|
|
Dilemata v organizacích pomáhajících lidem s autismem
ŠPAČKOVÁ, Barbora
Diplomová práce se zabývá etickými dilematy, se kterými se setkávají organizace pomáhající lidem s autismem. V úvodu popisuji metodické kroky vypracování. Práce je rozdělena do šesti okruhů. V prvním okruhu se věnuji cílové skupině a jejím specifickým druhům. Jako druhý okruh jsou specifika sociální práce s lidmi s autismem. Třetí okruh se věnuje etice v sociální práci, tedy převážně etickému kodexu, problémům a dilematům sociálních pracovníků. Ve čtvrtém okruhu jsou zmíněny etické teorie - Deontologie, Utilitarismus a Antiopresivní přístup. Navazuje pátý okruh, kde jsou představeny konkrétní dilemata organizací pomáhající lidem s autismem. Poslední okruh se zabývá aplikací teorií na konkrétní dilema. Dále byla provedena výzkumná sonda v jedné organizaci, která se zabývá poruchami autistického spektra. Získané informace byly zpracovány v rámci diskuze.
|
|
|
Podíl občanů na poskytování přednemocniční neodkladné péče
Špačková, Barbora ; Eislerová, Iva (vedoucí práce) ; Pekara, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou poskytování přednemocniční neodkladné péče. Konkrétně jsem se zaměřila na žáky 8. a 9. tříd základních škol a jejich učitele. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit úroveň teoretických znalostí žáků základních škol a teoretické znalosti i praktické dovednosti jejich učitelů v oblasti první pomoci. Dále má práce zmapovat, kde obě skupiny své znalosti získaly. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část je členěna na jednotlivé kapitoly, které se zabývají nejprve vymezením pojmu první pomoc, jejím rozdělením a popisem jednotlivých záchranných složek. Další kapitoly jsou poté věnovány obecným zákonitostem poskytování první pomoci. Následuje stručná charakteristika jednotlivých stavů vyžadujících první pomoc se zaměřením na nejčastější úrazy dětí školního věku a jejich ošetření. Toto téma rozšiřuji o zástavu dýchání a krevního oběhu. Zmiňuji též intoxikaci alkoholem a drogami u této věkové skupiny. Empirická část seznamuje s metodikou a organizací výzkumného šetření, které jsem prováděla kvantitativní metodou formou dotazníkového šetření ve spojení s praktickými nácviky základní neodkladné resuscitace s učiteli. Dále nabízí vyhodnocení získaných dat a na závěr vyhodnocení stanovených cílů.
|
|
|
Areál křížovníků s červenou hvězdou v Praze v době předbarokní
Špačková, Barbora ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Předmětem bakalářské práce je pokus o rekonstrukci podoby areálu křížovníků s červenou hvězdou v Praze před jeho barokní přestavbou. V úvodních kapitolách autorka stručně přiblíží historii řádu, jeho působení v Českých zemích a podobu jeho sídel. V hlavních kapitolách se pak bude věnovat topografii, funkčnímu členění a architektonické formě areálu se zaměřením na gotické pozůstatky. Přiblíží jednotlivé části areálu, jejich účel a etapy stavebního vývoje. Součástí bakalářské práce bude ilustrační příloha (plánová dokumentace, veduty, dobové fotografie). Klíčová slova Křižovníci s červenou hvězdou, stavební vývoj, klášter, špitál, sídlo velmistra
|
|
|
Sebeidentifikace sociálních pracovníků se svou profesí
ŠPAČKOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zabývá sebeidentifikací sociálních pracovníků se svou profesí, tedy profesní identifikací. V teoretické části jsem vymezila pomáhající profesi sociálního pracovníka a poté jsem navázala pojmy identifikace a sebeidentifikace. Zmínila jsem také typy pracovního zaměření, protože se v práci setkáváme s pojmem poslání. Dále jsem vymezila faktory, které by mohly mít vliv na identifikaci. Závěrem jsem zmínila potřeby a motivace, které jsou v procesu identifikace neopomenutelné. Cílem práce bylo zjistit, jak se sociální pracovníci identifikují se svou profesí. Ve vztahu k cílové otázce jsem si stanovila tři výzkumné otázky. Zaprvé jsem chtěla zjistit, zda se sociální pracovníci nějakým způsobem identifikují se svou profesí jestli ji berou jako své poslání. Druhá otázka směřovala k tomu, co má vliv na sebeidentifikaci. Zjišťovala jsem, jaký dopad mají vybrané faktory jako status profese, předpoklady (vlastnosti) pracovníka, etický kodex, role pracovníka, bezmoc pracovníka, rizika profese. Tyto faktory jsem odvodila z literatury