|
|
Dílo Mahášvety Debí v zrcadle postkoloniální kritiky
Zikmundová, Tereza ; Hříbek, Martin (vedoucí práce) ; Špicová, Zuzana (oponent)
Ambicí této práce je představit bengálskou autorku Mahášvetu Debí, v jejíž próze jsou prominentní subalterní a marginalizované postavy, a kontext akademické literatury, v němž se Debí objevuje. Zvláště texty Subalterní studijní skupiny, neomarxistického akademického projektu. Za tímto účelem se práce bude zabývat postkoloniální kritikou a jejími stěžejními díly. Posléze se budou diskutovány tři moderní bengálské literární texty reprezentující domorodé obyvatelstvo. Dále skrze relevantní literaturu získáme představu o tom, jak se se diskurz o domorodém jiném mohl dostat do bengálského literárního prostředí. Cílem je si odpovědět na otázku, jestli je možné dílo Debí produktivně reflektovat skrze postkoloniální teorii a dále ji aplikovat na literární okruh moderní bengálské literatury.
|
|
|
Koncept ideálního syna v pohřebních rituálech klasického hinduismu
Faixová, Jaqueline ; Štipl, Zdeněk (vedoucí práce) ; Špicová, Zuzana (oponent)
V klasickém hinduismu je role syna jedním z hlavních stavebních kamenů celé společnosti. Odvíjí se od ní nejen osud rodiny během života, ale i po něm, protože i samotný přechod do zásvětních sfér a osud zemřelých předků může mužský potomek způsobem svého života značně ovlivnit. Přechodové rituály, tzv. sanskáry, a jejich správné vykonání za života mužského potomka mají sice jedince vést ke správnému způsobu života, nicméně samy o sobě nestačí. Vedle nich existuje řada předpisů a požadavků, které je třeba ze strany potomka striktně dodržovat. Tato práce si klade za cíl představit roli syna v pohřebních rituálech klasického hinduismu, prozkoumat, jak dalece se tato role v jednotlivých pramenech shoduje, do jaké míry je koherentní i v čem se v jednotlivých textech naopak liší. Pro puránovou tradici budou použity Garudapuránasáróddhára a Garudapurána, pro šástrovou pak Mánavadharmašástra. Úvodní kapitola nejprve krátce představí hinduismus, sanskáry a pohřební rituály a představí ideál syna a jeho funkce v nich. Dále bude prezentováno pojetí role syna v obou puránách, a následně též v šástrové tradici, která pak bude srovnána s tradicí puránovou. Výsledný obraz ideálu syna a jeho role v pohřebních rituálech hinduismu by tedy měl zastupovat oba dominantní proudy pohřební ritualistiky, jak je zachycuje...
|
|
|
Obraz Indie v české literatuře
Špicová, Zuzana ; Štipl, Zdeněk (vedoucí práce) ; Hříbek, Martin (oponent)
(česky) Bakalářská práce se zabývá obrazem Indie v české literatuře. V první části jsou definovány základní pojmy imagologie, autoimaga a heteroimaga a jsou načrtnuty způsoby, jakými evropská literatura a kultura vytvářela obrazy Indie, a to s rozdělením na způsob britský, francouzský, německý a nakonec český. Následující části představují obrazy vytvářené českou literaturou ve dvou liniích: první jsou obrazy reálné Indie, tj. zejména přírody, primitivnosti, chudoby, ale i bohatství, druhá linie ukazuje představy o posvátné Indii, především o víře, magii, pověrách. Všechny obrazy jsou dokládány množstvím konkrétních textových ukázek z české poezie i prózy. Závěr zhodnocuje vztah těchto obrazů cizího k obrazu vlastního a shrnuje jejich proměny od lucemburského období dodnes.
|
|
|
Tři příběhy mezi Východem a Západem: "Ctnostný jinoch", "Božský milenec", "Obětování dítěte"
Špicová, Zuzana ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Pokorný, Martin (oponent)
Práce se zabývá realizací tří syžetů - "Ctnostný jinoch", "Božský milenec" a "Obětování dítěte" - v různých literaturách Východu a Západu. U každého syžetu je představena jeho základní podoba, postavy/(arche)typy a motivy a jejich možné varianty v závislosti na kulturním, literárním a náboženském/mytologickém prostředí. S využitím historické a srovnávací poetiky jsou jednotlivé syžety sledovány od prvních dochovaných realizací v literaturách evropských i mimoevropských až po zpracování moderní. Důraz je kladen na konkretizaci a uspořádání jednotlivých motivů, proměny v závislosti na příslušném nábožensko-mytologickém rámci a na napětí mezi stejným a různým, obecným vzorcem a konkrétní realizací, typem a postavou.
|
|
|
'For Bhīṣma's Destruction': Ambā, Śikhaṇḍinī and Śikhaṇḍin in the Mahābhārata
Špicová, Zuzana ; Strnad, Jaroslav (vedoucí práce) ; Bisschop, Peter (oponent) ; Brodbeck, Simon (oponent)
Předkládaná disertační práce představuje Mahābhāratu jakožto komplexní literární text - multižánrový text a polyfonní interpretaci faktuálního diskursu s množstvím soupeřících narativů - a využívá poznatky a postupy naratologie, především naratologie rétorické, k její analýze. Disertační práce argumentuje, že při analýze zdánlivých nekonzistentností v tomto textu není nutné sahat k vysvětlení "zvnějšku" (různí na sebe nenavazující autoři), ale je možné je vysvětlit také "zvnitřku" textu prostřednictvím rozdílů v jednotlivých žánrech a také znalostí, záměrů a subjektivity jednotlivých postav a vypravěčů, které jsou implikovaným autorem využity jako zdroje ke komunikaci s publikem (čtenářem/posluchačem). Konkrétním materiálem pro tento argument je příběh o Ambě, Śikhaṇḍinī a Śikhaṇḍinovi a způsob, jakým jsou fakta týkající se této trojjediné postavy prezentována především Bhīṣmou, který si jejich narativ uzurpuje zejména vyprávěním Ambopākhyāny, analeptické epizody vysvětlující Śikhaṇḍinův životní příběh a jeho zapojení v bitvě na Kurukṣetře, jež je vyprávěním s výraznou autoritativností a subjektivitou, ale s pochybnou vypravěčskou spolehlivostí. Je ukázáno, jak Bhīṣma prostřednictvím této epizody definuje Śikhaṇḍina jako ženu, čímž z něj vytváří jeden z prostředků své vlastní hrdinské smrti. Oproti...
