Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Stanovení vybraných vonných látek v potravinách
Škopová, Jitka ; Buňka, František (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se věnuje problematice potenciálně alergenních aromaticky aktivních látek v potravinách. Aromata přidávána do potravin jsou především rostlinného původu. Na lidský ogranismus mají tyto vonné látky a jejich směsi řadu pozitivních i negativních účinků. Přestože aromata nepatří mezi hlavních skupiny alergenů, některé studie upozorňují na potenciální nebezpečí alergenních účinků některých vonných látek. Teoretická část této práce obecně charakterizuje vonné látky rostlinného původu a podává přehled 26 nejdůležitějších alergenních vonných látek dle Evropské kosmetické legislativy. Cílem experimentální části bylo ověřit selektivnost a vhodnost již zavedené metodiky headspace mikroextrakce tuhou fází (HS-SPME-GC-FID) ve spojení s plynovou chromatografií pro stanovení vybraných alergenních aromaticky aktivních látek. Poté ověřenou metodu použít na široké spektrum reálných vzorků potravinářských výrobků.
Stanovení vybraných vonných látek v potravinách
Škopová, Jitka ; Buňka, František (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se věnuje problematice potenciálně alergenních aromaticky aktivních látek v potravinách. Aromata přidávána do potravin jsou především rostlinného původu. Na lidský ogranismus mají tyto vonné látky a jejich směsi řadu pozitivních i negativních účinků. Přestože aromata nepatří mezi hlavních skupiny alergenů, některé studie upozorňují na potenciální nebezpečí alergenních účinků některých vonných látek. Teoretická část této práce obecně charakterizuje vonné látky rostlinného původu a podává přehled 26 nejdůležitějších alergenních vonných látek dle Evropské kosmetické legislativy. Cílem experimentální části bylo ověřit selektivnost a vhodnost již zavedené metodiky headspace mikroextrakce tuhou fází (HS-SPME-GC-FID) ve spojení s plynovou chromatografií pro stanovení vybraných alergenních aromaticky aktivních látek. Poté ověřenou metodu použít na široké spektrum reálných vzorků potravinářských výrobků.
Transportní systémy využívané v kosmetických přípravcích
Škopová, Jitka ; Kramářová,, Daniela (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Mezi transportní systémy v kosmetických přípravcích patří liposomy, tekuté krystaly a také vybrané sloučeniny, které za daných podmínek transport aktivních látek urychlují, tzv. akceleranty transdermální penetrace. Liposomy jsou využívány topicky (tzn. přímo na místo působení v povrchových strukturách organismu) v dermatologických a kosmetických přípravcích, usnadňují penetraci aktivních látek do hlubších vrstev kůže a umožňují jejich výraznější terapeutické působení. Některé z vlastností tekutých krystalů jsou podobné vlastnostem živých organismů. Podobně jako živé buňky jsou citlivé na světlo, zvuk, teplo, mechanické namáhání a chemické změny. A opačně, někteří vědci označují živé buňky za tekuté krystaly. Díky této podobnosti se tekuté krystaly vyznačují vynikající schopností penetrovat přes pokožku, která je porovnatelná snad jen s liposomy. Akceleranty transdermální penetrace neboli urychlovače pronikání kůží jsou látky, které mění strukturu pokožky, resp. kůže tak, aby byla propustnější pro další látky. Transdermální průnik aktivních látek je důležitou součástí lékařských výzkumů. Jejich výsledky jsou však aplikovány i v jiných oborech, jako je například kosmetický průmysl. Z hlediska chemické struktury těchto látek se jedná o skupinu velmi různorodou a objasňování mechanismů jejich působení je zatím spíše v počátcích.

Viz též: podobná jména autorů
2 Skopová, Jana
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.