|
|
Politika papeže Benedikta XVI. vůči arabsko-muslimskému světu
Šenkyřík, Jáchym ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce Politika papeže Benedikta XVI. vůči arabsko-muslimské civilizaci se soustředí na to, jakým způsobem se papež Benedikt XVI. vztahoval k arabsko-muslimské civilizaci, jak rozvíjel mezináboženský dialog mezi křesťanstvím a islámem, jenž do jisté míry ovlivňuje i uspořádání vztahů v rámci mezinárodního společenství, konkrétně mezi Evropou a Blízkým východem. Ačkoliv muslimové žijí na všech světových kontinentech, a jde tedy o národnostně a etnicky pestrou skupinu, arabská oblast přece jen patří k tradičnímu kulturnímu centru islámského náboženství. Právě proto práce zkoumá papežovu politiku, která se projevuje především proslovy, rozhovory či symbolickými gesty, a která vychází z křesťanského (resp. katolického) porozumění světu a lidského údělu v něm, k arabsko- muslimské civilizaci. Poté, co Benedikt XVI. přednesl v září roku 2006 na univerzitě v Řezně přednášku, jež vyvolala v muslimském světě kritické reakce vůči papeži, ukázala se potřeba prohloubení mezináboženského a mezikulturního dialogu s islámem. Následující roky se Vatikán aktivně podílel na rozvíjení vzájemného porozumění, tolerance a respektu. Benediktův vztah a politika vůči arabsko-muslimské civilizaci byla velmi vřelá, povzbuzující k mírovému soužití, k uvědomění si jistých společných morálních hodnot a k aktivnímu...
|
|
|
Žalm 118. Výklad a interpretace biblického textu
Šenkyřík, Jáchym ; Prudký, Martin (vedoucí práce) ; Čapek, Filip (oponent)
Práce Žalm 118: Výklad a interpretace biblického textu se zabývá exegezí konkrétního biblického textu, žalmem 118 (LXX 117). Přistupuje k němu z několika různých per- spektiv (jak synchronních, tak diachronních), které dohromady podávají ucelený výklad žalmu. Tak se práce nejdříve soustředí na samotný text, jeho různé varianty a jeho možný překlad. Následuje stylisticko-poetický rozbor, ukazující stylistické a poetické prvky a také vzájemnou výrazovou provázanost žalmu. Tak lze pochopit logické plynutí textu, jeho strukturu. Poté práce přistupuje k určení žánru žalmu, aby bylo zřejmé, jakým způsobem a jakou formou se vyjadřuje. Díky tomu lze přistoupit k podrobnějšímu výkladu jednotlivých motivů a poetických obrazů textu. Další perspektivou výkladu je zohlednění hudebních konotací žalmu. Následuje jeho zasazení do kontextu žaltáře a Hebrejské bible jako i načrtnutí základních cest jeho dějin působení.
|
|
|
Panna Marie v Koránu
Šenkyřík, Jáchym ; Hošek, Pavel (vedoucí práce) ; Vojtíšek, Zdeněk (oponent)
Bakalářská práce Panna Maria v Koránu: analýza mariánských koránských veršů a jejich paralely k novozákonním biblickým a apokryfním textům se soustředí na postavu Panny Marie, matku Ježíše Krista, která se těší veliké úctě jak v jednotlivých křesťanských církvích, tak v muslimské tradici. S pomocí několika komentářů muslimských bohosloveckých učenců analyzuje verše pojednávající o Ježíšově matce, které se objevují ve svaté knize islámu, jež představuje základ islámské víry a tak i muslimského pohledu na člověka, svět a lidský úděl ve světě. Následně práce nachází paralely ke koránskému vykreslení osoby Panny Marie a jejího příběhu v novozákonních biblických (především v Lukášově evangeliu) a apokryfních (jde zejména o tradici Jakubova protoevangelia a Pseudo-Matoušova evangelia) textech. Ovšem v Koránu se objevují i motivy, které nemají paralely v křesťanských textech a které tak prezentují specifický důraz svaté knihy islámu. Práce podává koránský pohled na osobu Panny Marie a jejího příběhu a ukazuje paralely některých motivů k raně křesťanským textům.
