|
|
Analýza preskripce a interakčního potenciálu léčiv u pacientů s idiopatickým střevním zánětem
Antoušková, Helena ; Vlček, Jiří (vedoucí práce) ; Rudolf, Kamil (oponent)
Úvod: Současné užívání více léčivých přípravků zvyšuje terapeutickou účinnost, avšak představuje riziko výskytu lékových interakcí. Tyto mohou vyústit v závažné klinické projevy, pokud jim není věnována dostatečná pozornost a opatření. Cíl: Stanovit procentuální zastoupení potenciálních lékových interakcí ve skupině pacientů s diagnózou idiopatického střevního zánětu (ISZ) a navrhnout opatření k jejich předcházení. Metodika: 177 pacientů s ISZ (84 mužů, 93 žen, prům. věk 36,9, v rozsahu 16 - 78 let, 117 Crohnova choroba, 60 ulcerózní kolitida) bylo zahrnuto. Kompletní medikace pacientů byla získána pomocí interview a zpracována softwarem Thomson MICROMEDEX® DRUG - REAX® System k identifikování potenciálních lékových interakcí. Všechny lékové interakce byly brány jako potenciální, není známo, zda se klinicky manifestovaly. Výsledky: V případě Crohnovy choroby, nejvíce předepisovynými skupinami léčivých přípravků byly aminosalicyláty (39 %), kortikosteroidy (topické i systémové)(21 %) a imunosupresiva (23 %). Ostatní předepisované skupiny tvořily inhibitory protonové pumpy, přípravky obsahující železo, probiotika a inhibitory TNF-α. V případě ucerózní kolitidy, nejvíce předepisovanými skupinami léčivých přípravků byly opět aminosalicyláty (51 %), kortikosteroidy (topické i systémové) (22 %) and...
|
|
|
Analýza preskripce a interakčního potenciálu léčiv u pacientů s idiopatickým střevním zánětem
Antoušková, Helena ; Vlček, Jiří (vedoucí práce) ; Rudolf, Kamil (oponent)
Úvod: Současné užívání více léčivých přípravků zvyšuje terapeutickou účinnost, avšak představuje riziko výskytu lékových interakcí. Tyto mohou vyústit v závažné klinické projevy, pokud jim není věnována dostatečná pozornost a opatření. Cíl: Stanovit procentuální zastoupení potenciálních lékových interakcí ve skupině pacientů s diagnózou idiopatického střevního zánětu (ISZ) a navrhnout opatření k jejich předcházení. Metodika: 177 pacientů s ISZ (84 mužů, 93 žen, prům. věk 36,9, v rozsahu 16 - 78 let, 117 Crohnova choroba, 60 ulcerózní kolitida) bylo zahrnuto. Kompletní medikace pacientů byla získána pomocí interview a zpracována softwarem Thomson MICROMEDEX® DRUG - REAX® System k identifikování potenciálních lékových interakcí. Všechny lékové interakce byly brány jako potenciální, není známo, zda se klinicky manifestovaly. Výsledky: V případě Crohnovy choroby, nejvíce předepisovynými skupinami léčivých přípravků byly aminosalicyláty (39 %), kortikosteroidy (topické i systémové)(21 %) a imunosupresiva (23 %). Ostatní předepisované skupiny tvořily inhibitory protonové pumpy, přípravky obsahující železo, probiotika a inhibitory TNF-α. V případě ucerózní kolitidy, nejvíce předepisovanými skupinami léčivých přípravků byly opět aminosalicyláty (51 %), kortikosteroidy (topické i systémové) (22 %) and...
|
host ::
RSS.