|
|
Optický zesilovač v laboratorní výuce
Šustr, Pavel ; Křepelka, Václav (oponent) ; Filka, Miloslav (vedoucí práce)
Cílem této práce je seznámit čtenáře s uplatněním a využití optických zesilovačů EDFA v optických přenosech, provést zapojení a praktické otestování, včetně výkonových měření na zesilovači. Cílem práce je také navrhnout využití optického zesilovače v laboratorní výuce k předmětu Optické sítě. Práce stručně seznamuje s problematikou datových přenosů po optických vláknech se zaměřením na využití optických zesilovačů. Jsou zde popsány základní vlastnosti optických přenosových tras, struktura přenosové trasy s optickým zesilovačem a důvody použití optických zesilovačů. Jedna celá kapitola je věnována dělení optických zesilovačů. Zesilovače mohou být děleny dle umístění v přenosové trase na výkonové zesilovače, in-line zesilovače a předzesilovače, nebo dle použité zesilovací technologie na vláknové zesilovače s dotací, polovodičové optické zesilovače a ramanovské optické zesilovače. Jsou zde také popsány faktory ovlivňující účinnost optických zesilovačů, jako je šum a úroveň saturovaného výkonu. Jsou zde také popsány různé typy optických zesilovačů od dvou výrobců. Z těchto zesilovačů byl vybrán EDFA zesilovač CzechLight Amplifier od firmy Optokon, který bude využit pro laboratorní úlohu v předmětu Optické sítě. V této práci je také zmíněno využití EDFA optických zesilovačů v optických přenosových trasách. Tyto zesilovače mohou být využity v telekomunikačních přenosových systémech, i pro přenos dat na velké vzdálenosti. Využití najdou v WDM přenosových systémech a také v rozvodech kabelové televize po optických vláknech až ke koncovým uživatelům. Praktické měření bylo provedeno na optickém zesilovači CLA-PB01F. V přenosové trase byl umístěn útlumový článek a byla měřena závislost výstupního výkonu signálu na vstupním výkonu. V rozmezí vstupních hodnot udávaných výrobcem byl zesilovací průběh lineární. Laboratorní úloha, pro předmět Optické sítě, je zaměřena na seznámení studentů s problematikou optických EDFA zesilovačů a na praktické měření se zesilovačem CLA-PB01F. Studenti získají základní teoretické znalosti dané problematiky a ověří si funkčnost optického zesilovače na konkrétním příkladě. Tato práce je určena všem, kdo se chtějí seznámit s optickými zesilovači, jejich vlastnostmi a možností jejich využití v optických přenosových trasách.
|
|
|
Optický zesilovač v laboratorní výuce
Šustr, Pavel ; Křepelka, Václav (oponent) ; Filka, Miloslav (vedoucí práce)
Cílem této práce je seznámit čtenáře s uplatněním a využití optických zesilovačů EDFA v optických přenosech, provést zapojení a praktické otestování, včetně výkonových měření na zesilovači. Cílem práce je také navrhnout využití optického zesilovače v laboratorní výuce k předmětu Optické sítě. Práce stručně seznamuje s problematikou datových přenosů po optických vláknech se zaměřením na využití optických zesilovačů. Jsou zde popsány základní vlastnosti optických přenosových tras, struktura přenosové trasy s optickým zesilovačem a důvody použití optických zesilovačů. Jedna celá kapitola je věnována dělení optických zesilovačů. Zesilovače mohou být děleny dle umístění v přenosové trase na výkonové zesilovače, in-line zesilovače a předzesilovače, nebo dle použité zesilovací technologie na vláknové zesilovače s dotací, polovodičové optické zesilovače a ramanovské optické zesilovače. Jsou zde také popsány faktory ovlivňující účinnost optických zesilovačů, jako je šum a úroveň saturovaného výkonu. Jsou zde také popsány různé typy optických zesilovačů od dvou výrobců. Z těchto zesilovačů byl vybrán EDFA zesilovač CzechLight Amplifier od firmy Optokon, který bude využit pro laboratorní úlohu v předmětu Optické sítě. V této práci je také zmíněno využití EDFA optických zesilovačů v optických přenosových trasách. Tyto zesilovače mohou být využity v telekomunikačních přenosových systémech, i pro přenos dat na velké vzdálenosti. Využití najdou v WDM přenosových systémech a také v rozvodech kabelové televize po optických vláknech až ke koncovým uživatelům. Praktické měření bylo provedeno na optickém zesilovači CLA-PB01F. V přenosové trase byl umístěn útlumový článek a byla měřena závislost výstupního výkonu signálu na vstupním výkonu. V rozmezí vstupních hodnot udávaných výrobcem byl zesilovací průběh lineární. Laboratorní úloha, pro předmět Optické sítě, je zaměřena na seznámení studentů s problematikou optických EDFA zesilovačů a na praktické měření se zesilovačem CLA-PB01F. Studenti získají základní teoretické znalosti dané problematiky a ověří si funkčnost optického zesilovače na konkrétním příkladě. Tato práce je určena všem, kdo se chtějí seznámit s optickými zesilovači, jejich vlastnostmi a možností jejich využití v optických přenosových trasách.
