|
|
Výzkum účasti centrální ghrelinové signalizace v závislosti na metamfetaminu pomocí behaviorálních a molekulárních metod
Lapka, Marek ; Šustková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Votava, Martin (oponent) ; Amchová, Petra (oponent)
v českém jazyce Zájem o peptidové hormony ovlivňující apetit, zejména ghrelin, postupně narůstá. Navyšuje se počet publikací zabývajících se účastí tohoto orexigenního peptidu v mechanismech obezity a různých druhů závislostního chování, nevyjímaje závislosti na stimulačních látkách včetně metamfetaminu. Zdá se, že centrální ghrelinová signalizace hraje důležitou roli v závislostním chování, a také při zpracování paměťových stop. Nedávno byl navržen antagonismus ghrelinového receptoru pro sekreci růstového hormonu (GHS-R1A) jako nadějný nástroj pro stále neuspokojivou terapii závislosti na metamfetaminu. Premedikace běžně používaného experimentálního antagonisty GHS-R1A, triazolového derivátu, látky JMV2959, významně snížila odměňovací a posilovací účinky metamfetaminu v řadě animálních modelů závislosti. Molekulární aspekty zapojení GHS-R1A ve specifických oblastech mozku jež souvisí s procesem závislosti však zůstávají nejasné. Tato práce dokládá, že akutní i subchronické (4 dny) podávání samotného JMV2959 v dávkách významně účinných v závislostních modelech (1 a 3 mg/kg intraperitoneálně), nemělo žádný vliv na paměťové funkce testované v Morrisově vodním bludišti u potkanů, stejně jako žádné významné účinky na molekulární markery spojené se zpracováním paměťových stop ve vybraných oblastech mozku...
|
|
|
Prevence rizikového chování ve škole
AMCHOVÁ, Petra
Bakalářská práce se zabývá rizikovým chováním u dětí na základních školách, prevencí tohoto chování, a především také prací metodika prevence. Celá práce je rozdělena na dvě části, a sice na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část je věnována obecně rizikovému chování a vybraným druhům rizikového chování. Další kapitoly informují o prevenci rizikového chování, jejích metodách a realizaci na základních školách, případně nižších stupních víceletých gymnázií. Práce se dále zaměřuje na charakteristiku metodika prevence, jak školního, tak například i okresního či krajského metodika nebo metodika v pedagogicko-psychologické poradně. Poslední kapitola se zabývá školskými poradenskými pracovišti a jejich rozdělením. Praktická část bakalářské práce se věnuje analýze rozhovorů s metodiky prevence, jejich zkušenostem s touto prací, pohledu na profesi metodika atd. Cílem bakalářské práce je zaměřit se na problematiku, která se týká především podmínek, za kterých je prevence ve školách realizována.
|
host ::
RSS.