Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Zpřesnění distribuce sněhové pokrývky na vybraných povodích s využitím dat automatických sněhoměrných stanic
Procházka, J. ; Šustková, V. ; Tesař, Miroslav
Studie hodnotí význam automatických sněhoměrných stanic (ASNS) provozovaných různými subjekty v oblasti vybraných subpovodí Šumavy spadajících do povodí přehradní nádrže Orlík. Je zde zdůrazněna potřeba monitoringu sněhové pokrývky jako významné složky hydrologické bilance povodí zejména v horských oblastech. Subpovodí Vltavy a Otavy reprezentují území pramenných oblastí v srážkově návětrné příhraniční části pohoří, kdežto subpovodí Volyňky a Blanice pramennou oblast závětrné vnitrozemské části pohoří. Význam ASNS je prokázán především v nejvyšších a odlehlých polohách Šumavy, kde chybí základní meteorologické stanice používané do běžných klimatologických a hydrologických hodnocení. Díky moderním podkladům a metodám je možné významně zpřesnit distribuci sněhové pokrývky a jejích vlastností. Kontinuální záznam výšky sněhu prostřednictvím ASNS takto poskytuje pro území vyšších poloh Šumavy nové poznatky a operativní údaje pro standardní klimatologická hodnocení i pro další aplikace využívané v rámci činnosti ČHMÚ, Povodí Vltavy, s. p. a dalšími institucemi např. pro správní a vědeckovýzkumné potřeby.
Stav a rozdíly v akumulaci sněhu v oblasti Šumavy
Procházka, J. ; Šustková, V. ; Tesař, Miroslav
Šumava je nejrozsáhlejší pohoří v Česku a díky své rozloze a nadmořské výšce zachytává podstatnou část zimních srážek ve formě sněhu. Souvislejší informace o sněhových charakteristikách z nejvyšších a odlehlých poloh Šumavy však donedávna prakticky chyběly. Proto byly tímto směrem orientovány odpovídající aktivity v podobě podrobnějších expedičních měření výšky a vodní hodnoty sněhu. Na základě těchto měření mohly být postupně instalovány nové meteorologické stanice, nebo doplněny stávající výzkumné stanice, s automatickým měřením sněhu. Na základě spolupráce amatérských meteorologů ze Šumavy, ČHMÚ, ÚH AVČR, FZT JU a NP Šumava se tak staly součástí sítě sněhoměrných meteorologických stanic lokality jako Plechý, Blatný vrch, Boubín, Jezerní hora, Poledník, Pasečná – Horský potok a další. \nPro prostorovou analýzu bodových měření výšky sněhové pokrývky byly využity prostředky ArcGIS od ESRI, orografické interpolace, metody LLR a ClidatDEM užívané v ČHMÚ. Použité interpolační metody zohledňují vliv nadmořské výšky na interpolovanou veličinu a zachovávají původní naměřenou hodnotu ve známém bodě. Jako podkladový digitální model terénu byl využit SRTM 1-ArcSecond Global od USGS vytvořený v souřadnicovém systému WGS-84, a to z důvodu vysokého rozlišení (38 x 38 m) a možnosti hodnotit celou Šumavu včetně její bavorské potažmo rakouské části.
