|
|
Emigrace z Kanárských ostrovů na Kubu, 1860-1914
Špitálská, Lucie ; Křížová, Markéta (vedoucí práce) ; Opatrný, Josef (oponent)
(česky): Cílem této diplomové práce je seznámit čtenáře s tématem Kanárské emigrace na Kubu ve druhé polovině devatenáctého a na počátku dvacátého století. Pro lepší orientaci autorka zvolila časové rozhraní mezi léty 1860 - 1914. V úvodu práce jsou nastíněny prameny a sekundární literatura, z níž autorka čerpá a předpokládaný cíl práce. Druhá kapitola je věnována kanárské emigraci od Kolumbových výprav po první polovinu devatenáctého století a jejímu postupnému vývoji. Třetí kapitola popisuje konkrétní důvody, které vedly k emigraci obyvatel z Kanárských ostrovů, pozornost je zaměřena na cestovní podmínky imigrantů, pracovní smlouvy a propagaci. Čtvrtá kapitola se již konkrétně věnuje kanárským imigrantům a jejich působení na Kubě včetně pracovního rozvrstvení. Pátá kapitola je zaměřena na emigraci na přelomu století, pozornost je zde věnována i tématu kanárských spolků a sdružení. Závěr práce shrnuje dosažené poznatky a proměny této emigrace.
|
|
|
Los de abajo: román a svědectví o mexické revoluci
Špitálská, Lucie ; Vydrová, Hedvika (vedoucí práce) ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (oponent)
V bakalářské práci jsme si kladli za cíl kompletnější a detailnější rozbor díla a jeho zasazení do historického, literárního kontextu a do celkové tvorby Mariana Azuely. Opírali jsme se zejména o citace z románu, na kterých jsme své poznatky dokládali. V první kapitole jsme se věnovali historickému pozadí románu, Mexické revoluci. Zmínili jsme se o jejích příčinách, jmenovali jsme hlavní představitele Mexické revoluce a politickou situaci na počátku dvacátého století, která se vyznačovala silnou nestabilitou. Další téma, o kterém jsme zmínili, bylo uvedení do literárních souvislostí. Pověděli jsme si obecně o románu mexické revoluce, jmenovali jsme společenskou vrstvu spisovatelů, od které vzešla potřeba detaily revoluce zaznamenat, zmínili jsme se o návaznosti na předešlé literární tradice (například na kostumbrismus), pozornost jsme věnovali nově vzniklým tématům, zasazení románu do určitého prostředí, příklonu k hrdinovi kolektivnímu a jazyku vzniklých děl. Tento přesun a orientace na kolektivního hrdinu nejsou náhodné, autorovým záměrem bylo zachytit konfrontaci člověka a okolního světa. Hojně bylo užíváno mluveného jazyka plného archaismů, indigenismů a charakteristických znaků pro mluvu určité sociální skupiny. Tyto romány se vyznačovaly obratnými a hbitými dialogy, které zaznamenaly momentální...
|
host ::
RSS.