|
|
Druhá liturgie Církve československé husitské
Basl, Vojtěch ; Kolář, Pavel (vedoucí práce) ; Tvrdek, Petr (oponent)
Předkládaná práce se pokusila ve své první části zhodnotit textový i teologický vývoj liturgie v Církvi československé (husitské). Soustředila se na Farského překlad římské mše v r. 1919, první liturgické reformy mladé církve, liturgické rozrůznění i sjednocení v nově koncipované Farského liturgii v r. 1923. Dále práce sledovala vývoj právě této liturgie, především její revizi z r. 1939 a pokusy o liturgickou obnovu v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století. Práce dochází k závěru, že zejména revizí došlo k znejasnění některých částí Farského liturgie. Nebyla uvedena do souladu s Učením, oficiálním věroučným dokumentem církve, ale zároveň nezůstala věrná svému původu. Hlavní část práce se pak soustředila na rozbor jednotlivých částí Druhé liturgie v podobě, v jaké byla přijata sněmem v r. 1991. Práce se tuto liturgii pokouší srovnávat se zmiňovanými návrhy z předcházejících let. Zejména konstatuje, že v současné podobě Druhé liturgie je bohoslužba slova rozdělena na dvě části, přičemž první čtení je od ostatních ostře odděleno. Dále nejsou správně vnímány antifony - vstupní antifona (Introit) a antifona k přijímání (Communio). V podstatě pouze antifona k obětování (Offertorium) je na správném místě. Písně lidu nejsou vnímány ve vztazích k těmto antifonám, spíše jsou vnímány jako oddělení jednotlivých...
|
|
|
Druhá liturgie Církve československé husitské
Basl, Vojtěch ; Kolář, Pavel (vedoucí práce) ; Tvrdek, Petr (oponent)
Předkládaná práce se pokusila ve své první části zhodnotit textový i teologický vývoj liturgie v Církvi československé (husitské). Soustředila se na Farského překlad římské mše v r. 1919, první liturgické reformy mladé církve, liturgické rozrůznění i sjednocení v nově koncipované Farského liturgii v r. 1923. Dále práce sledovala vývoj právě této liturgie, především její revizi z r. 1939 a pokusy o liturgickou obnovu v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století. Práce dochází k závěru, že zejména revizí došlo k znejasnění některých částí Farského liturgie. Nebyla uvedena do souladu s Učením, oficiálním věroučným dokumentem církve, ale zároveň nezůstala věrná svému původu. Hlavní část práce se pak soustředila na rozbor jednotlivých částí Druhé liturgie v podobě, v jaké byla přijata sněmem v r. 1991. Práce se tuto liturgii pokouší srovnávat se zmiňovanými návrhy z předcházejících let. Zejména konstatuje, že v současné podobě Druhé liturgie je bohoslužba slova rozdělena na dvě části, přičemž první čtení je od ostatních ostře odděleno. Dále nejsou správně vnímány antifony - vstupní antifona (Introit) a antifona k přijímání (Communio). V podstatě pouze antifona k obětování (Offertorium) je na správném místě. Písně lidu nejsou vnímány ve vztazích k těmto antifonám, spíše jsou vnímány jako oddělení jednotlivých...
|
host ::
RSS.