří do skupiny dvoufázových rozprašovacích trysek, které se často využívají ve spalovacích aplikacích. Právě ve spalovacích aplikacích má míra stability spreje významný vliv na účinnost spalování a množství vzniklých exhalací. Hlavním cílem práce bylo zhodnotit míru nestabilit spreje v závislosti na konstrukci trysky a jejím provozním režimu. Vliv konstrukce byl zkoumán v závislosti na průměru a délce směšovací komory, a dále pak na velikosti, počtu a rozmístění aeračních otvorů. Různými kombinacemi těchto konstrukčních parametrů vzniklo 17 specifických variant zkušebních vzorků trysky. Každá tato varianta byla proměřena ve třech provozních režimech, reprezentovaných určitým tlakem kapaliny na vstupu do trysky a hmotnostním poměrem průtoku plynu ke kapalině (GLR). Pro vyhodnocení míry nestabilit spreje byla požita metodika, která porovnává ideální rozdělení částic do mezičásticových časových tříd, definovaných pro ideální (stabilní) sprej, s experimentálně zjištěným rozdělením. Pro určení experimentálního rozdělení bylo využito měření spreje pomocí laserového systému P/DPA (Řase Doppler Particle Analyser). Výsledkem srovnání ideálního a experimentálního rozdělení byl parametr , který vyjadřuje míru nestabilit spreje pro konkrétní trysku a provozní režim. Pomocí zmíněného parametru bylo možno mezi sebou jednotlivé trysky porovnávat a určit přínos jednotlivých konstrukčních úprav. Z výsledků vyplynulo doporučení pro konstrukci trysky, vytvářející sprej s minimální mírou nestabilit spreje. Pro zkoumanou trysku a její jednotlivé konstrukční varianty byla zhotovena výkresová dokumentace.
|
host ::
RSS.