|
|
Biomarkery neurodegenerace v séru a mozkomíšním moku u pacientů s vybranými neurologickými onemocněními
Nosková, Libuše ; Fialová, Lenka (vedoucí práce) ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (oponent) ; Švarcová, Jana (oponent)
Neurofilamenta jsou základní strukturní komponentou cytoskeletu neuronů, kde plní řadu funkcí. Skládají se ze 3 podjednotek: lehký řetězec (NfL); střední řetězec (NfM) a těžký řetězec (NfH). Tyto podjednotky jsou ještě doplněny α-internexinem v centrální nervové soustavě (CNS) nebo peripherinem v periferní NS. Vlivem různých patofyziologických procesů dochází ke zvýšenému uvolňování neurofilament do extracelulárního prostoru, kde mohou interagovat se složkami imunitního systému. Vzhledem k zapojení imunitního systému do patogeneze neurodegenerativních onemocnění a menší míře znalostí o protilátkové odpovědi na neurofilamenta, je vhodné tyto informace co nejvíce rozšířit. Stanovení volných neurofilament doplněné o analýzu protilátek proti jednotlivým podjednotkám a jejich vytvořených imunokomplexů poskytuje širší pohled na tuto problematiku. Optimalizovali jsme metody ELISA pro stanovení volných protilátek proti lehkým a těžkým řetězcům neurofilament spolu s odpovídajícími imunokomplexy pro analýzu v séru i mozkomíšním moku. Zavedení metodiky na stanovení protilátek proti lehkému a těžkému řetězci neurofilament a odpovídajících imunokomplexů je předpokladem pro analýzu uvedených parametrů v séru a mozkomíšním moku u pacientů s neurodegenerativním onemocněním. Protilátky proti těžkému řetězci...
|
|
|
Příčiny eliminace koní ve vytrvalostních soutěžích a jejich prevence
ŠVARCOVÁ, Jana
Cílem diplomové práce bylo zjistit, zpracovat a vyhodnotit informace o nejčastějších příčinách eliminací koní vznikajících při vytrvalostních závodech v České republice. Informace o veterinárním stavu koní byly získány od hlavních rozhodčí různých závodů konajících se na území České republiky z vytrvalostních karet, do kterých se zaznamenávají faktory hodnocené během soutěží a kde lze zjistit, co se nejčastěji zhoršuje a jak se příčina projevuje. Veterinární karty jednotlivých koní a závodů byly vybírány náhodně. Veterinární karty byly vyhodnoceny plným textovým komentářem uvádějícím detailní popisy jednotlivých zhoršených faktorů, včetně četnosti výskytu. Poté bylo naznačeno, jak by bylo možné problémům předejít. Jednotlivé údaje byly sumarizovány a byly vyjádřeny rozdíly mezi jednotlivými skupinami soutěží. Na základě analýzy veterinárních karet od účastnících se koní v soutěžích vytrvalosti byla vyvozena doporučení, jak vzniklým problémům předejít, s jakými problémy by měli jezdci během závodu počítat. V práci jsou popsány nejzávažnější a nejčastější problémy koní ve vytrvalosti. Bylo zjištěno, že nejčastějším důvodem eliminace koní ve vytrvalostních závodech je faktor Chody neboli Lameness. Nejčastěji se zhoršujícím faktorem při veterinárních kontrolách byl Mucous Membrane. U více jak 80 % koní se během závodu zhoršily více jak dva faktory, které nebyly v průběhu závodu nijak vylepšeny, ba naopak často i ještě více zhoršeny. Na zhoršení faktorů působí mnoho vlivů, a to od tréninku a přípravy koně až po znalost koně samého. Z výsledků je patrné, že většina jezdců v České republice není dostatečně informována. Dochází k nedostatečné péči o koně při vytrvalostních závodech. Jezdci nejsou dosti zkušení na to, aby dokázali předejít zranění či zhoršení zdravotního stavu koně a poté následnému vyloučení ze závodu.
