|
|
Distribuce vybraných prvků v půdách městských parků Prahy a Brna
Šimeček, Martin ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Tejnecký, Václav (oponent)
Praha a Brno patří k jedněm z nejvíce znečištěných měst ČR. Předmětem této práce bylo porovnat koncentrace PGE a obsahy rizikových prvků (Zn, Cd, Pb, Cu, As, Sb, Hg) v pražských a brněnských půdách parků. Vzorky půd byly odebírány v hloubkách 0-10 cm, 10-20 cm a 20-30 cm. Spolu s půdou byly v hloubce 0-30 cm odebírány vzorky písku z dětských pískovišť. Obsahy Pd, Pt a Rh byly stanoveny pomocí ICP-MS po dokimastické prekoncentraci do Ni-S v celkem 52 vzorcích půd a písku. Vzorky půd byly navíc analyzovány na izotopové složení Pb. Vyšší koncentrace PGE byly zjištěny v Praze; nejvyšší hodnoty byly změřeny na lokalitě Ortenovo náměstí (50,5 μg·kg-1 Pt, 33,9 μg·kg-1 Pd a 11,3 μg·kg-1 Rh). Zvýšené hodnoty PGE se ve většině půd obou měst nacházely ve svrchní vrstvě. Zvýšené obsahy rizikových prvků byly zjištěny zejména na silněji dopravně zatížených lokalitách. U většiny vzorků se ukázalo, že obsahy rizikových prvků klesají s hloubkou. Nejvyšších koncentrací dosahovaly prvky Zn (394 mg·kg-1 ), Pb (290 mg·kg-1 ) a Cu (181 mg·kg-1 ). Izotopový poměr Pb byl v Praze určen v rozmezí 1,136-1,181; v Brně se pohyboval v rozmezí 1,161-1,192. Zjištěné poměry nasvědčují kontaminaci jak ze spalování benzínu, tak z uhlí.
|
|
|
Zdravotní gramotnost u nízkoprahových uživatelů KC SANANIM
Šimeček, Martin ; Barták, Miroslav (vedoucí práce) ; Nejedlá, Marie (oponent)
VÝCHODISKA: Zdravotní gramotnost je souhrn dovedností, které vedou ke zlepšení chování, které se týká zdraví. Omezená zdravotní gramotnost může souviset s rizikovým chováním, jako je užívání návykových látek. CÍLE: Cílem práce je výzkum úrovně zdravotní gramotnosti u nízkoprahových uživatelů kontaktního centra Sananim. Práce si klade za cíl porovnat skupiny respondentů dle výsledků zdravotní gramotnosti a zjistit, zda dosahují významných rozdílů. METODY: Studie zahrnovala 194 respondentů. Úroveň zdravotní gramotnosti byla změřena dotazníkem HLS-EU-Q16, sociodemografická data byla změřena dotazníkem In-come VÝSLEDKY: Většina respondentů patří do skupiny s omezenou zdravotní gramotnosti. Primární návykovou látkou v obou skupinách byl pervitin, primární způsob aplikace byl injekční. ZÁVĚRY: Mezi skupinami s omezenou a adekvátní zdravotní gramotnosti nejsou signifikantní rozdíly. Klíčová slova Zdravotní gramotnost - nízkoprahové centrum - užívání drog - veřejné zdraví - HLS-EU-Q
|
|
|
Historie vydávání jídla v K centrech - případová studie
Šimeček, Martin ; Matoušek, Petr (vedoucí práce) ; Šejvl, Jaroslav (oponent)
Uvedení do problému Výživa významně ovlivňuje zdraví u běžné populace i u uživatelů drog. Kontaktní centra nabízí potravinový servis a mohou tak zlepšovat kvalitu života u uživatelů drog. Cíl práce Zmapovat období vydávání jídla v KC SANANIM a zjistit, co stojí za proměnou pravidel týkajících se vydávání jídla. Soubor a metody Soubor tvoří 20 klientů a 7 pracovníků kontaktního centra, 5 pracovníků charitativních a dobročinných organizací. K získání dat bylo použito polostrukturované interwiev. Další metodou bylo zúčastněné pozorování. Výsledky Zjistil jsem, že období vydávání jídla se dělí na tři etapy. Za proměnou pravidel stojí hygienické normy, kapacitní důvody, finanční důvody a také přestěhování kontaktního centra. Závěr a doporučení Myslím si, že vhodně zvoleným potravinovým servisem by se dal pozitivně ovlivnit život uživatelů drog. Otázka nutrice se řeší v navazující léčbě. Doporučuji rozšířit výzkum a nalézt vhodnou formu sdělení důležitosti výživy mezi ostatní kontaktní centra. Klíčová slova vydávání jídla - výživa - kontaktní centrum - kasuistická studie - SANANIM
|
|
|
Distribuce vybraných prvků v půdách městských parků Prahy a Brna
Šimeček, Martin ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Tejnecký, Václav (oponent)
