|
|
The (New) Security Dilemma: Impact of technological innovation on the security dilemma
Kadre, Sudhanshu ; Špelda, Petr (vedoucí práce) ; Šenk, Michal (oponent)
Přetrvávající koncept bezpečnostního dilematu viděný optikou technologické revoluce v informační bezpečnosti poskytuje jiné vnímání než tradiční verze dilematu. Pohybem od zjevných k vnímaným hrozbám došlo k nárůstu skrytého strachu a nejistoty mezi státními aktéry v anarchickém systému. Tato práce má za cíl studovat vliv pokroku v informačních a komunitních technologiích, zejména v kybernetické bezpečnosti, na vnímání bezpečnostního dilematu. Analýzou základů teorie informační bezpečnosti a současně zkoumáním prostředí kybernetických hrozeb pomocí případových studií kybernetických útoků a kybernetické diplomacie práce zdůrazňuje relevanci bezpečnostního dilematu v kyberprostoru.
|
|
| |
|
|
Neoclassical realism: a metatheoretical critique
Šenk, Michal ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Solovyeva, Anzhelika (oponent)
Neoklasický realismus se koncem devadesátých let minulého století představil na poli mezinárodních vztahů a bezpečnostních studií jako nový silný přístup k vysvětlování zahraniční politiky. Postaven na kombinaci strukturálního a klasického realismus, tento nový přístup sliboval přinést lepší vysvětlení, než jaká nabízely ostatní existující přístupy jako například liberalismus či ofenzivní a defenzivní realismus. Jako takový se rychle stal oblíbenou a často efektivní volbou pro mnohé akademicky a postupně se dostal do popředí. Tuto pozici si udržuje i v době, kdy vstupuje do třetího desetiletí své existence. Přesto kolem neoklasického realismu existuje cosi jako paradox: navzdory své popularitě a nespočtu solidních empirických prací se zdá, že si nikdo není opravdu jistý, co přesně neoklasický realismus je a čím se vyznačuje. Tato diplomová práce chce osvětlit tento paradox tím, že staví na doposud rozptýlených a dílčích kritikách a předkládá první skutečně komplexní metateoretickou kritiku neoklasického realismu. Na základě jednoduché otázky "co je neoklasický realismus" dochází práce k závěru, že ačkoliv má daleko k jednotnému výzkumnému programu nebo obecné teorii, vykazuje neoklasický realismus řadu charakteristik, které pomáhají vysvětlit jeho přitažlivost.
|
|
| |
|
|
Regulace pracovní doby, evaluace hospodářsko -- politických opatření
Šenk, Michal ; Czesaný, Slavoj (vedoucí práce) ; Štěpánková, Kateřina (oponent)
Práce je zaměřena na konkrétní příklady socioinženýrských rozhodnutí v oblasti regulace pracovní doby a pomocí ekonometrické analýzy jsou ohodnoceny případná dosažení vytyčených cílů. V teoretické části jsou nastíněny postupy, jak a proč příslušné autority regulují pracovní dobu, jaké jsou náklady a výnosy takového počínání a jak ekonomičtí teoretikové vnímají oblast pracovní doby jako po regulaci volající. Převzetím už existujících analýz, ale především vytvořením vlastního ekonometrického modelu, jsou zanalyzovány pětatřicetihodinový pracovní týden ve Francii, efekty povinné maximální pracovní doby v Evropské unii i německé politické snahy o prosazení naopak delšího pracovního týdne. Výsledky zmíněných případových studií jsou napasovány na českou realitu, která je podrobněji nastíněna a dále je předpovězen vývoj v českém prostředí v případě přijetí totožné legislativy. Jako východisko posloužilo zmapování historického vývoje délky pracovní doby, údaje o produktivitě práce, ekonomická realita vybraných ekonomik před, v momentu volby toho kterého opatření, i po něm nebo legislativní zázemí problematiky řízení pracovní doby.
|
host ::
RSS.