|
|
|
Alankáry v Kálidásově skladbě Méghadútam
Tůma, Dominik ; Štipl, Zdeněk (vedoucí práce) ; Špicová, Zuzana (oponent)
Lyrická báseň beze sporu představuje jedno ze stěžejních děl sanskrtské kávjové literatury a vždy se těšila značné obliby jak v kruzích indických kávjových znalců, tak mezi západními badateli. Od svého vzniku byla opatřena četnými komentáři, z nichž lze jako nejvlivnější uvést komentář Mallináthův a Vallabhadévův. Práce si vytyčuje dva cíle. Za prvé představit základy teorie alankárašást Méghadútě staví komentátor Mallinátha, a taktéž zasadit vědci. Zatímco Mallinátha spatřuje u Kálidásy značné množství komplexity v ohledu užívání básnických tropů, obzvláště tedy dvojsmyslů či šléš, raná indologie měla tendenci nahlížet Kálidásu jako básníka, jenž se vyznačuje relativní jednoduchostí pozdějšími sanskrtskými autory. Práce chce odhalit, nakolik samotný původní text poskytuje opodstatnění pro Mállináthův výklad, a také ilustrovat některé ikonických, ale i sporných příkladů Méghadútě Klíčová slova sanskrtská literatura, literární poetika, kávja, alankára, Méghadúta, Kálidása, šléša
|
|
|
Typické postavy a motivy v díle Šaratčandry Čattopádhjáje
Špicová, Zuzana ; Hříbek, Martin (vedoucí práce) ; Hons, Pavel (oponent)
(česky): Šaratčandra Čattopádhjáj je jedním z nejoblíbenějších bengálských autorů, ale dosud se jeho dílu věnovalo jen malé množství akademické pozornosti. Diplomová práce představuje stručně autorův život a následně analyzuje jeho tvorbu s pomocí termínů a postupů současné naratologie s cílem zpochybnit tradiční kritické představy o Šaratčandrovi jakožto přehnaně emocionálním autorovi pro znuděné hospodyňky. Šaratčandra zajímavě využívá různých literárních prostředků (zejména vypravěče a fokalizaci) ke zvýšení intimity mezi čtenářem a postavami, což nakonec vede k větší čtenářské emocionální odezvě na představované události. Jeho využití typů postav také novátorsky kombinuje staroindické typy, pozorování z reálného života a západní literární formy. Postavy jsou vzájemně stavěny do kontrastu a jejich prostřednictvím je autor také schopen přednést svou kritiku společenské, náboženské a genderové nerovnosti a přidat emocionální argument k tomu, co Íšvarčandra Bidjáságar formuloval intelektuálně a legálně. Šaratčandrovo dílo i autora samotného je také možné v kontrastu k Rabíndranáthu Thákurovi a Bankimčandru Čattopádhjájovi interpretovat jako jednoho z nejvýznamnějších moderních potomků mahábháratovské linie indické literatury.
|
|
|
Obraz Indie v české literatuře
Špicová, Zuzana ; Štipl, Zdeněk (vedoucí práce) ; Hříbek, Martin (oponent)
(česky) Bakalářská práce se zabývá obrazem Indie v české literatuře. V první části jsou definovány základní pojmy imagologie, autoimaga a heteroimaga a jsou načrtnuty způsoby, jakými evropská literatura a kultura vytvářela obrazy Indie, a to s rozdělením na způsob britský, francouzský, německý a nakonec český. Následující části představují obrazy vytvářené českou literaturou ve dvou liniích: první jsou obrazy reálné Indie, tj. zejména přírody, primitivnosti, chudoby, ale i bohatství, druhá linie ukazuje představy o posvátné Indii, především o víře, magii, pověrách. Všechny obrazy jsou dokládány množstvím konkrétních textových ukázek z české poezie i prózy. Závěr zhodnocuje vztah těchto obrazů cizího k obrazu vlastního a shrnuje jejich proměny od lucemburského období dodnes.
|
|
|
Tři příběhy mezi Východem a Západem: "Ctnostný jinoch", "Božský milenec", "Obětování dítěte"
Špicová, Zuzana ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Pokorný, Martin (oponent)
Práce se zabývá realizací tří syžetů - "Ctnostný jinoch", "Božský milenec" a "Obětování dítěte" - v různých literaturách Východu a Západu. U každého syžetu je představena jeho základní podoba, postavy/(arche)typy a motivy a jejich možné varianty v závislosti na kulturním, literárním a náboženském/mytologickém prostředí. S využitím historické a srovnávací poetiky jsou jednotlivé syžety sledovány od prvních dochovaných realizací v literaturách evropských i mimoevropských až po zpracování moderní. Důraz je kladen na konkretizaci a uspořádání jednotlivých motivů, proměny v závislosti na příslušném nábožensko-mytologickém rámci a na napětí mezi stejným a různým, obecným vzorcem a konkrétní realizací, typem a postavou.
|
host ::
RSS.