|
| |
|
|
The collaboration of the Catholic Church and priests with the socialist regime of the GDR in theological and ethical reflection
Buss, Gregor ; Rethmann, Albert-Peter (vedoucí práce) ; Ovečka, Libor (oponent) ; Šrajer, Jindřich (oponent)
Doktorská práce je zaměřena na zpracování otázky spolupráce kněží s Ministerstvem pro státní bezpečnost v NDR z teologické perspektivy. Zpracování disertační práce probíhá ve dvou krocích. V první části je objasňováno dějinné pozadí reflektované tématiky. Tato část zahrnuje uvedení do dějin, ideologie a způsobů práce MfS, především ale uvádí přehled o rozsahu a způsobech kolaborace katolických duchovních v Stasi. Pevní část zakončuje typologie rozmanitých motivů a důvodů pro spolupráci se Státní bezpečností. Ve druhé části je reflektován problém kolaborace se Stasi z etické perspektivy, přičemž nejsou hodnoceny jednotlivé případy, nýbrž jde stanovení kritérií pro hodnocení jednotlivých případů. Vůdčí tezi přitom představuje, že spolupráce se Státní nezpečností se uskutečňovala buď z důvodů nedostatečného chtění nebo z omezení jednání či z nedostatečného poznání. U kněží byla tedy omezena buď jejich mravní motivace, jejich svoboda či jejich kognitivní schopnosti. Otázka, natolik tato omezení byla zaviněná či natolik byla tato omezení výsledkem společenských okolností, může být coby klíčová otázka promýšlena při etickém hodnocení případů kolaborace.
|
|
|
Collaboration of priest with secret police from historical and ethical perspective Ethic compromise be collaboration of priest with secret police.
Pavol, Jozef ; Novotný, Vojtěch (vedoucí práce) ; Ovečka, Libor (oponent) ; Šrajer, Jindřich (oponent)
Cílem této doktorandské práce je analýza problematiky spolupráce duchovných s StB s historicko-etického hlediska. Historický výzkum se zakládá na studiu archívních materiálů - svazků agentů, nepřátelských osob, výročních správ, diplomových prací příslušníků StB a výpověďmi žijících agentů - kněží. Výsledek historický části poukazuje na nemožnost paušálního posuzování spolupráce na základě vedení agenta v svazcích StB a na nemožnost posuzování morální kvality jednání z toho, že je někdo agentem StB. Důvody tvoří diskrepance mezi motivy vykázanými StB a skutečnými motivy kněží, taktika navození zdánlivého cíle, kvantita psaní správ na úkor její kvality a jiné. Aspekty potvrzují obezřetnost s důrazem na individuální přístup posuzování každého případu, nevyvracejí spolupráci jako takovou. Jádro historické části, založené na typologii spolupráce duchovních slouží jako podklad pře vstup do etické části práce. Její cílem je zkoumaní spolupráce pod zorním uhlem etického kompromisu s hledáním odpovědí na otázku, jestli existují v morální teologii kritéria, které poskytují zodpovědné morální východiska z dilematických situací. Jádro tvoří dvě principy normativní teologie - princip menšího zla a princip dvojího účinku. Analýza principu menšího zla, založená na zvažování a hierarchizaci zlu neposkytla zcela...
|
|
| |
|
|
Etika mezi rozumem a zjevením. Analýza morálně-teologického konceptu Augustina Zippeho. (1746/7-1816)
Lorman, Jaroslav ; Rethmann, Albert-Peter (vedoucí práce) ; Ovečka, Libor (oponent) ; Šrajer, Jindřich (oponent)
Etika mezi zjevením a rozumem. Analýza morálně teologického konceptu Augustina Zippeho (1746/7-1816) Předložená práce představuje pokus přiblížit se jedné části morálně-teologické tradice. Práce obsahuje pět kapitol (kromě úvodu a závěru). První dvě kapitoly se zabývají otázkami metody a stavem bádání o českém církevním osvícenství. Třetí pak představuje rekonstruovanou biografii Augustina Zippeho v kontextu jeho díla a doby. Čtvrtou kapitolu tvoří vybraná témata (liturgie, tolerance, křesťanské manželství aj.) z morálně-teologických děl Augustina Zippeho, i z děl dalších josefínských morálních teologů (Ignaz von Fabiani, Franz Fritsch, Joseph Lauber a Wenzel Schanza). Hlavním cílem této kapitoly je ukázat metodickou i obsahovou otevřenost konceptu Augustina Zippeho a dalších josefínských morálních teologů vůči soudobé filosofické diskusi i rozvíjejícímu se biblickému i patristickému bádání. Pátá kapitola blíže analyzuje jádro morálně-teologické koncepce Zippeho. Za hermeneutický klíč posloužil koncept autonomní morálky v kontextu křesťanské víry, který představil ve druhé polovině 20. století Alfons Auer. Vliv Zippeho mravouky je patrný u autorů pozdějších generací (Johannes Michael Sailer, Johannes Baptist von Hirscher). Pozoruhodná a především ve srovnání s díly tehdejšího pražského arcibiskupa...
|
|
|
Teologická etika a kultura - Boží tajemství a řád
Eminger, Zdeněk ; Halama, Jindřich (vedoucí práce) ; Šrajer, Jindřich (oponent) ; Štefan, Jan (oponent)
Disertační práce se zabývá tématem teologie kultury se zřetelem ke křesťanské etice a jejím nárokům a očekáváním v kontextu současné ekumeny. Jejím cílem je analytické popsání různých teologických a mravních úrovní kultury, jako je např. její duchovní podstata či vztah ke společnému (sociálnímu) dobru. Úvodní diskurs nazvaný "abeceda kultury" přináší detailnější pohled na ty součásti duchovního bohatství kultury, které jsou upřednostňovány jednotlivými teologickými školami a jejich představiteli. Kapitoly o inkulturaci, sociálním rozměru společnosti a kapitoly o dimenzi křesťanské svobody v kultuře mají na mysli prolínání tzv. akademické teologie do života konkrétních lidských společenství. Druhý oddíl práce tvoří studie, které se zabývají myšlenkovými koncepty daného tématu, pocházející z oblasti 1) katolické teologie - např. Jan Pavel II., Jacques Maritain, Johan Huizinga, Joseph Ratzinger, 2) teologie východní - pravoslavné . Nikolaj Berďajev, Vladimír Solovjov, I. A. Iljin a 3) teologie protestantské - Albert Schweitzer, Paul Tillich, Emil Brunner a H. Richard Niebuhr. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.