|
|
Populační vývoj ve Švédsku a Norsku na úrovni regionů NUTS 2 mezi lety 2000 a 2022
Roule, Jakub Vojtěch ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Brázová, Kateřina (oponent)
Populační vývoj ve Švédsku a Norsku na úrovni regionů NUTS 2 mezi lety 2000 a 2022 Abstrakt: Tato práce si klade za cíl analyzovat populační vývoj na úrovni regionů NUTS 2 na území Norska a Švédska mezi lety 2000 a 2022. Analyzovány byly vybrané základní ukazatele věkové struktury, plodnosti, úmrtnosti a migrace spolu s vývojem jejich regionální variability na základě dostupných statistických dat. Dále byl v práci ve stručnosti představen národní kontext a vývoj vybraných demografických ukazatelů na celostátní úrovni po roce 1950. Výsledky analýzy poukázaly na vzájemnou podobnost v úrovni většiny sledovaných ukazatelů na národní úrovni a také na přetrvávající rozdíly mezi více a méně urbanizovanými regiony a mezi severními regiony oproti zbylým oblastem obou zemí. Klíčová slova: populační vývoj, regionální diferenciace, Norsko, Švédsko, NUTS 2
|
|
|
Regionální vývoj plodnosti v Itálii mezi lety 1990-2022
Ponikelská, Eliška ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Slabá, Jitka (oponent)
Regionální vývoj plodnosti v Itálii mezi lety 1990-2022 Abstrakt Cílem práce je zanalyzovat a popsat vývoj plodnosti v Itálii dle regionů NUTS 1 a NUTS 2 v období 1990-2022. V analýze práce rovněž rozebírá, jaké mohly být potenciální faktory, které přispěly k regionálním změnám intenzity a časování plodnosti. Práce využila data z Italského statistického úřadu (ISTAT) a na jejich bázi zkoumá základní ukazatele plodnosti a časování, jako je úhrnná plodnost, průměrný věk matky při narození dítěte nebo specifické míry plodnosti dle věku. Analýza je doplněna o kapitolu sledující vliv úrovně regionálního členění země na regionální diferenciaci plodnosti v Itálii, ve které jsou zkoumány meziregionální rozdíly a vnitroregionální rozdíly a jejich podíl na celkové variabilitě plodnosti v Itálii ve vybraných obdobích. Z analýzy vyplývá, že plodnost v regionech se ve sledovaném období měnila nejen v rámci intenzity, ale i z hlediska regionální diferenciace. Kli0c0ova0 slova: Itálie, plodnost, extrémně nízká plodnost, regiony
|
|
|
Vztah věkové struktury a výkonnosti hráčů NHL
Zydroň, Ondřej ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Hanus, Martin (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je zkoumání vztahu mezi věkem a výkonností hráčů NHL během sledovaného období 2000/01-2021/22. Tento vztah je popsán na základě hráčských pozic a regionu původu, přičemž jsou současně sledovány změny v průběhu sledovaného období. Mezi dílčí cíle patří sledování změn ve věkové struktuře hráčů, zkoumání tzv. efektu relativního věku a hodnocení geografických aspektů NHL. Výsledky analýzy naznačují, že v rámci výkonnosti dosahují vrcholu kariéry nejdříve útočníci a nejpozději brankáři. Kariéra útočníků nabývá oproti obráncům rychlejšího vzestupu, ale pomalejšího sestupu. Elitní hráči na všech pozicích dosahují oproti zbytku NHL pozdějšího vrcholu kariéry a zároveň se dokážou déle udržet na úrovni svých nejlepších výkonů. Pozoruhodné změny se objevily v rámci věkové struktury, neboť v průběhu sledovaného období ubývalo zastoupení starších hráčů, a naopak se začala zvyšovat dominance mladých hráčů. Ti měli navíc do NHL z mládežnických kategorií přenášet efekt relativního věku. Ten v lize nejspíš opravdu existuje, nicméně nemá vliv na výkonnost a délku kariéry hráčů. Geografické aspekty lze pozorovat při zkoumání místa původu jednotlivých hráčů. Nejvíce hokejistů pocházelo z regionů s vhodnými klimatickými podmínkami pro hraní ledního hokeje. Klíčová slova demografie...