Oldřicha Matouška (2001); jsou to neopomenutelné pojmy, které se pojí se sociální prací. Třetí otázkou jsem zjišťovala, do jaké míry jsou uspokojovány potřeby sociálních pracovníků. Zvolila jsem si kvalitativní výzkum. Výzkumné šetření bylo prováděno formou narativních rozhovorů, kdy mi sociální pracovníci vyprávěli svůj příběh o výběru povolání až do současné praxe zda své zaměstnání berou jako poslání. Vyjadřovali se k vybraným faktorům ovlivňujícím sebeidentifikaci a sdělili své potřeby v zaměstnání. Výzkumný soubor byl tvořen sociálními pracovníky z organizací, které sídlí v Jihočeském kraji. Kritériem byla praxe: musela být dlouhá minimálně pět let, protože jsem požadovala větší zkušenosti s touto profesí. Neohlížela jsem se na to, zda se s prací ztotožňují či nikoli. Zjištění přináší výzkum. Celkem bylo uskutečněno deset narativních rozhovorů. Z nich byly zpracovány kazuistiky jako souhrnný protokol, který zanechává pouze důležité informace ve vztahu k výzkumu této práce (Hendl, 2005). Výzkumné šetření bylo prováděno od poloviny dubna do konce června 2016. Přínosem práce je snaha dostat do povědomí zaměstnavatelů, jaké vlivy pro jejich organizace mají spokojení pracovníci a jak důležité je uspokojování jejich potřeb, aby se se svou profesí identifikovali. Po ukončení výzkumné části mohu konstatovat, že míra sebeidentifikace sociálních pracovníků je dána uspokojením individuálních potřeb jednotlivých pracovníků. Jsou-li dostatečně uspokojovány individuální potřeby, pak pracovník spíše přijme svou profesi jako součást své identity.
|
|
|
Podíl občanů na poskytování přednemocniční neodkladné péče
Špačková, Barbora ; Eislerová, Iva (vedoucí práce) ; Pekara, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou poskytování přednemocniční neodkladné péče. Konkrétně jsem se zaměřila na žáky 8. a 9. tříd základních škol a jejich učitele. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit úroveň teoretických znalostí žáků základních škol a teoretické znalosti i praktické dovednosti jejich učitelů v oblasti první pomoci. Dále má práce zmapovat, kde obě skupiny své znalosti získaly. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část je členěna na jednotlivé kapitoly, které se zabývají nejprve vymezením pojmu první pomoc, jejím rozdělením a popisem jednotlivých záchranných složek. Další kapitoly jsou poté věnovány obecným zákonitostem poskytování první pomoci. Následuje stručná charakteristika jednotlivých stavů vyžadujících první pomoc se zaměřením na nejčastější úrazy dětí školního věku a jejich ošetření. Toto téma rozšiřuji o zástavu dýchání a krevního oběhu. Zmiňuji též intoxikaci alkoholem a drogami u této věkové skupiny. Empirická část seznamuje s metodikou a organizací výzkumného šetření, které jsem prováděla kvantitativní metodou formou dotazníkového šetření ve spojení s praktickými nácviky základní neodkladné resuscitace s učiteli. Dále nabízí vyhodnocení získaných dat a na závěr vyhodnocení stanovených cílů.
|
|
|
Chovatelská a ekonomická analýza úrovně chovu skotu ve vybraném zemědělském podniku
ŠPAČKOVÁ, Barbora
Cílem diplomové práce bylo sledovat a vyhodnotit úroveň a perspektivu chovu skotu na malé farmě. Doba sledování a hodnocení trvala čtyři roky a to od roku 2008 do roku 2011. Hodnoceny byly jak ekonomické, tak i chovatelské výsledky. Z prvního pohledu ekonomického, je zřejmé, že ve všech sledovaných kategoriích, tj. chov krav s mléčnou produkcí, jalovic, telat a býků na výkrm, je chov nerentabilní v porovnání sledovaných ukazatelů ÚZEI. Výsledky ukazují, že farma má vysoké náklady, zejména náklady na spotřebu krmiv, vnitropodnikových služeb a režijních nákladů. To je velmi nehospodárné a farma by se měla snažit tyto náklady snížit. V kategorii výkrmu býků byla ztráta a ziskovost byla záporná ve všech letech. Nicméně, moje doporučení je takové, že by se měla farma více zaměřit na produkci masa, než na produkci mléka. Doposud se dařilo dorovnávat ztráty z chovu zvířat produkcí rostlinné výroby. Na tom se ale budoucnost stavět nedá. Například při extrémních výkyvech, počasím počínaje a cenami za produkci konče. Snad zatím nejstabilnější jsou dotace, které zemědělci dostávají a které jim dorovnávají ztráty, které zemědělci mají a díky kterým mnoho zemědělců ještě tuto práci vykonává.
|
host ::
RSS.