|
|
|
Anti-cytoskeletální protilátky u pacientů s roztroušenou sklerózou a jinými neurologickými onemocněními
Švarcová, Jana
Předkládaná práce se zabývá úlohou anti-cytoskeletálních protilátek u různých neurodegenerativních onemocnění. Při postupné demyelinizaci dochází k uvolňování strukturních částí cytoskeletu, jako jsou např. lehké (NF-L) a středně těžké (NF-M) podjednotky neurofilament (NF) či tubulin (TU). Proti těmto uvolněným strukturám se mohou vytvářet protilátky, jejichž stanovení slouží jako marker axonálního poškození. Cílem této studie bylo zjistit, zda autoimunitní mechanizmy proti cytoskeletálním strukturám mohou hrát roli v onemocnění amyotrofickou laterální sklerózou (ALS). Humorální autoimunita byla hodnocena pomocí stanovení protilátek třídy IgG proti lehké a střední podjednotce neurofilament v séru a mozkomíšním moku (MMM) u pacientů s ALS. Dále nás zajímalo, zda existují nějaké souvislosti mezi těmito typy protilátek v séru a v mozkomíšním moku. Dalším cílem bylo porovnat různé populace anti-tubulinových (anti-TU) protilátek v mozkomíšním moku a séru pacientů s roztroušenou sklerózou (RS). Anti- cytoskeletální protilátky byly stanovovány pomocí enzymoimunoanalytických (ELISA) metod. V případě anti-TU protilátek byly testovány dva druhy antigenu: 1) hovězí tubulin (anti-TUb protilátky), 2) syntetický neuron-specifický oktapeptid tubulinu (anti-TUs protilátky). U pacientů s ALS byly pozorovány zvýšené...
|
|
|
Anti-cytoskeletální protilátky u pacientů s rozstroušenou sklerózou a jinými neurologickými onemocněními
Švarcová, Jana ; Matouš-Malbohan, Ivan (vedoucí práce) ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (oponent) ; Průša, Richard (oponent)
Předkládaná práce se zabývá úlohou anti-cytoskeletálních protilátek u různých neurodegenerativních onemocnění. Při postupné demyelinizaci dochází k uvolňování strukturních částí cytoskeletu, jako jsou např. lehké (NF-L) a středně těžké (NF-M) podjednotky neurofilament (NF) či tubulin (TU). Proti těmto uvolněným strukturám se mohou vytvářet protilátky, jejichž stanovení slouží jako marker axonálního poškození. Cílem této studie bylo zjistit, zda autoimunitní mechanizmy proti cytoskeletálním strukturám mohou hrát roli v onemocnění amyotrofickou laterální sklerózou (ALS). Humorální autoimunita byla hodnocena pomocí stanovení protilátek třídy IgG proti lehké a střední podjednotce neurofilament v séru a mozkomíšním moku (MMM) u pacientů s ALS. Dále nás zajímalo, zda existují nějaké souvislosti mezi těmito typy protilátek v séru a v mozkomíšním moku. Dalším cílem bylo porovnat různé populace anti-tubulinových (anti-TU) protilátek v mozkomíšním moku a séru pacientů s roztroušenou sklerózou (RS). Anti- cytoskeletální protilátky byly stanovovány pomocí enzymoimunoanalytických (ELISA) metod. V případě anti-TU protilátek byly testovány dva druhy antigenu: 1) hovězí tubulin (anti-TUb protilátky), 2) syntetický neuron-specifický oktapeptid tubulinu (anti-TUs protilátky). U pacientů s ALS byly pozorovány zvýšené...
|
|
|
Trénování koní pro vytrvalostní sport
ŠVARCOVÁ, Jana
Cílem práce bylo zpracovat informace o vytrvalostním ježdění v České republice a na základě analýzy vzorku koní účastnících se soutěží ve vytrvalosti vyvodit doporučení pro začínající jezdce. K získání informací o tréninku koní byl vytvořen dotazník, který byl směřován na jezdce vyšších úrovní, kteří byli ochotni poskytnout informace o tréninkových postupech svého koně. Podmínkou, která musela být splněna pro tento dotazník, byla výkonnost koně na úrovni minimálně L 60 km. Dotazník byl tvořen individuálně s každým jezdcem. Zahrnuje otázky týkající se tréninku, režimu koně, krmení, vlivů působících na koně apod. Dotazníkové údaje byly doplněny plným textovým komentářem uvádějícím detailní postup přípravy jednotlivých koní. Jednotlivé údaje byly sumarizovány a vyjádřeny rozdíly mezi jednotlivými skupinami. Bylo zjištěno, že nejčastější účast je v závodech do stupně L tj. od 40 do 79 km s převahou téměř 90 % oproti ostatní závodům CEN. Nejvíce jsou využívány koně bez ověřeného původu a plemeno Shagya arab. Kůň se musí pozvolna připravovat na danou zátěž tréninkem. Trénink, trénovanost, zdatnost a další faktory jsou taktéž ovlivněny krmením a schopností jezdce. Z výsledků je patrné, že nelze postavit jeden tréninkový plán pro všechny koně. Jde však vytvořit jednotný, názorný přehled tréninkových rozvrhů a jezdec poté může poupravovat jednotlivé části tréninku dle schopností a úrovně výcviku svého koně.
