Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Teorie odcizení u mladého Marxe
Šaffek, Martin ; Karásek, Jindřich (oponent) ; Sobotka, Milan (vedoucí práce)
Ve své práci se budu zabývat teorií odcizení Karla Marxe, kterou považuji za humanistické jádro díla tohoto autora. Chci se na tuto teorii soustředit v období, kdy ji mladý Marx rozvíjí především kolem roku 1844, tedy v době psaní Ekonomicko-tilosotických rukopis ačkoliv zastávám názor, že koncept odcizení je pro Marxe zásadním v průběhu celého jeho tvůrčího života. Teorií odcizení u pozdního Marxe a spory kolem ní, např. kritikou L. Althussera, se však v práci z důvodu limitu rozsahu nezabývám. K překladu a terminologii: na veřejnosti se první a nedokončené vydání Ekonomicko-tilosotických rukopisů objevilo v ruštině v roce 1927, v roce 1932 pak vyšly verze německé, ruské a francouzské. V češtině vyšel spis poprvé v pí·ekladu Zbyi1ka Sekala v roce 1961, v roce 1978 pak vyšel druhý překlad pořízený J. Peškovou a J. Peškem. V roce 2004 vyšly také ukázky z Rukopisů v rámci publikace knihy E. Fromma "Obraz člověka u Marxe". V této publikaci byl převzat překlad Peškové a Peška a upraven Michalem Hauserem. Citace v použité v mé práci jsou ze Sekalova pl·ekladu. Citáty z novějšího Hauserem upraveného překladu jsem nepoužíval, vzhledem k tomu, že se jedná o výi1atek, by se totiž v mé práci lišila terminologie v citátech z větší části prvního rukopisu, který nebyl otištěn ve Frommově knize a v citátech ze zbytku...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.