|
| |
|
|
Zobrazení Židů v křesťanských rukopisech a nástěnné malbě 14. století v Čechách
Šafrová, Alena ; Hlaváčková, Jana Hana (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Zpodobení Židů ve středověkém křesťanském výtvarném umění v sobě explicitně odráží postoj, jaký k tomuto národu křesťané zaujali, a zároveň nemálo vypovídá o situaci a duchovní atmosféře středověké křesťanské společnosti. Debra Strickland formuluje tento střet dvou kultur: "Co dělalo provokativní zobrazení Žida tak svůdným, byla jeho fiktivnost. Byl to závod pouze s jedním aktivním závodníkem, křesťanem, který sám určil pravidla a pojmenoval hru. Žid od časů sv. Pavla v Římě byl pasivním hráčem, jehož hra byla portrétována a interpretována z křesťanské konfrontační perspektivy… Žid mohl být považován za personifikaci křesťanské nedokonalosti a zároveň za poskvrnu a defekt celé křesťanské společnosti. Žid tudíž nebyl reálný, ale mystický, jehož imputovaná přirozenost se vůbec nevztahovala k jeho reálnému životu."437 Tento princip vnímání židovského obyvatelstva v podstatě fungoval i v Čechách. Křesťané byli poskrovnu obeznámeni se židovskou kulturou - ostatně velmi dobře izolovanou, a to z obou stran. Měli na Židy svůj jasně utvořený názor, který určoval jejich chování k nim v každodenním životě. Nutno říci, že náhled na Židy byl ze strany křesťanů a priori záporný. Tento zápor je však třeba chápat v rovině neutrálního faktu. To znamená, že křesťan nemusel vůči židovi pociťovat žádnou osobní hořkost, a přece...
|
|
|
Zobrazení Židů v křesťanských rukopisech a nástěnné malbě 14. století v Čechách
Šafrová, Alena ; Royt, Jan (oponent) ; Hlaváčková, Jana Hana (vedoucí práce)
Zpodobení Židů ve středověkém křesťanském výtvarném umění v sobě explicitně odráží postoj, jaký k tomuto národu křesťané zaujali, a zároveň nemálo vypovídá o situaci a duchovní atmosféře středověké křesťanské společnosti. Debra Strickland formuluje tento střet dvou kultur: "Co dělalo provokativní zobrazení Žida tak svůdným, byla jeho fiktivnost. Byl to závod pouze s jedním aktivním závodníkem, křesťanem, který sám určil pravidla a pojmenoval hru. Žid od časů sv. Pavla v Římě byl pasivním hráčem, jehož hra byla portrétována a interpretována z křesťanské konfrontační perspektivy… Žid mohl být považován za personifikaci křesťanské nedokonalosti a zároveň za poskvrnu a defekt celé křesťanské společnosti. Žid tudíž nebyl reálný, ale mystický, jehož imputovaná přirozenost se vůbec nevztahovala k jeho reálnému životu."437 Tento princip vnímání židovského obyvatelstva v podstatě fungoval i v Čechách. Křesťané byli poskrovnu obeznámeni se židovskou kulturou - ostatně velmi dobře izolovanou, a to z obou stran. Měli na Židy svůj jasně utvořený názor, který určoval jejich chování k nim v každodenním životě. Nutno říci, že náhled na Židy byl ze strany křesťanů a priori záporný. Tento zápor je však třeba chápat v rovině neutrálního faktu. To znamená, že křesťan nemusel vůči židovi pociťovat žádnou osobní hořkost, a přece...
|
|
| |
host ::
RSS.