|
|
Deminutiva a augmentativa v současné rumunštině a jejich stylistické využití
Míka, Kryštof ; Balanescu, Eleonora Olivia (vedoucí práce) ; Valentová, Libuše (oponent)
1 Resumé Tato diplomová práce s názvem Deminutiva a augmentativa v současné rumunštině a jejich stylistické využití se soustředí především na stanovení rozdělení, které by popisovalo všechny stylistické funkce těchto expresivních výrazů na základě analýzy pozorovaných stylistických oblastí. Vzhledem k velmi zajímavé práci F. Dimitrescu1 a skutečnosti, že pozorované výrazy mohou nabýt hanlivého referenčního významu, jsem zpracoval také pejorativa a jejich stylistickou funkci. Stylistické oblasti, ve kterých jsem expresivní výrazy sledoval jsou lidová tvorba, odborná literatura o přípravě pokrmů a žurnalistika po roce 1989. Celá práce je rozdělena do dvou hlavních částí. Teoretická část má za cíl uvést čtenáře do problematiky sufixální derivace a ukázat jaký je úzus v klasifikaci daných sufixů v rumunských odborných studiích. Praktická část má na základě získaných informací navrhnout co nejpřesnější a zároveň nejpoužitelnější dělení stylistických funkcí deminutiv a augmentativ. Postup, který jsem si zvolil, je logický. Během četby jsem vytvářel elektronický seznam pozorovaných výrazů a vyhodnocoval stylistickou funkci, kterou plní. Na základě seznamů jsem zobecněním získal kategorie, které nejsou podle mého názoru ani příliš podrobné ani příliš zjednodušující. Následně jsem vyhodnotil četnost výskytu...
|
|
|
Znovunabytí besarabské národní identity prostřednictvím rumunštiny
Buzu, Aleš ; Balanescu, Eleonora Olivia (vedoucí práce) ; Našinec, Jiří (oponent)
Resumé Rumunský jazyk představuje téměř dokonalý případ jazyka, který byl původně užíván v komplexním národním celku, který byl však rozdělen a vývoj jazyka v obou zemích nabral odlišný vývoj. Co se týče Rumunska, hlavně v 16-17. století a poté v 19. století rumunština prošla přirozeným vývojem, který jako i v dalších evropských zemích byl spojen se vznikem států a národního sebeuvědomění. Co se týče Besarábie, vývoj rumunského jazyka začal směřovat značně odlišným směrem od vývoje v sousedním Rumunsku od doby, kdy území mezi řekami Prut a Nistru bylo připojeno k ruskému impériu. V tomto období, v letech 1812 - 1918, rumunský jazyk postupně ztrácel svoji pozici v Besarábii. Rumunština zmizela ze škol, úřadů, poté i z kostelů, po jednom století ruské okupace se v celé Besarábii vydalo jen několik set rumunsky psaných knih, šlo především o náboženskou literaturu. To samé platilo i pro tisk. Dalším citelným zásahem bylo zavedení ruské azbuky v Besarábii. Naprostá většina rumunsky píšících autorů musela "překročit" Prut a psát v Jasech nebo v Bukurešti. Mezi tyto autory například patřili Alecu Russo, Alexandru Donici, Constantin Stamati, Bogdan Petriceicu Hasdeu, Zamfir Ralli-Arbore, Victor Crăsescu a Constantin Stere. Carská politika měla za cíl poruštit porobené národy, Besarábie nebyla výjimkou. Od poloviny...
|
host ::
RSS.