Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Sociální bydlení jako nástroj zvyšování kvality života lidí s omezeným přístupem k bydlení
Aresta, Veronika ; Průša, Ladislav (vedoucí práce) ; Matulayová, Tatiana (oponent) ; Krebs, Vojtěch (oponent)
rakt (česky) ředkládaná ační á měřena na zkoumání vztahu mezi sociálním bydlením ž jeho uživatelů Cílem disertační práce je zjistit, zda program sociálního bydlení zajišťuje bydlení, které umožňuje žít jeho uživatelům takový život, jaký si přejí ží vána í očekávání navržené jíž podstata odráží východiska filosoficko ekonomického směru capability approach Kvalita života je hodnocena prostřednictvím tzv. potencialit, které jsou definovány jako způsoby života, kterých uži také fenomén tví, dále s teoretická část věnuje také segmentu sociálního bydlení, roli samosprávy a přístupů zavádění systémů sociálního bydlení. Použitým ýzkumný příst výzku deduktivně kvalitativní ýza. Zjištění vychází ých ů už sociálními pracovník bydlení. Výsledky studie přináší odhalení sociální reality uživatelů lokálního systému sociá ního bydlení v souvislosti s dosahováním hodnotného živo ředkládaná prá tzv. bytovýc uživatelů programu a zároveň jednotlivé potenciality, kterých uživatelé dosahují díky získání rdní erzní ré přispívají ebo ohrožují kvalitu života uživatelů bydlení. Stěžejním zjištěním je, že uživatelů zažívá harmonické očekávání, které směřuje celistvému í ví, zažívá ster ní očekávání, jež potv ptivních preferencí zažívá nesaturované očekávání, v jehož důsledk domácnosti ohroženy ztrátou bydlení a stále se ocitají v...
Srovnání azylových domů v ohledu percepce potřeb dětí a reakce na tyto potřeby - Azylové domy pro matky s dětmi v Praze
Šimková, Karolína ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Aresta, Veronika (oponent)
Bakalářská práce se zabývá potřebami dětí, a jak tyto potřeby azylové domy vnímají, popřípadě jak na ně reagují. Byť jsou azylové domy určeny pro matky s jejich dětmi, jako klient se z pohledu sociální služby bere hlavně matka. Stává se tedy, že potřeby dětí jsou upozaděny za potřeby matek. Nicméně, situace, kvůli kterým matky azylový dům vyhledaly, se netýkají pouze jí samotné. Dítě je ovlivněno ve všech směrech a vnímá, jestli mu matka věnuje dostatečnou péči. Jeho fyzické a psychické potřeby mohou být někdy kvůli těžké životní situaci nedostatečně uspokojeny. Teoretická část je zaměřena na potřeby dětí, azylové domy a jejich fungování v sousedních státech, situace, které mohou zapříčinit vyhledání této služby, atd. Jak se ukazuje v praktické části bakalářské práce, azylové domy drží ochrannou ruku nejen nad matkami, ale i jejich dětmi. Posílením kompetencí matky přispívají azylové domy k plnějšímu uspokojení dětských potřeb. Pro svou praktickou část jsem zvolila kvalitativní výzkum tvořený dotazníkem s otevřenými otázkami (viz. Příloha I.). Konkrétní azylové domy jsem na základě těchto informací porovnávala a hledala mezi nimi odlišné či shodné pohledy na uspokojení dětských potřeb.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.