|
|
František Filip ze Šternberka jako císařský vyslanec v Polsku a Sasku v letech 1749 - 1764
Ansorgová, Kristýna ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kubeš, Jiří (oponent)
Cílem předkládané diplomové práce je představit osobu a činnost císařského diplomata Františka Filipa ze Šternberka, jenž byl roku 1749 jmenován císařským zplnomocněným ministrem na polsko-saském dvoře Augusta III., kde následně pobýval celých patnáct let. Za tímto účelem je nejprve představena existující literatura k císařské diplomacii a diplomacii v Polsku v 2. polovině 18. století, a také k osudům jednotlivých diplomatů pobývajících do té doby v Polsku a Sasku. Dále je popsána pramenná základna, která byla pro zkoumání Šternberkova diplomatického pobytu k dispozici. Následně je představena osobnost Františka Filipa ze Šternberka a jeho předpoklady pro jmenování císařským diplomatem. Na základě pramenů je částečně rekonstruován Šternberkův pobyt nejprve v Sasku a posléze také v Polsku, kam po zvratu aliancí a zejména po vypuknutí sedmileté války spolu s polsko-saským královským dvorem přesídlil. Pro rekonstrukci Šternberkova působení byly využity zejména oficiální prameny k diplomacii - instrukce a relace, které jsou v další kapitole spolu s dalšími prameny k diplomacii podrobeny diplomatickému rozboru. Na základě neoficiální korespondence je pak představena sociální síť Františka Filipa ze Šternberka během jeho diplomatického pobytu v Polsku a Sasku. Na závěr je shrnut význam tohoto...
|
|
|
Závěr severní války v zrcadle císařské diplomacie. František Karel I. Libštejnský z Kolovrat a zprostředkování míru v Olivě roku 1660.
Ansorgová, Kristýna ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Hrbek, Jiří (oponent)
Cílem předkládané bakalářské práce je rekonstruovat roli císařského diplomata Františka Karla I. Libštejnského z Kolovrat na mírových jednáních v Olivě, které vedly k ukončení polsko-švédské války, probíhající v letech 1655-1660. Za tímto účelem je představena základní literatura k první severní válce a průběh tohoto konfliktu od jeho příčin až po důsledky, se zvláštním přihlédnutím k císařské straně. Dále práce představuje obecné pojmy týkající se diplomacie a vývoj císařské diplomacie v raném novověku především ve vztahu k Polsku. Porovnává prameny, které k tomuto tématu obecně existují, s těmi dostupnými ve vybraných českých archivech, na jejichž základě je možné interpretovat činnost císařských diplomatů. Osobnosti vyslanců jsou představeny na základě literatury, případně dostupných vydaných i nevydaných pramenů, u Franze Paula Lisoly se zohledněním jeho diplomatické kariéry, u Františka Karla z Kolovrat se jedná o celkový pohled na jeho život, rodinu i kariéru. Především je práce zaměřená na osobu druhého z nich, na průběh jeho cesty do Polska a jeho působení na polském dvoře od první audience u krále a královny přes průběžné zprávy a listy vysílané do Vídně, až po závěrečné rozloučení s polským panovnickým párem a vyúčtování nákladů spojených s poselstvem po návratu do Čech. V souvislosti s...
|
host ::
RSS.