Změny poměru nového sněhu a sezónních srážek v horských a podhorských oblastech Česka
Procházka, J. ; Lipina, P. ; Šustková, V. ; Tesař, Miroslav
Sněžení a tvorba sněhové pokrývky je důležitým aspektem chladnější části roku v Česku i střední Evropě. Sněhová pokrývka má význam z hlediska klimatologického, hydrologického, ekologického i rekreačního, potažmo ekonomického. Množství nového sněhu závisí kromě srážek především na teplotě vzduchu. S postupným oteplováním se dá předpokládat, že při podobném celkovém úhrnu srážek se bude snižovat podíl srážek ve formě sněhu a schopnost tvorby sněhové pokrývky. Za účelem vyjádření příslušného stavu a změn byl v tomto příspěvku použit poměr sezónního množství nového sněhu v cm a celkových srážek v mm, Sn/P. V této souvislosti byla zpracována data z databáze ČHMÚ pro 112 vybraných horských a podhorských meteorologických stanic Česka pro dvě normálová období 1961–1990, resp. 1991–2020. Hodnocena byla data z chladné části roku a ze stanic s nadmořskou výškou nad 500 m, a to souhrnně nebo dle jednotlivých výškových pásem. Jako chladná část roku zde bylo považováno období listopad až duben, kdy je větší pravděpodobnost tvorby nové sněhové pokrývky. Výsledky studie ukázaly, že poměr Sn/P zaznamenal v období 1991–2020 znatelný pokles v porovnání s obdobím 1961–1990, v průměru tomu bylo z hodnoty 0,54 na hodnotu 0,44, tedy o 18 %. Dokumentovaná změna se projevila především v souvislosti s poklesem sezónního úhrnu nového sněhu, a to z průměrných 168 na 144 cm, zatímco sezónní úhrn srážek v průměru jen mírně vzrostl z 312 na 326 mm. Stav a změny v hodnocených parametrech\nbyly současně prezentovány i prostorově v podobě klimatologických map Česka pro příslušná normálová období. Výhodou hodnocení pomocí poměru Sn/P, v porovnání s hodnocením poměru tuhých a kapalných srážek S/P, je možnost využití dat z většího souboru klimatologických i srážkoměrných stanic. Poměr Sn/P navíc zahrnuje důležitý fenomén chladnější části roku, a to vytváření sněhové pokrývky.
Měření sněhu a zimních srážek na Šumavě pro zpřesnění dat a mapových výstupů
Procházka, J. ; Šustková, V. ; Tesař, Miroslav
V několika posledních letech došlo k výraznému rozšíření automatických stanic s měřením sněhu. Současně jsou prováděna expediční měření za účelem zpřesnění úhrnů zimních srážek a charakteristik sněhu. Na základě těchto aktivit a poznatků jsou kromě aktualizace databáze příslušných dat vytvářeny mapy srážek a sněhové pokrývky pro oblast Šumavy, jejichž představení je náplní příspěvku.
Imunohematologická vyšetření a zajištění transfuznách přípravků pro pacienty s diagnózou AIHA
Šustková, Vendula ; Řeháček, Vít (vedoucí práce) ; Jiroušová, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce popisuje jednotlivá vyšetření používaná v imunohematologické laboratoři a zaměřuje se na jejich využití pro zajištění kompatibilních erytrocytárních přípravků u pacientů s diagnózou autoimunitní hemolytická anémie. První kapitola vysvětluje pojem autoimunitní hemolytická anémie, další kapitoly se věnují jednotlivým testům. Poslední kapitola uvádí výsledky daných vyšetření v celkovém vzorku 33 pacientů. Klíčová slova: antigeny, imunoglobulíny, autoimunitní hemolytická anémie, krevně skupinové systémy, PAT a NAT.
Imunohematologická vyšetření a zajištění transfuznách přípravků pro pacienty s diagnózou AIHA
Šustková, Vendula ; Řeháček, Vít (vedoucí práce) ; Jiroušová, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce popisuje jednotlivá vyšetření používaná v imunohematologické laboratoři a zaměřuje se na jejich využití pro zajištění kompatibilních erytrocytárních přípravků u pacientů s diagnózou autoimunitní hemolytická anémie. První kapitola vysvětluje pojem autoimunitní hemolytická anémie, další kapitoly se věnují jednotlivým testům. Poslední kapitola uvádí výsledky daných vyšetření v celkovém vzorku 33 pacientů. Klíčová slova: antigeny, imunoglobulíny, autoimunitní hemolytická anémie, krevně skupinové systémy, PAT a NAT.

Viz též: podobná jména autorů
2 Šustková, Vendula
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.