|
|
Krajinářství v tvorbě Roelanta Saveryho a jeho přínos pro českou malbu
Švrčinová, Šárka ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Resumé Krajinářství v tvorbě Roelanta Saveryho a jeho přínos pro českou malbu Švrčinová Šárka V období přelomu 16. a 17. století převládal v Čechách manýristický výtvarný názor a formovalo se realisticky ztvárněné krajinářství. Tehdy přijíždí do Prahy Roelant Savery, aby se přidal k početné kolonii umělců, kteří pracovali pro císaře Rudolfa II. Mladý Savery tvořil v návaznosti na styl svých předchůdců Pietera a Jana Brueghela st. Umělec v Praze tvořil od roku 1604 a vyzkoušel několik žánrů, především se věnoval krajině, záznamům pražských uliček, domů a také jeho okolí. Rudolfa zaujal především svým neidealizovaným, autentickým a velmi působivým ztvárněním, snad právě proto jej vyslal na studijní cestu do divoké přírody Alp, aby zaznamenal její krásy. Díla vyjadřují autorovu touhou po míru, kterého tehdejší svárlivé Nizozemí postrádalo. Na obrazech Orfea v krajině se setkáváme s množstvím rozestoupené zvěře nejrůznějších druhů, které by se běžně nikdy nesetkaly nebo by na sebe zaútočily, Savery je líčí jako zcela klidné a mírumilovné. Krajina se v navazujícím raném baroku stala ne příliš podstatnou, než aby zabírala celé plochy obrazu. Ustupuje převládajícímu figurálnímu výjevu. Krajina v 17. století plní zcela odlišnou funkci, pouze dokresluje pozadí příběhů. V návaznosti na tradici, kterou zde započali...
|
|
|
Vznik a vývoj farní organizace zaniklého románského kostela sv. Michala se hřbitovem ve Sněmovní ulici na pozadí sídelního vývoje lokality na pražské Malé Straně v době románské
Švrčinová, Šárka ; Scholz, Stefan (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Resumé Bakalářská práce pojednává o lokalitě Pod valy pražského hradu, kde v době románské stával kostel sv. Michala se hřbitovem ve Sněmovní ulici. Zprávy o něm jsou kusé a neúplné, neboť kostelík zastihla ničivá vlna husitského drancování a také nemilosrdný požár v roce 1541 ho neušetřil. Dnes již na jeho místě stojí raně barokní palác Harbuval-Chamaré čp. 171. I když z literatury neznáme datum jeho vzniku (nejstarší zmínka pochází z roku 1354), jsou nám v tomto případě cenným klíčem k jeho bližšímu poznání zdokumentované archeologické zprávy, zprávy z knih konfirmačních, erekčních, aj., které jsou spolu s výzkumem stavebně historického vývoje lokality Sněmovní ulice a jeho okolí vodítkem k určení časového rozmezí vzniku a zániku kostelíka se hřbitovem v jeho zadní části. Po té, co se na Pražském hradě usadili Přemyslovci, v podhradí se vytvořily výrobní osady (s kostely v jejich centru), dokonce se tu střetávaly dálkové cesty z jihu a východu, což vedlo ke vzniku tržiště zásobující Pražský hrad. Farní kostel sv. Michala se hřbitovem stával na Pětikostelním náměstí (název ze 17. století), v blízkosti jižní přístupové cesty na Hrad. Dle její příhodné polohy pod Pražským hradem, vysoké lidnatosti a skutečnosti, že nespadala do žádné církevní enklávy, historici nevylučují, že byla fundací světského donátora....
|
|
|
Vznik a vývoj farní organizace zaniklého románského kostela sv. Michala se hřbitovem ve Sněmovní ulici na pozadí sídelního vývoje lokality na pražské Malé Straně v době románské
Švrčinová, Šárka ; Scholz, Stefan (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Resumé Bakalářská práce pojednává o lokalitě Pod valy pražského hradu, kde v době románské stával kostel sv. Michala se hřbitovem ve Sněmovní ulici. Zprávy o něm jsou kusé a neúplné, neboť kostelík zastihla ničivá vlna husitského drancování a také nemilosrdný požár v roce 1541 ho neušetřil. Dnes již na jeho místě stojí raně barokní palác Harbuval-Chamaré čp. 171. I když z literatury neznáme datum jeho vzniku (nejstarší zmínka pochází z roku 1354), jsou nám v tomto případě cenným klíčem k jeho bližšímu poznání zdokumentované archeologické zprávy, zprávy z knih konfirmačních, erekčních, aj., které jsou spolu s výzkumem stavebně historického vývoje lokality Sněmovní ulice a jeho okolí vodítkem k určení časového rozmezí vzniku a zániku kostelíka se hřbitovem v jeho zadní části. Po té, co se na Pražském hradě usadili Přemyslovci, v podhradí se vytvořily výrobní osady (s kostely v jejich centru), dokonce se tu střetávaly dálkové cesty z jihu a východu, což vedlo ke vzniku tržiště zásobující Pražský hrad. Farní kostel sv. Michala se hřbitovem stával na Pětikostelním náměstí (název ze 17. století), v blízkosti jižní přístupové cesty na Hrad. Dle její příhodné polohy pod Pražským hradem, vysoké lidnatosti a skutečnosti, že nespadala do žádné církevní enklávy, historici nevylučují, že byla fundací světského donátora....
|
|
|
Krajinářství v tvorbě Roelanta Saveryho a jeho přínos pro českou malbu
Švrčinová, Šárka ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Resumé Krajinářství v tvorbě Roelanta Saveryho a jeho přínos pro českou malbu Švrčinová Šárka V období přelomu 16. a 17. století převládal v Čechách manýristický výtvarný názor a formovalo se realisticky ztvárněné krajinářství. Tehdy přijíždí do Prahy Roelant Savery, aby se přidal k početné kolonii umělců, kteří pracovali pro císaře Rudolfa II. Mladý Savery tvořil v návaznosti na styl svých předchůdců Pietera a Jana Brueghela st. Umělec v Praze tvořil od roku 1604 a vyzkoušel několik žánrů, především se věnoval krajině, záznamům pražských uliček, domů a také jeho okolí. Rudolfa zaujal především svým neidealizovaným, autentickým a velmi působivým ztvárněním, snad právě proto jej vyslal na studijní cestu do divoké přírody Alp, aby zaznamenal její krásy. Díla vyjadřují autorovu touhou po míru, kterého tehdejší svárlivé Nizozemí postrádalo. Na obrazech Orfea v krajině se setkáváme s množstvím rozestoupené zvěře nejrůznějších druhů, které by se běžně nikdy nesetkaly nebo by na sebe zaútočily, Savery je líčí jako zcela klidné a mírumilovné. Krajina se v navazujícím raném baroku stala ne příliš podstatnou, než aby zabírala celé plochy obrazu. Ustupuje převládajícímu figurálnímu výjevu. Krajina v 17. století plní zcela odlišnou funkci, pouze dokresluje pozadí příběhů. V návaznosti na tradici, kterou zde započali...
|
host ::
RSS.