|
|
|
Migrace a prostorové nároky jelenovitých (jelen lesní‚ srnec obecný) a jejich vliv na vegetaci a přirozenou obnovu lesa v oblastech výskytu původních druhů šelem (rys ostrovid) v centrální části NP Šumava
Správa NP a CHKO Šumava, Vimperk ; Jirsa, Adam ; Bufka, Luděk ; Šustr, Pavel
Závěrečná zpráva představuje data, která byla dostupná ke dni odevzdání této zprávy. Studie je prováděna v západní a centrální části NP Šumava, a to na území bývalých lesních správ Železná Ruda, Prášily, Modrava, Srní, Křemelná a Kvilda, od roku 2006 i v LS Borová Lada. Část experimentu probíhá též v přiléhajících oblastech CHKO Šumava, zejména na Hartmanicku – část sledovaných jedinců srnce obecného. Jejím úkolem bylo poznání časoprostorové struktury a chování populací jelenovitých (jelen evropský, srnec obecný) a šelem (rys ostrovid), studium vazeb populací šelem (predátorů) a populací jelenovitých (kořisti) a studium vlivu populací jelenovitých na obnovu lesa. Většina sledovaných zvířat však stále ještě běhá po lese s obojkem a všemi daty na krku. Kompletní sada dat bude autorům projektu dostupná ještě s odstupem nejméně jednoho roku. Z tohoto důvodu nejsou v práci posuzovány prakticky žádné závěry a ani výsledky nejsou srovnávány se současnou vědeckou literaturou. Tyto závěry a srovnání budou k dispozici v jednotlivých chystaných publikacích.
|
|
|
Migrace a prostorové nároky jelenovitých (jelen lesní‚ srnec obecný) a jejich vliv na vegetaci a přirozenou obnovu lesa v oblastech výskytu původních druhů šelem (rys ostrovid) v centrální části NP Šumava
Správa NP a CHKO Šumava, Vimperk ; Jirsa, Adam ; Bufka, Luděk ; Šustr, Pavel
Při přirozené obnově lesa je jedním z významných faktorů, které ovlivňují vývoj lesa, okus semenáčků jelenovitými (jelen evropský, srnec obecný). Aby bylo možné zabránit těmto škodám nebo je omezit, je nutné znát časoprostorové chování zmíněných druhů zvěře. Jelenovití jsou však ovlivňováni populací predátorů, převážně rysem ostrovidem a liškou obecnou. Sledováním pohybu a výskytu všech těchto druhů se získají podklady pro studium vazeb mezi kořistí a predátorem v modelovém území, kde je srnčí zvěř hlavní velkou kořistí a důležitou potravní složkou rysa ostrovida. Popis metodiky a výsledků zjišťování.
|
|
|
Migrace a prostorové nároky jelenovitých (jelen lesní‚ srnec obecný) a jejich vliv na vegetaci a přirozenou obnovu lesa v oblastech výskytu původních druhů šelem (rys ostrovid) v centrální části NP Šumava
Správa NP a CHKO Šumava, Vimperk ; Červený, Jaroslav ; Dvořák, Lubomír ; Jirsa, Adam ; Bufka, Luděk ; Šustr, Pavel
Při přirozené obnově lesa je jedním z významných faktorů, které ovlivňují vývoj lesa, okus semenáčků jelenovitými (jelen evropský, srnec obecný). Aby bylo možné zabránit těmto škodám nebo je omezit, je nutné znát časoprostorové chování zmíněných druhů zvěře. Jelenovití jsou však ovlivňováni populací predátorů, převážně rysem ostrovidem a liškou obecnou. Sledováním pohybu a výskytu všech těchto druhů se získají podklady pro studium vazeb mezi kořistí a predátorem v modelovém území, kde je srnčí zvěř hlavní velkou kořistí a důležitou potravní složkou rysa ostrovida. Popis metodiky - obojkování zvířat.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.