|
|
Dopady prenatálního stresu na psychický vývoj dítěte
Škrdová, Barbora ; Takács, Lea (vedoucí práce) ; Pešout, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na dopady prenatálního stresu na psychický vývoj dítěte v předškolním věku. Teoretická část popisuje typy stresu v těhotenství, jejich prevalenci, možnosti screeningu a prevenci či redukci stresu. Dále se soustředí na dopady prenatálního stresu na vývoj dítěte včetně faktorů, které tento efekt moderují a mediují. Empirická část se zaměřuje na dopady prenatálního stresu na kognitivní, psychomotorický a socioemoční vývoj u dětí ve věku pěti let, a zároveň na to, zda je efekt prenatálního stresu na vývoj dítěte mediován stresem matky v období po narození dítěte. Výzkumný soubor zahrnuje 218 matek, jejichž děti byly ve věku pěti let vyšetřeny pomocí Inteligenční a vývojové škály (IDS). Pre- a postpartální stres byl měřen pomocí The Perceived Stress Scale (PSS) ve třetím trimestru těhotenství, a dále v období 9 měsíců a 3,4 a 5 let po porodu. Výsledky path analýz neukázaly signifikantní efekt pre- a postpartálního stresu na vývoj dětí v uvedených oblastech. Prenatální stres byl signifikantním prediktorem postpartálního stresu. Ze zařazených kovariátů se ukázal pozitivní efekt vzdělání matky na verbální kognitivní a socioemoční vývoj. Chlapci měli nižší skór v oblasti motorického vývoje ve srovnání s dívkami. Nižší sociální opora v těhotenství zvyšovala prenatální i...
|
|
|
Utváření falešných vzpomínek a jejich působení na potravní chování
Škrdová, Barbora ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Zajícová, Markéta (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá fenoménem falešných vzpomínek. Teoretická část začíná první kapitolou shrnující historii zkoumání falešných vzpomínek. Následně jsou uvedena tři hlavní paradigmata, která vysvětlují jejich utváření - DRM paradigma, misinformační paradigma a implantační paradigma. Druhá kapitola se zaměřuje na vysvětlení vytváření pozitivních/negativních falešných vzpomínek zahrnujících zkušenost se zdravou/nezdravou potravinou a jejich následnými dopady na potravní chování. Obdobně to rozebírá i u alkoholických nápojů. Dále řeší délku trvání obou typů falešných vzpomínek. Navíc zmiňuje i potenciální využití v oblasti zdravého životního stylu. Empirická část je tvořená návrhem na výzkum, který zjišťuje délku trvání falešných pozitivních vzpomínek na základě jejich působení na preferenci/výběr jídla a příjem potravy. Délka je stanovena jako průměrný počet dnů nutných pro vytvoření zdravého potravního návyku. Dojde zde k implantaci vzpomínky obsahující falešnou pozitivní zkušenost se zdravou potravinou. Klíčová slova Falešné vzpomínky, utváření, preference potraviny, délka trvání
|
host ::
RSS.