|
|
|
Vývoj regionální diferenciace plodnosti v Česku na úrovni SO ORP v letech 1996 až 2020
Petrák, Marek ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Slabá, Jitka (oponent)
Vývoj regionální diferenciace plodnosti v Česku na úrovni SO ORP v letech 1996 až 2020 Abstrakt Cílem této bakalářské práce je zhodnocení vývoje intenzity a časování plodnosti v Česku správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP) za období 1996 až 2020. Dalším cílem je regionalizace těchto administrativních jednotek na základě hodnot ukazatelů reprezentujících plodnost. První část práce přináší shrnutí nejdůležitějších teoretických východisek studia plodnosti v návaznosti na výrazné změny reprodukčního chování, které probíhají na území Česka po roce 1989. Praktická část se dále soustředí na analýzu regionálního vývoje intenzity plodnosti pomocí ukazatele úhrnné plodnosti dle a časování rození dětí pomocí ukazatele průměrného věku při narození dítěte. Vývoj regionální diferenciace je dále statisticky popsán pomocí základních ukazatelů popisné statistiky a vizualizována pomocí kartografických vyjadřovacích prostředků. Analytická část práce odhalila, že skutečně dochází k diferenciaci intenzity plodnosti i jejího časování, a to nejen regionálně, ale i v průběhu času. Klíčová slova: plodnost, regionální diferenciace, regionalizace, Česko Počet znaků s mezerami: 99 476
|
|
|
Plodnost v Česku v rámci polarity město vs. venkov v období 1996-2020
Veselá, Tereza ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Havelková, Tereza (oponent)
Plodnost v Česku v rámci polarity město vs. venkov v období 1996-2020 Abstrakt Intenzita a časování plodnosti prošla od počátku 90. let 20. století v Česku významným vývojem, který lze sledovat pomocí několika demografických ukazatelů plodnosti. Tato bakalářská práce analyzuje rozdíl vývoje intenzity a časování plodnosti od roku 1996 do roku 2020 mezi městskými a venkovskými obcemi pro celé Česko a jednotlivé okresy zvlášť. Teoretická část práce se zabývá regionální diferenciací plodnosti, vývojem plodnosti od 90. let 20. století v Česku a vymezením konceptu města a venkova, na jehož základě jsou rozděleny obce Česka v analytické části práce. Cílem práce je porovnat vývoj plodnosti města a venkova a vymezit oblasti se stejnými či podobnými hodnotami výsledných demografických ukazatelů. V analytické části práce jsou dále zkoumány rozdíly intenzity a časování plodnosti za jednotlivé vybrané ukazatele plodnosti zvlášť, z kterých lze sledovat diferenciaci zkoumané dichotomie města a venkova. Klíčová slova: intenzita a časování plodnosti, město, venkov, úhrnná plodnost, průměrný věk matky, podíl narozených mimo manželství Počet znaků bez mezer: 73 436
|
|
|
Porovnání vývoje vybraných demografických ukazatelů ve státech jižní Evropy na začátku 21.století
Stryka, Václav ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Kurtinová, Olga (oponent)
Porovnání vývoje vybraných demografických ukazatelů ve státech jižní Evropy na začátku 21. století Abstrakt Hlavním cílem této bakalářské práce je srovnání vybraných demografických ukazatelů v zemích jižní Evropy v letech 2000-2021. Mezi tyto země byly vybrány Itálie, Španělsko, Portugalsko a Řecko. Práce poskytuje základní socioekonomickou analýzu zmíněných zemí, jejich populační struktury a vývoj základních ukazatelů přirozené reprodukce za působení vlivu složek plodnosti, úmrtnosti a migrace. Na základě analýzy demografických procesů byla vyslovena hypotéza o zásadním vlivu imigrace na populační růst. Byla také vytyčena dvě krizová období, která postihla všechny státy a byla sledována změna dosavadního trendu vývoje ukazatelů plodnosti a úmrtnosti. Druhá hypotéza předpokládá největší změnu ukazatelů plodnosti v době ekonomické krize a ukazatelů úmrtnosti v době epidemiologické krize. Výsledky první analýzy ukazují, že imigrace v současnosti určuje vývoj celkového přírůstku obyvatelstva. Potvrzuje se i druhá hypotéza, závěr analýzy objasňuje dosavadní přímý vliv hospodářské krize na snižování intenzity porodnosti, zatímco epidemiologická krize ovlivnila ukazatele úmrtnosti pouze dočasně, avšak razantně. Klíčová slova: státy jižní Evropy, plodnost, úmrtnost, migrace, přirozená reprodukce, ekonomická krize,...