Praha a Brno patří k jedněm z nejvíce znečištěných měst ČR. Předmětem této práce bylo porovnat koncentrace PGE a obsahy rizikových prvků (Zn, Cd, Pb, Cu, As, Sb, Hg) v pražských a brněnských půdách parků. Vzorky půd byly odebírány v hloubkách 0-10 cm, 10-20 cm a 20-30 cm. Spolu s půdou byly v hloubce 0-30 cm odebírány vzorky písku z dětských pískovišť. Obsahy Pd, Pt a Rh byly stanoveny pomocí ICP-MS po dokimastické prekoncentraci do Ni-S v celkem 52 vzorcích půd a písku. Vzorky půd byly navíc analyzovány na izotopové složení Pb. Vyšší koncentrace PGE byly zjištěny v Praze; nejvyšší hodnoty byly změřeny na lokalitě Ortenovo náměstí (50,5 μg·kg-1 Pt, 33,9 μg·kg-1 Pd a 11,3 μg·kg-1 Rh). Zvýšené hodnoty PGE se ve většině půd obou měst nacházely ve svrchní vrstvě. Zvýšené obsahy rizikových prvků byly zjištěny zejména na silněji dopravně zatížených lokalitách. U většiny vzorků se ukázalo, že obsahy rizikových prvků klesají s hloubkou. Nejvyšších koncentrací dosahovaly prvky Zn (394 mg·kg-1 ), Pb (290 mg·kg-1 ) a Cu (181 mg·kg-1 ). Izotopový poměr Pb byl v Praze určen v rozmezí 1,136-1,181; v Brně se pohyboval v rozmezí 1,161-1,192. Zjištěné poměry nasvědčují kontaminaci jak ze spalování benzínu, tak z uhlí.
|
|
|
Drevni letokruhy jako archiv deposice Pb
Šimeček, Martin ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Strnad, Ladislav (oponent)
Předkládaná bakalářská práce má charakter rešerše zabývající se deposicí Pb v letokruzích stromů. První část je věnována obecným vlastnostem studovaného kontaminantu, jeho přirozenému a antropogennímu výskytu. V následujících kapitolách jsou porovnávány letokruhy stromů s rašeliništi, které jsou také často používány jako přírodní archiv kontaminace prostředí kovy. Dále popisuji procesy a mechanismy transportu Pb do dřevní hmoty a jeho následnou radiální distribuci v letokruzích. V jedné z kapitol shrnuji výsledky několika výzkumů letokruhů. Na výsledných koncentracích a izotopových poměrech Pb uváděných studií jsou ukázány hlavní časové úseky ve znečištění prostředí během 20. století včetně zdrojů, které ho způsobily. Práce zahrnuje i kapitolu věnovanou kůrovým vrůstům, které představují další alternativu pro sledování pohybu Pb v prostředí. V poslední části popisuji metodu ICP-MS, která je nejčastěji využívána pro stanovení Pb v přírodních materiálech.
|
|
|
Analýza faktorů ovlivňujících přechod malých a středních podniků na cloudové ECM služby
Šimeček, Martin ; Chlapek, Dušan (vedoucí práce) ; Šuk, Roman (oponent)
Diplomová práce se zabývá konkrétní oblastí cloud computingu -- službami Enterprise Content Managementu a jejich nasazením u malých a středních podniků. Hlavním cílem je identifikovat a analyzovat faktory ovlivňující rozšíření cloudových ECM služeb u malých a středních podniků. Děje se tak prostřednictvím dalších cílů, které obsahují definici základních pojmů, představení přínosů a rizik, vymezení vhodné kategorie a představení produktů, které do ní spadají, analýzu průzkumů sledujících rozšíření definovaných služeb, identifikaci a analýzu hlavních bariér ovlivňujících využití služeb, popis produktů z hlediska těchto bariér a sestavení sady doporučení pro poskytovatele cloudových služeb s ohledem na jejich překonání. Cílů bylo dosaženo studiem informačních zdrojů, vyhledáním a analýzou devíti průzkumů adopce cloud computingu mezi malými a středními firmami a konzultacemi s odborníky. Přínosem práce je především zmapování postojů skutečných firem a jejich promítnutí do praktických doporučení pro poskytovatele služeb. K řešenému tématu také přispívá zavedení parametrů, které je vhodné u pořizovaných produktů vyhodnotit, ukázka situace na trhu a toho, jak se výrobci vyrovnávají s hlavními bariérami zákazníků. Pro zákazníky je přínosem přehled trhu cloudových ECM služeb a upozornění, na co je vhodné se zaměřit.
|
host ::
RSS.