|
|
|
Žalm 118. Výklad a interpretace biblického textu
Šenkyřík, Jáchym ; Prudký, Martin (vedoucí práce) ; Čapek, Filip (oponent)
Práce Žalm 118: Výklad a interpretace biblického textu se zabývá exegezí konkrétního biblického textu, žalmem 118 (LXX 117). Přistupuje k němu z několika různých per- spektiv (jak synchronních, tak diachronních), které dohromady podávají ucelený výklad žalmu. Tak se práce nejdříve soustředí na samotný text, jeho různé varianty a jeho možný překlad. Následuje stylisticko-poetický rozbor, ukazující stylistické a poetické prvky a také vzájemnou výrazovou provázanost žalmu. Tak lze pochopit logické plynutí textu, jeho strukturu. Poté práce přistupuje k určení žánru žalmu, aby bylo zřejmé, jakým způsobem a jakou formou se vyjadřuje. Díky tomu lze přistoupit k podrobnějšímu výkladu jednotlivých motivů a poetických obrazů textu. Další perspektivou výkladu je zohlednění hudebních konotací žalmu. Následuje jeho zasazení do kontextu žaltáře a Hebrejské bible jako i načrtnutí základních cest jeho dějin působení.
|
|
|
Politika papeže Benedikta XVI. vůči arabsko-muslimskému světu
Šenkyřík, Jáchym ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce Politika papeže Benedikta XVI. vůči arabsko-muslimské civilizaci se soustředí na to, jakým způsobem se papež Benedikt XVI. vztahoval k arabsko-muslimské civilizaci, jak rozvíjel mezináboženský dialog mezi křesťanstvím a islámem, jenž do jisté míry ovlivňuje i uspořádání vztahů v rámci mezinárodního společenství, konkrétně mezi Evropou a Blízkým východem. Ačkoliv muslimové žijí na všech světových kontinentech, a jde tedy o národnostně a etnicky pestrou skupinu, arabská oblast přece jen patří k tradičnímu kulturnímu centru islámského náboženství. Právě proto práce zkoumá papežovu politiku, která se projevuje především proslovy, rozhovory či symbolickými gesty, a která vychází z křesťanského (resp. katolického) porozumění světu a lidského údělu v něm, k arabsko- muslimské civilizaci. Poté, co Benedikt XVI. přednesl v září roku 2006 na univerzitě v Řezně přednášku, jež vyvolala v muslimském světě kritické reakce vůči papeži, ukázala se potřeba prohloubení mezináboženského a mezikulturního dialogu s islámem. Následující roky se Vatikán aktivně podílel na rozvíjení vzájemného porozumění, tolerance a respektu. Benediktův vztah a politika vůči arabsko-muslimské civilizaci byla velmi vřelá, povzbuzující k mírovému soužití, k uvědomění si jistých společných morálních hodnot a k aktivnímu...
|
|
|
Panna Marie v Koránu
Šenkyřík, Jáchym ; Hošek, Pavel (vedoucí práce) ; Vojtíšek, Zdeněk (oponent)
Bakalářská práce Panna Maria v Koránu: analýza mariánských koránských veršů a jejich paralely k novozákonním biblickým a apokryfním textům se soustředí na postavu Panny Marie, matku Ježíše Krista, která se těší veliké úctě jak v jednotlivých křesťanských církvích, tak v muslimské tradici. S pomocí několika komentářů muslimských bohosloveckých učenců analyzuje verše pojednávající o Ježíšově matce, které se objevují ve svaté knize islámu, jež představuje základ islámské víry a tak i muslimského pohledu na člověka, svět a lidský úděl ve světě. Následně práce nachází paralely ke koránskému vykreslení osoby Panny Marie a jejího příběhu v novozákonních biblických (především v Lukášově evangeliu) a apokryfních (jde zejména o tradici Jakubova protoevangelia a Pseudo-Matoušova evangelia) textech. Ovšem v Koránu se objevují i motivy, které nemají paralely v křesťanských textech a které tak prezentují specifický důraz svaté knihy islámu. Práce podává koránský pohled na osobu Panny Marie a jejího příběhu a ukazuje paralely některých motivů k raně křesťanským textům.
|
host ::
RSS.