|
|
Satira, slovní hříčky a metafora v díle Francisca de Queveda
Žaloudková, Veronika ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Poláková, Dora (oponent)
V diplomové práci "Satira, slovní hříčky a metafora v díle Francisca de Queveda" jsme umístili autora jak do historického, tak do literárního kontextu. Nastínili jsme situaci Španělska v 17. století a ekonomické a sociální poměry na jeho území. Dále jsme konkretizovali umělecké proudy, kterými bylo 17. století ovlivněno, tedy baroko a manýrismus. V rámci manýrismu jsme pak vydělili základní dva literární proudy, které na území Španělska v té době dominovaly, tedy kulteranismus a konceptismus. Charakterizovali jsme jejich podstatu a uvedli dva čelní představitele každého z obou směrů. To jest Góngoru jakožto předního autora kulteranismu a Queveda zastupujícího konceptismus. Zejména u konceptismu jsme se též soustředili na ujasnění pojmů a vysvětlili jsme jeho základní tendence a názvosloví za pomoci největšího představitele barokní rétoriky, Baltasara Graciána. Poté jsme přistoupili k vymezení pojmu satira a soustředili jsme se na její původ a vývoj související se satirou Quevedovou. Zmínili jsme se o menippské satiře, která byla odrazovým můstkem pro mnohé z pozdějších moderních satiriků a rovněž jsme pojali satiru v rámci smíchové kultury zejména v souvislosti s Bachtinem a pojmem karneval. Následovala typologie postav, která měla být jakýmsi výkladem pro četbu Quevedových textů. Záměrem bylo...
|
|
|
Satira, slovní hříčky a metafora v díle Francisca de Queveda
Žaloudková, Veronika ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Poláková, Dora (oponent)
V diplomové práci "Satira, slovní hříčky a metafora v díle Francisca de Queveda" jsme umístili autora jak do historického, tak do literárního kontextu. Nastínili jsme situaci Španělska v 17. století a ekonomické a sociální poměry na jeho území. Dále jsme konkretizovali umělecké proudy, kterými bylo 17. století ovlivněno, tedy baroko a manýrismus. V rámci manýrismu jsme pak vydělili základní dva literární proudy, které na území Španělska v té době dominovaly, tedy kulteranismus a konceptismus. Charakterizovali jsme jejich podstatu a uvedli dva čelní představitele každého z obou směrů. To jest Góngoru jakožto předního autora kulteranismu a Queveda zastupujícího konceptismus. Zejména u konceptismu jsme se též soustředili na ujasnění pojmů a vysvětlili jsme jeho základní tendence a názvosloví za pomoci největšího představitele barokní rétoriky, Baltasara Graciána. Poté jsme přistoupili k vymezení pojmu satira a soustředili jsme se na její původ a vývoj související se satirou Quevedovou. Zmínili jsme se o menippské satiře, která byla odrazovým můstkem pro mnohé z pozdějších moderních satiriků a rovněž jsme pojali satiru v rámci smíchové kultury zejména v souvislosti s Bachtinem a pojmem karneval. Následovala typologie postav, která měla být jakýmsi výkladem pro četbu Quevedových textů. Záměrem bylo...
|
|
|
Symbol a význam zvířat v hispanoamerické bajce s přihlédnutím k předhispánské tradici
Žaloudková, Veronika ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (oponent)
Résumé Obsah této bakalářské práce uvedené pod názvem Symbol a význam zvířat v hispanoamerické bajce s přihlédnutím k předhispánské tradici, je zaměřen na vymezení pojmu bajka jako literárního žánru, na její formu, funkce, rozsah a jazyk, kterými se vyznačuje. Dále je vymezena oproti jiným žánrům slovesnosti, se kterými by mohla být zaměňována, a na jejichž formování měla vliv. Uveden je její pravděpodobný vznik a výskyt v oblasti antické řecké a římské literatury. V této části se práce soustředí na nejvýznamnější antické autory, mezi které patří Ezop, Phaedrus a Babrios. Evropská tradice pokračuje La Fontainovými bajkami a stejně jako u předchozích autorů, práce zkoumá jeho styl a zaměřuje se i na životní osud tvůrce. Jako rarita je zmíněna minibajka Karla Čapka. Další vývoj popisuje osobitost bajky v hispanoamerické oblasti. Vymezuje ji jako svébytný literární žánr a popisuje, jakým způsobem se bajka v této oblasti dále formovala. Práce poukazuje mimo jiné na termín typizace, která je pro hispanoamerickou bajku velice důležitá, jelikož autoři měli zájem bajku formovat do jedinečného lokálního stylu, proto bylo zapotřebí nahradit evropské názvy zvířat těmi místními. Dalším stěžejním bodem bylo rozlišení mezi bajkou a zvířecí pohádkou. Před příchodem Španělů nemůžeme o bajce hovořit jako o bajce, jelikož...
|
host ::
RSS.