|
|
Zdroje dusičnanů v náplavech dolní Jizery: Nenasycená zóna a další možné zdroje
Hronec, Lukáš ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Šanda, Martin (oponent)
V posledních letech dochází v oblasti vodního zdroje Káraný k zvyšování koncentrací NO3 - ve vodě násoskových řadů břehové infiltrace situovaných v kvartérních sedimentech řeky Jizery. Na lokalitě severně od Sojovic jsem instaloval půdní lyzimetry, vzorkování jsem prováděl jednou měsíčně. V odebraných vzorcích byl stanoven chemizmus a obsah isotopů ( 2 H a 18 O z H2O). Množství odebrané vody jsem přepočetl na hodnoty mm/rok. Infiltrační zkoušky ukázaly, že povrch na polích má nízkou propustnost a po vydatných srážkách nebo během zavlažování dochází k tvorbě povrchového (Hortonova) odtoku, který mizí v desikačních trhlinách. Ty mohou představovat preferenční cesty pro kontaminaci NO3 - v jímacích objektech. S pomocí vybraných stopovačů (Ca2+ a SO4 2- ) jsem odhadl množství vody z řeky Jizery v jímacích objektech břehové infiltrace sojovického řadu (71 - 80%) a skorkovského řadu (38 - 41%). Zbývající podíl připadá na podzemní vodu tvořenou směsí vod kolektoru středního turonu a přímé infiltrace srážkových vod a vod ze zavlažování do kvartérního kolektoru, které od sebe pomocí chemických stopovačů nelze oddělit. Tyto vody jsou zdrojem kontaminace NO3 - .
|
|
| |
|
|
Antonio Ehorto Martinelli jako schwarzenberský knížecí architekt a stavitel
Šanda, Martin ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Diplomová práce zpracovává působení vídeňského architekta a stavitele první poloviny 18. století Antonia Ehorta Martinelliho ve Schwarzenberských službách v letech 17221732. Práce obsahuje katalog staveb, na nichž Martinelli pro Schwarzenberky projekčně působil, a to včetně staveb sporných nebo mylně připsaných. Shromážděné poznatky vycházejí ze studia dochovaných schwarzenberských archivních fondů, průzkumu jednotlivých dochovaných staveb v terénu a studia příslušné literatury. Cílem bylo především uměleckohistorické zhodnocení jednotlivých Martinelliho architektonických realizací a dále pokus o jejich komparaci, jak v rámci celého architektova díla, tak v rámci dobové české i rakouské architektonické produkce. V rámci zpracovávání vytčeného tématu došlo nejen k podstatnému obohacení informací k působení a architektonické tvorbě A. E. Martinelliho ve schwarzenberských službách, ale také k několika drobnějším i významnějším poznatkům, týkajícím se například působení zúčastněných polírů, stavebního vývoje zkoumaných objektů mimo vymezené období a téma atp.
|
|
|
Zdroje dusičnanů v náplavech dolní Jizery: Nenasycená zóna a další možné zdroje
Hronec, Lukáš ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Šanda, Martin (oponent)
V posledních letech dochází v oblasti vodního zdroje Káraný k zvyšování koncentrací NO3 - ve vodě násoskových řadů břehové infiltrace situovaných v kvartérních sedimentech řeky Jizery. Na lokalitě severně od Sojovic jsem instaloval půdní lyzimetry, vzorkování jsem prováděl jednou měsíčně. V odebraných vzorcích byl stanoven chemizmus a obsah isotopů ( 2 H a 18 O z H2O). Množství odebrané vody jsem přepočetl na hodnoty mm/rok. Infiltrační zkoušky ukázaly, že povrch na polích má nízkou propustnost a po vydatných srážkách nebo během zavlažování dochází k tvorbě povrchového (Hortonova) odtoku, který mizí v desikačních trhlinách. Ty mohou představovat preferenční cesty pro kontaminaci NO3 - v jímacích objektech. S pomocí vybraných stopovačů (Ca2+ a SO4 2- ) jsem odhadl množství vody z řeky Jizery v jímacích objektech břehové infiltrace sojovického řadu (71 - 80%) a skorkovského řadu (38 - 41%). Zbývající podíl připadá na podzemní vodu tvořenou směsí vod kolektoru středního turonu a přímé infiltrace srážkových vod a vod ze zavlažování do kvartérního kolektoru, které od sebe pomocí chemických stopovačů nelze oddělit. Tyto vody jsou zdrojem kontaminace NO3 - .
|
host ::
RSS.