Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 23 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Effects of soil alteration on nitrogen and carbon cycling
Růžek, Michal ; Oulehle, Filip (vedoucí práce) ; Šantrůčková, Hana (oponent) ; Stadmark, Johanna (oponent)
Lesní ekosystémy čelí měnícím se přírodním podmínkám vyvolaným lidskou činností, jako je atmosférická depozice. Zvýšené deposice síry (S) a dusíku (N) způsobily acidifikaci a eutrofizaci N lesních půd. Nicméně, důsledky atmosférické depozice pro fungování lesní ekosystémů mohou být závislé na druhovém složení. K odhalení účinků S a N na půdní procesy byl proveden manipulační experiment ve dvou sousedních lesních porostech tvořeného smrkem ztepilým (Picea abies) a bukem lesním (Fagus sylvatica), které se nachází v Krušných horách. Po dobu šesti let byly samostatně nebo kombinovaně přidávány látky obsahující S a N (50 kg ∙ha-1 ∙rok-1 ) na experimentální plochy v obou porostech za účelem simulace zvýšené atmosférické depozice. Cílem tohoto výzkumu bylo porovnat a zjistit zásoby a toky uhlíku (C) a N v půdě a jejich odezvy v reakci na kyselé vstupy a vstupy N. Naše zkoumání ukázalo, že za přirozených podmínek bukový porost obsahoval více půdního C a N jak v organickém horizontu, tak v minerální půdě v porovnání se smrkovým porostem. Půdní cyklus N v bukovém porostu byl více otevřený a umožňoval ztráty N vyluhováním. Experimentální nárůst v půdní aciditě (pokles pH v půdní roztoku) omezil dostupnost rozpustného organického C a změnil půdní mikrobiální strukturu, což vedlo v potlačení rozkladných procesů...
Tree species influence on soil acidification: long-term trends and modeling
Oulehle, Filip ; Hruška, Jakub (vedoucí práce) ; Borůvka, Luboš (oponent) ; Šantrůčková, Hana (oponent)
Forest ecosystems belong to the part of environment most affected by the anthropogenic acidification. The structure of Central European forests was historically converted mostly into the Norway spruce monocultures. Such a forests received elevated acidic deposition since 1950s, from which large parts of mountain forests were killed by air pollution in 1970s and 1980s. After reduction of acidic deposition the forest soils were significantly delayed in chemical recovery compared to stream chemistry (Alewell et al., 2000). In this thesis we focused on long-term changes in soil chemistry at highly polluted area of Ore Mts., with particular interest in the tree species influence on soil acidification. The presented results including measurements of biogeochemical cycles within forest ecosystem at the Norway spruce (Picea abies [L.]) stand in the period 1992-2005 and at the European beech (Fagus sylvatica [L.]) stand between 2003-2005. The desorption of previously stored sulfur and the decrease of Ca deposition are the main factors controlling the recovery of soil solution at spruce stand. The reduction in Ca availability resulted in lower uptake by tree assimilatory tissues, measured as concentration in needles. The unexpected disappearing of nitrogen leaching from soil was undoubtedly the most...
Biochemické vlastnosti půd horských ekosystémů zasažených acidifikací
Šantrůčková, Hana ; Kopáček, Jiří ; Šimek, Miloslav ; Picek, T. ; Grund, M. ; Šetlík, J.
Cílem tohoto přispěvku je ukázat jaké množství živin je vázáno v mikroorganismech a jaká je rychlost mineralizace C a N, a nitrifikace v půdách dvou odlišných horských ekosystémů; smrkového lesa a alpinských luk; v oblastech zasažených acidifikací. Výsledky naznačují, že v současnosti půdy alpinských luk v Tatrách mají větší schopnost zadržovat živiny a nebezpečí vysoké mineralizace a následného vyplavování živin je nižší než v lesních půdách Šumavy.
Degradace půdy skotem na tzv. zimní pastvině a její vliv na emise oxidu dusného
Šimek, Miloslav ; Brůček, Petr ; Uhlířová, Eva ; Šantrůčková, Hana ; Elhottová, Dana ; Kamír, V.
Práce uvádí předběžné výsledky měření emisí N2O z půdy tzv. zimní pastviny. Zimní pastvina, zejména v lokalitách více zatížených zvířaty, je velkým zdrojem N2O. Na částech pastviny se silně poškozenou nebo zcela zničenou strukturou půdy jsou také narušeny mikrobiální procesy přeměn látek.
Jsou charakteristiky mikrobiálního společenstva vhodnými indikátory kvality půdy?
Šimek, Miloslav ; Šantrůčková, Hana
Půda je přírodní útvar, je to jedna ze složek "přírodního kapitálu", který je vedle vyrobeného, lidského a společenského kapitálu součástí "národního bohatství". Zachování přírodního kapitálu je nezbytnou podmínkou trvale udržitelného rozvoje, respektive tzv. silné varianty udržitelnosti (strong sustainability) (Moldán, 1997). Změny půdních vlastností mohou změnit funkce půdy - některá z funkcí půdy může být ohrožena, narušena, zhoršena či naopak zlepšena, a tím může být pozměněna kvalita půdy, úrodnost půdy, zdraví půdy aj. podstatné (komplexní) půdní vlastnosti - půdní atributy. Pro atributy půdy je typické, že se nejen obtížně kvantifikují (měří, vyjadřují číselně), ale také obtížně definují a někdy se vzájemně zaměňují.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 23 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.