|
|
|
Anti-cytoskeletální protilátky u pacientů s roztroušenou sklerózou a jinými neurologickými onemocněními
Švarcová, Jana
Předkládaná práce se zabývá úlohou anti-cytoskeletálních protilátek u různých neurodegenerativních onemocnění. Při postupné demyelinizaci dochází k uvolňování strukturních částí cytoskeletu, jako jsou např. lehké (NF-L) a středně těžké (NF-M) podjednotky neurofilament (NF) či tubulin (TU). Proti těmto uvolněným strukturám se mohou vytvářet protilátky, jejichž stanovení slouží jako marker axonálního poškození. Cílem této studie bylo zjistit, zda autoimunitní mechanizmy proti cytoskeletálním strukturám mohou hrát roli v onemocnění amyotrofickou laterální sklerózou (ALS). Humorální autoimunita byla hodnocena pomocí stanovení protilátek třídy IgG proti lehké a střední podjednotce neurofilament v séru a mozkomíšním moku (MMM) u pacientů s ALS. Dále nás zajímalo, zda existují nějaké souvislosti mezi těmito typy protilátek v séru a v mozkomíšním moku. Dalším cílem bylo porovnat různé populace anti-tubulinových (anti-TU) protilátek v mozkomíšním moku a séru pacientů s roztroušenou sklerózou (RS). Anti- cytoskeletální protilátky byly stanovovány pomocí enzymoimunoanalytických (ELISA) metod. V případě anti-TU protilátek byly testovány dva druhy antigenu: 1) hovězí tubulin (anti-TUb protilátky), 2) syntetický neuron-specifický oktapeptid tubulinu (anti-TUs protilátky). U pacientů s ALS byly pozorovány zvýšené...
|
|
|
Anti-cytoskeletální protilátky u pacientů s rozstroušenou sklerózou a jinými neurologickými onemocněními
Švarcová, Jana ; Matouš-Malbohan, Ivan (vedoucí práce) ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (oponent) ; Průša, Richard (oponent)
Předkládaná práce se zabývá úlohou anti-cytoskeletálních protilátek u různých neurodegenerativních onemocnění. Při postupné demyelinizaci dochází k uvolňování strukturních částí cytoskeletu, jako jsou např. lehké (NF-L) a středně těžké (NF-M) podjednotky neurofilament (NF) či tubulin (TU). Proti těmto uvolněným strukturám se mohou vytvářet protilátky, jejichž stanovení slouží jako marker axonálního poškození. Cílem této studie bylo zjistit, zda autoimunitní mechanizmy proti cytoskeletálním strukturám mohou hrát roli v onemocnění amyotrofickou laterální sklerózou (ALS). Humorální autoimunita byla hodnocena pomocí stanovení protilátek třídy IgG proti lehké a střední podjednotce neurofilament v séru a mozkomíšním moku (MMM) u pacientů s ALS. Dále nás zajímalo, zda existují nějaké souvislosti mezi těmito typy protilátek v séru a v mozkomíšním moku. Dalším cílem bylo porovnat různé populace anti-tubulinových (anti-TU) protilátek v mozkomíšním moku a séru pacientů s roztroušenou sklerózou (RS). Anti- cytoskeletální protilátky byly stanovovány pomocí enzymoimunoanalytických (ELISA) metod. V případě anti-TU protilátek byly testovány dva druhy antigenu: 1) hovězí tubulin (anti-TUb protilátky), 2) syntetický neuron-specifický oktapeptid tubulinu (anti-TUs protilátky). U pacientů s ALS byly pozorovány zvýšené...
|
|
| |
|
|
Účinnost politiky životního prostředí Evropské unie
ŠVARCOVÁ, Jana
Tato práce definuje současný postoj Evropské unie k životnímu prostředí a způsob, jakým se tento postoj odráží v její ekonomické politice. Práce by měla přispět do diskuse a skutečné účinnosti této poměrně mladé politiky. V návaznosti na základní principy Evropské unie ve vztahu k životnímu prostředí a prostředky implementace těchto zásad přináší práce příkladové studie. Je rozpracován přehled ekonomických nástrojů politiky životního prostředí, přičemž je kladen důraz na dodržování principu trvale udržitelného rozvoje jako jednoho ze zásadních cílů Evropské unie v současné době. Práce naznačuje výslednou podobu politiky, která je trvale ovlivňována ze strany ziskových a neziskových subjektů. Výsledkem práce by měla být odpověď na otázky: Jaká je účinnost politiky životního prostředí Evropské unie v realitě? Směřuje Evropská unie k trvale udržitelnému rozvoji, nebo je její snahou ekonomický růst?
|
|
|
Prostředí cestovního ruchu
ŠVARCOVÁ, Jana
Práce se zabývá oblastí Horšovskotýnska a cestovním ruchem v této oblasti. Cílem práce bylo zhodnotit stav cestovního ruchu v této oblasti a vytvořit návrh, který by zde zlepšil situaci. Návrhem se stala cyklistická trasa.
|
host ::
RSS.