|
|
Kolektivní vyjednávávní
Štoffová, Michala ; Tröster, Petr (vedoucí práce) ; Pichrt, Jan (oponent)
Ve své diplomové práci se věnuji kolektivnímu vyjednávání. Práci jsem pro lepší přehlednost rozdělila na šest částí. V první kapitole se věnuji kolektivnímu vyjednávání z historického hlediska a jeho významu v současné době. Snažím se vystihnout významné momenty ve vývoji kolektivního vyjednávání a zdůraznit, proč je i v dnešní době tak důležité. Druhá kapitola obsahuje úpravu kolektivního pracovního práva v jeho celku. Soustřeďuji se hlavně na jeho subjekty a formy, kdy kolektivní vyjednávání je právě jednou z nich. Důraz kladu především na popis státu jako subjektu kolektivních pracovněprávních vztahů a odborovou organizaci. Třetí kapitola se již věnuje samotnému kolektivnímu vyjednávání. Nejdříve obsahuje jeho právní úpravu jak mezinárodní tak vnitrostátní. Dále je zde zmíněn sociální dialog a tripartita, kolektivnímu vyjednávání velmi blízké. Kapitola čtvrtá mluví o procesu kolektivního vyjednávání, zejména o jeho zahájení a strategii při jeho provádění. Hlavní cíl vyjednávání - kolektivní smlouva - je obsažena v kapitole páté. Na závěr jsem zařadila pojednání o kolektivních sporech, ke kterým může docházet, neboť při kolektivním vyjednávání strany zastávají rozdílná stanoviska, mají protichůdné návrhy a kolikrát nejsou schopny v samotném jednání dojít k společnému kompromisu. Svou práci jsem opřela...
|
|
|
Kolektivní vyjednávávní
Štoffová, Michala ; Tröster, Petr (vedoucí práce) ; Pichrt, Jan (oponent)
Ve své diplomové práci se věnuji kolektivnímu vyjednávání. Práci jsem pro lepší přehlednost rozdělila na šest částí. V první kapitole se věnuji kolektivnímu vyjednávání z historického hlediska a jeho významu v současné době. Snažím se vystihnout významné momenty ve vývoji kolektivního vyjednávání a zdůraznit, proč je i v dnešní době tak důležité. Druhá kapitola obsahuje úpravu kolektivního pracovního práva v jeho celku. Soustřeďuji se hlavně na jeho subjekty a formy, kdy kolektivní vyjednávání je právě jednou z nich. Důraz kladu především na popis státu jako subjektu kolektivních pracovněprávních vztahů a odborovou organizaci. Třetí kapitola se již věnuje samotnému kolektivnímu vyjednávání. Nejdříve obsahuje jeho právní úpravu jak mezinárodní tak vnitrostátní. Dále je zde zmíněn sociální dialog a tripartita, kolektivnímu vyjednávání velmi blízké. Kapitola čtvrtá mluví o procesu kolektivního vyjednávání, zejména o jeho zahájení a strategii při jeho provádění. Hlavní cíl vyjednávání - kolektivní smlouva - je obsažena v kapitole páté. Na závěr jsem zařadila pojednání o kolektivních sporech, ke kterým může docházet, neboť při kolektivním vyjednávání strany zastávají rozdílná stanoviska, mají protichůdné návrhy a kolikrát nejsou schopny v samotném jednání dojít k společnému kompromisu. Svou práci jsem opřela...
|
host ::
RSS.