|
|
Odvrácená tvář lásky v ruské klasické literatuře
Škrétová, Barbora ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Diplomová práce je tématicky vymezena fenoménem prostituce, jakožto jednoho z nejstarších obchodních artiklů. Teoretická část obsahuje vymezení klíčového pojmu práce, tedy prostituce, i vzájemný vztah mezi společností a touto sociální problematikou. Dále pak následuje stručný přehled historie samotného řemesla i právní předpisy a regule, kterými se vládnoucí elity snažily existenci prodejné lásky potlačit. Praktická část řeší více do hloubky koncepci pojetí lásky v ruské filozofii na přelomu 19. a 20. století, která se promítla do tvorby autorů vybraných literárních děl. Pro detailnější analýzu byli vybráni čtyři spisovatelé, jejichž tvorba spadá do stříbrného věku ruské literatury; jedná se konkrétně o povídky Křesťané a Tma Leonida Andrejeva, Příhoda a Naděžda Nikolajevna Vsevoloda Garšina, Kuprinovu novelu Jáma a Čechovovu povídku Záchvat. Pro lepší pochopení vztahu jednotlivých autorů k tématu lásky, je tento motiv v jejich tvorbě podrobněji analyzován v jedné samostatné kapitole. U všech výše zmíněných literáních děl je představeno kulturně-historické pozadí vzniku i jejich následné přijetí dobovou kritikou. Samotné zobrazení prodejné lásky je pro snazší ilustraci a pochopení analyzováno na základě několika klíčových bodů: pád na dno společnosti, motiv procitnutí, problematika venerických chorob, pokusy...
|
|
|
Vliv Radiščevova odkazu na vybrané ruské autory 19. století
Škrétová, Barbora ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Bakalářská práce vychází ze známé skutečnosti, že výrazným rysem ruské klasické literatury je návaznost a aluzivnost, že autoři té doby spolu vedli jakýsi otevřený dialog. V práci je analyzováno dílo A. N. Radiščeva Putování z Petrohradu do Moskvy. Teoretická část se zabývá dobou, ve které toto dílo vznikalo, blíže specifikuje žánr, zmiňuje jeho přijetí dobovou kritikou a podrobně nahlíží na politické názory autora, které jsou vnímány jako nesmiřitelný spor dvou osobností spjatých s idejemi osvícenství - reformátora společnosti Radiščeva a vládnoucí carevny Kateřiny II. V praktické části jsou na základě srovávací analýzy povídkového cyklu Lovcovy zápisky I. S. Turgeněva a novely Jáma A. I. Kuprina hledány souvislosti s Radiščevovým myšlenkovým a uměleckým odkazem v době nevolnictví a po jeho zrušení. Jednotlivé kapitoly jsou zaměřeny především na kritiku samoděržaví, nevolnictví, nerovných možností, dále je pozornost věnována problematice nevěstinců a sňatků z rozumu.
|
|
|
Odvrácená tvář lásky v ruské klasické literatuře
Škrétová, Barbora ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Diplomová práce je tématicky vymezena fenoménem prostituce, jakožto jednoho z nejstarších obchodních artiklů. Teoretická část obsahuje vymezení klíčového pojmu práce, tedy prostituce, i vzájemný vztah mezi společností a touto sociální problematikou. Dále pak následuje stručný přehled historie samotného řemesla i právní předpisy a regule, kterými se vládnoucí elity snažily existenci prodejné lásky potlačit. Praktická část řeší více do hloubky koncepci pojetí lásky v ruské filozofii na přelomu 19. a 20. století, která se promítla do tvorby autorů vybraných literárních děl. Pro detailnější analýzu byli vybráni čtyři spisovatelé, jejichž tvorba spadá do stříbrného věku ruské literatury; jedná se konkrétně o povídky Křesťané a Tma Leonida Andrejeva, Příhoda a Naděžda Nikolajevna Vsevoloda Garšina, Kuprinovu novelu Jáma a Čechovovu povídku Záchvat. Pro lepší pochopení vztahu jednotlivých autorů k tématu lásky, je tento motiv v jejich tvorbě podrobněji analyzován v jedné samostatné kapitole. U všech výše zmíněných literáních děl je představeno kulturně-historické pozadí vzniku i jejich následné přijetí dobovou kritikou. Samotné zobrazení prodejné lásky je pro snazší ilustraci a pochopení analyzováno na základě několika klíčových bodů: pád na dno společnosti, motiv procitnutí, problematika venerických chorob, pokusy...
|
|
|
Vliv Radiščevova odkazu na vybrané ruské autory 19. století
Škrétová, Barbora ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Bakalářská práce vychází ze známé skutečnosti, že výrazným rysem ruské klasické literatury je návaznost a aluzivnost, že autoři té doby spolu vedli jakýsi otevřený dialog. V práci je analyzováno dílo A. N. Radiščeva Putování z Petrohradu do Moskvy. Teoretická část se zabývá dobou, ve které toto dílo vznikalo, blíže specifikuje žánr, zmiňuje jeho přijetí dobovou kritikou a podrobně nahlíží na politické názory autora, které jsou vnímány jako nesmiřitelný spor dvou osobností spjatých s idejemi osvícenství - reformátora společnosti Radiščeva a vládnoucí carevny Kateřiny II. V praktické části jsou na základě srovávací analýzy povídkového cyklu Lovcovy zápisky I. S. Turgeněva a novely Jáma A. I. Kuprina hledány souvislosti s Radiščevovým myšlenkovým a uměleckým odkazem v době nevolnictví a po jeho zrušení. Jednotlivé kapitoly jsou zaměřeny především na kritiku samoděržaví, nevolnictví, nerovných možností, dále je pozornost věnována problematice nevěstinců a sňatků z rozumu.
|
host ::
RSS.