Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Využití přečištěných odpadních vod pro kapkovou závlahu
Šalanda, Pavel ; Innemanová, Petra (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
V České republice nabývá na významu fenomén sucha a s ním i hledání potenciálních zdrojů vody pro závlahu zemědělských ploch. Jedním z takových zdrojů by mohla být přečištěná odpadní voda. Její vliv na půdu je intenzivně zkoumán především v aridních oblastech naší planety, kde v mnohých případech vede k degradaci půdních fyzikálně- chemických vlastností. Cílem této diplomové práce proto bylo ověření, zda kapková závlaha odpadní vodou (přečištěnou v kořenové ČOV) představuje pro vybrané typy půd v České republice srovnatelné riziko jako pro půdy v aridních oblastech. V rámci ročního experimentu byla ve skleníku prováděna kapková závlaha přečištěnou odpadní vodou, podzemní vodou, přečištěnou odpadní + dešťovou vodou a podzemní + dešťovou vodou. Množství dešťové vody odpovídalo srážkovým úhrnům konkrétních lokalit (Kostelec nad Ohří - Ústecký kraj a Hostětín - Zlínský kraj), z nichž byla odebrána půda pro tento experiment. V průběhu roku bylo sledováno několik parametrů obou půd - pH a elektrická konduktivita půdního výluhu, celková koncentrace Na, K, Ca, Mg a P, objemová hmotnost, měrná hmotnost a pórovitost - ve dvou vzdálenostech od zdroje závlahy (5 cm a 10 cm). pH půdního výluhu v průběhu experimentu kolísalo obdobně ve všech variantách závlahy u obou půd. Jeden rok je zřejmě příliš krátká doba...
Biodegradabilní plasty v systému nakládání s odpady
Šalanda, Pavel ; Innemanová, Petra (vedoucí práce) ; Hnátková, Tereza (oponent)
Plasty jsou v současné době široce rozšířeným materiálem. Jejich nevýhodou je ale špatná ekologická udržitelnost. Od 70. let jsou proto hledány materiály nové, které by je dokázaly nahradit. Jako nejúspěšnější se jeví výroba takzvaných biodegradabilní plastů (nebo obecně bioplastů). Získáváme je převážně z rostlinných substrátů, mají velkou diverzitu (300 typů) a poměrně rozdílné vlastnosti. V současné době se začínají zavádět do praxe, jejich produkce ale zatím nepřesahuje 1 % celkové výroby plastů. Práce se zabývá otázkou, jak s těmito materiály nakládat po skončení jejich životnosti. V první části je nastíněno chování biodegradabilních plastů v jednotlivých koncových zařízeních a důsledky z něj vyplývající. Cílem je vybrat tu nejlepší variantu možné likvidace. Z porovnání recyklace s konvenčními plasty, s kompostováním, anaerobní digescí, spálením nebo uložením na skládku vychází jako nejvýhodnější směřovat jejich odpadní tok do zařízeních na energetické využití odpadu. Několik bioplastů dobře degraduje v aerobních podmínkách kompostáren nebo anaerobních reaktorech bioplynových stanic. Plošná likvidace univerzálním způsobem je ale z důvodu rozdílných vlastností možná jen procesem spálení. Druhá, závěrečná část práce se věnuje optimalizaci fungování biodegradabilních plastů v systému nakládání s...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.