|
|
Možnosti ovlivnění pracovní spokojenosti sester ze strany ošetřovatelského managementu
BALOGOVÁ, Renata
Cíle práce, výzkumné otázky a hypotézy: Předmětem výzkumu je vyhodnotit možnosti ovlivnění pracovní spokojenosti směnných sester vedoucími sestrami. Na základě předmětu výzkumu byly stanoveny tři cíle. Cíl 1: Vyhodnotit míru spokojenosti sester s pracovními podmínkami. Cíl 2: Vyhodnotit požadavky sester pro zvýšení jejich pracovní spokojenosti. Cíl 3: Identifikovat možnosti ovlivnění pracovní spokojenosti sester ze strany vedoucích sester. Metodika a výzkumný soubor: V diplomové práci byly použity techniky kvalitativního i kvantitativního sběru dat. Kvantitativní výzkum byl proveden pomocí standardizovaných dotazníků společnosti HCI. Dotazník byl rozdán sestrám ve vybraných organizacích (Nemocnice Tábor, Nemocnice Jindřichův Hradec, Nemocnice Kutná Hora a Domov pro seniory Chýnov). Velikost výzkumného souboru je 164 respondentů. Kvalitativní probíhal pomocí hloubkových rozhovorů se staničními a vrchními sestrami vybraných organizací (Nemocnice Tábor, Nemocnice Jindřichův Hradec, Nemocnice Kutná Hora a Domov pro seniory Chýnov). Celkem jsme oslovili 10 vedoucích sester. Získané poznatky a závěr: Z provedeného výzkumného šetření vyplývá, že směnné sestry nejsou spokojeny se svým povoláním, 39 % sester se cítí "spíše nespokojeno" ve svém zaměstnání. Celková pracovní spokojenost sester stoupá v závislosti na pracovním kolektivu. Délka praxe také ovlivňuje pracovní spokojenost sester. S délkou praxe postupně klesá pracovní spokojenost, avšak v kategorii 10 a více odpracovaných let spokojenost sester opět narůstá. Vzdělání také ovlivňuje pracovní spokojenost. Nejvíce spokojeny jsou vysokoškolsky vzdělané sestry, naopak nejméně sestry s vyšším odborným vzděláním. Spokojenost sester klesá v závislosti na fyzické náročnosti jejich povolání. Preference motivačních faktorů směnných sester se statisticky významně liší jen v kategorii jiné (stravenky, penzijní připojištění), kde s věkem a s délkou praxe stoupá preference těchto benefitů. V ostatních benefitech se požadavky sester nemění. K ovlivnění pracovní spokojenosti sester by napomohlo dostatečné finanční ohodnocení. Vedoucí sestry ovlivňují pracovní spokojenost nefinančními benefity, příjemným stylem vedení, pochvalami, možností výměny služeb. Výstupem diplomové práce je návrh motivačního programu pro zvýšení pracovní spokojenosti sester.
|
|
|
Vyhodnocení vybraných indikátorů kvality ošetřovatelské péče na oddělení následné péče
BALOGOVÁ, Renata
Cílem výzkumného šetření bylo vyhodnocení indikátorů kvality ošetřovatelské péče. Indikátory, které jsme si pro tento výzkum zvolili, byly spokojenost pacientů s ošetřovatelskou péčí, hodnocení soběstačnosti, stavu výživy a bolesti. Ve vyhodnocování spokojenosti s ošetřovatelskou péčí odpovídalo většina dotázaných respondentů kladně. Ze všech dotazovaných respondentů 64 % zvolilo v celkovém hodnocení možnost spokojen a 36 % respondentů možnost spíše spokojen. Možnosti průměrně spokojen, spíše nespokojen a nespokojen v celkovém hodnocení poskytované lékařské i ošetřovatelské péče nezvolil žádný z dotazovaných respondentů. Hypotéza 1: pacienti na ONP jsou spokojeni s ošetřovatelskou péčí, byla potvrzena. Vyhodnocení míry soběstačnosti ? v celkovém součtu všech oblastí 32,1 % respondentů se posunulo ze stupně závislosti středně závislý na ošetřovatelské péči do kategorie lehce závislý na ošetřovatelské péči. V kategorii vysoce závislý na ošetřovatelské péči a zcela nezávislý na ošetřovatelské péči se stav nezměnil. Hypotéza 2: míra soběstačnosti se u pacientů ONP ve sledovaném období zvyšuje, byla potvrzena. Stav výživy se ve sledovaném období změnil k lepšímu. V celkovém součtu nutričního score bylo v nejnižší kategorii (0 ? 3 body) o 14,4 % respondentů více po měsíci hodnocení než v hodnocení při příjmu. Hypotéza 3: stav výživy se u pacientů ONP ve sledovaném období zlepšuje, byla potvrzena. Hodnocení bolesti u pacientů na ONP ? bolest udávalo 59,4 % respondentů, z nichž 39,5 % respondentů mělo bolest na hodnotě 1 VAS, 34,2 % respondentů hodnotu 2 VAS, 15,8 % respondentů hodnotu 3 VAS, 5,25 % respondentů hodnotu 4 VAS a 5,25 % respondentů mělo bolest na hodnotě 5 VAS. Po podání analgetik nepřesahuje u respondentů hodnotu bolesti 2 na VAS. Na základě výše uvedených výsledků hypotéza 4: Bolest u pacientů ONP nepřesahuje hodnotu 3 na VAS, byla potvrzena.
|
host ::
RSS.