|
|
|
Změny v charakteristikách plodnosti a strukturách obyvatelstva v jižní a východní Evropě: vzájemné vazby a souvislosti
Kahoun, Lukáš ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Kurtinová, Olga (oponent)
Změny v charakteristikách plodnosti a strukturách obyvatelstva v jižní a východní Evropě: vzájemné vazby a souvislosti Abstrakt Mezi roky 1970 a 2020 došlo v jižní i východní Evropě k značným změnám charakteristik plodnosti a struktur obyvatelstva. Tato tranzice je některými autory spojována s konceptem druhého demografického přechodu. Pro její výzkum je v této práci použita netradiční metodika. Pomocí tří vybraných ukazatelů obou změn (plodnosti i struktur) jsou sestaveny dva trojrozměrné scatter ploty, které zároveň tvoří jednotkové krychle. Vzdálenost mezi jednotlivými pozorováními dle zkoumaných let je interpretována jako dynamika tranzice daných dekád. Hodnoty dynamiky z obou scatter plotů jsou následně analyzovány a porovnávány mezi sebou. Z výsledků vyplývá, že změny mezi charakteristikami plodnosti a strukturami obyvatelstva spolu do určité míry souvisejí, ale pozorované rozdíly mezi regiony či specifika některých států zobecnění tohoto vztahu komplikují. Tyto závěry se shodují i s doposud publikovanou literaturou. Klíčová slova: plodnost, struktury obyvatelstva, druhý demografický přechod, vizualizace dat, trojrozměrný scatter plot Počet znaků: 149 752
|
|
|
Aplikace prospektivních ukazatelů demografického stárnutí na okresní úrovni v Česku
Čábela, Filip ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Rychtaříková, Jitka (oponent)
Aplikace prospektivních ukazatelů demografického stárnutí na okresní úrovni v Česku Abstrakt Cílem této práce je analýza rozdílů úrovně demografického stárnutí při využití prospektivních ukazatelů na úrovni LAU 1 regionů (okresů) Česka v obdobích 2006-2010, 2015-2019 a 2017-2021. Druhým cílem je srovnání výsledků analýzy prospektivních ukazatelů s výsledky retrospektivního přístupu a porovnání vzniklých rozdílů mezi jednotlivými obdobími. Na základě výsledků analýzy lze konstatovat, že mezi nejmladší LAU 1 regiony Česka patří okresy Praha-západ a Praha-východ. Nejvíce ovlivněné demografickým stárnutím jsou okresy Ústeckého kraje (např. Most, Teplice), dále okresy Bruntál, Jeseník a Sokolov. Téměř u všech LAU 1 regionů hodnoty prospektivních ukazatelů mezi jednotlivými obdobími rostly (s výjimkou konstantního prospektivního věku). Nejvyšších rozdílů mezi hodnotami prospektivních a retrospektivních ukazatelů dosahují okresy v období 2015-2019. Hodnoty ukazatelů obou přístupů se nejvíce podobají v okresech Ústeckého kraje, nejvíce se liší u "městských" okresů. Je potvrzen vliv pandemie Covid-19 na hodnoty konstantního prospektivního věku. Pandemie však zároveň mohla mít za následek i snižování rozdílů mezi dvěma zmíněnými přístupy k demografickému stárnutí v období 2017-2021. Klíčová slova: demografické...
|
|
|
Population development in the Netherlands at the NUTS 1 regional level
Síbová, Monika ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Brázová, Kateřina (oponent)
Populační vývoj v Nizozemsku na úrovni NUTS 1 regionů Abstrakt Hlavním cílem této práce je analyzovat populační vývoj v Nizozemsku na úrovni NUTS 1 regionů v období 1990-2020. Analýza populačního vývoje je založena na komparaci ukazatelů věkové struktury, plodnosti a úmrtnosti. Součástí práce je představení populačního vývoje v období 1950-1990 a nastínění historického a sociálního kontextu, který determinoval populační vývoj země. Cílem práce je vyhodnotit, zda, a případně jakým způsobem tyto faktory měly vliv na populační vývoj země a jednotlivých NUTS 1 regionů. Klíčová slova: NUTS 1, Nizozemsko, populační vývoj, regionální diferenciace, migrace
|
|
|
Populační vývoj okresních měst v Jihočeském kraji
Votavová, Kateřina ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Brázová, Kateřina (oponent)
Populační vývoj okresních měst v Jihočeském kraji Abstrakt Cílem práce je analyzovat a popsat populační vývoj v sedmi největších městech Jihočeského kraje v letech 1997-2021. Práce čerpá z poskytnutých individuálních a anonymizovaných dat na jejichž základě analyzuje základní demografické ukazatele plodnosti, úmrtnosti a migrace. V práci jsou porovnávána města mezi sebou, přičemž dochází i ke komparaci vývoje s celorepublikovým průměrem. Mimo jiné práce zkoumá angažovanost vedení měst, především jejich snahu řešit demografické problematiky. Z analýzy vyplývá, že většina měst s výjimkou Písku má tendence ke ztrátovosti obyvatel, avšak s jinou intenzitou a časováním. U všech sledovaných měst se intenzita plodnosti i úroveň úmrtnosti vyvíjí ve všech městech podobně s minimálními odlišnostmi. Vedení měst se demografické problematiky ve většině městech snaží aktuálně řešit. Klíčová slova: populační vývoj, města, plodnost, úmrtnost, migrace
|
host ::
RSS.