|
|
Právo na podobu
Mach Šimerdová, Anna ; Pítra, Vladimír (oponent)
Právo na podobu Abstrakt Cílem této práce je popsat podmínky zachycování něčí podoby a následného užívání pořízené podobizny podle práva České republiky. Text se opírá o současný stav právní úpravy po přijetí nového občanského zákoníku s účinností ke dni 1. 1. 2014, ale vychází i ze starší odborné literatury a zejména judikatury. Práce začíná osvětlením ústavních základů ochrany osobnosti, na které navazuje výklad o ochraně osobnosti jako takové. Podstatná část textu je věnována právu na podobu a právu k podobizně. Obecně je možné zachytit něčí podobu jen po předchozím souhlasu dotčené osoby, ale existuje několik výjimek: zájmová, úřední, vědecká, umělecká a zpravodajská licence. Situace je odlišná u veřejně známých osobností, u nichž je úroveň ochrany jejich soukromí nastavena níž než ochrana soukromí "běžných" lidí. Přelomovým byl rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci von Hannover v. Německo v roce 2004, kde soud došel k závěru, že veřejnost má právo být informována o skutečnostech zasahujících do soukromí veřejně známých osobností za předpokladu, že tyto skutečnosti mohou v demokratické společnosti přispět k diskusi o otázkách veřejného zájmu. V případě zásahu do práva na podobu nebo do práva k podobizně je možno uplatnit zdržovací a odstraňovací nárok. Kromě toho je možno žádat náhradu...
|
|
|
Právo na podobu
Šimerdová, Anna ; Křesťanová, Veronika (vedoucí práce) ; Holcová, Irena (oponent)
Cílem této práce je popsat podmínky zachycení něčí podoby a následného užití podobizny podle práva České republiky. Text reflektuje nedávné zásadní změny v českém soukromém právu, ke kterým došlo vlivem přijetí nového občanského zákoníku s účinností od 1. 1. 2014. Práce začíná osvětlením ústavních základů ochrany osobnosti, na které navazuje výklad o ochraně osobnosti jako takové. Hlavní část textu je věnována právu na podobu a právu k podobizně. Obecně je možné zachytit něčí podobu jen po předchozím souhlasu dotčené osoby, ale existuje několik výjimek: zájmová, úřední, vědecká, umělecká a zpravodajská licence. Situace je odlišná u veřejně známých osobností, u nichž je úroveň ochrany jejich soukromí nastavena níž než ochrana soukromí "běžných" lidí. Přelomovým byl rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci von Hannover v. Německo v roce 2004, kde soud řekl, že veřejnost má právo být informována o skutečnostech zasahujících do soukromí veřejně známých osobností za předpokladu, že tyto skutečnosti mohou v demokratické společnosti přispět k diskusi o otázkách veřejného zájmu. V případě zásahu do práva na podobu nebo do práva k podobizně je možno uplatnit zdržovací a odstraňovací nárok. Kromě toho je možno žádat náhradu nemajetkové újmy, náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení. Po smrti dotčené...
|
host ::
RSS.