|
|
Tematizace problému dohledu a moci v kinematografii
Šára, Filip ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Slavíček, Daniel (oponent)
Cílem diplomové práce Tematizace problému dohledu a moci v kinematografii je představit teorii moci Michela Foucaulta, a tu doplnit o další teorie dohledu s ohledem na elektronický věk (Surveillance studies). Tyto teorie společně s hypotézou jsou následně aplikovány na kvalitativní analýzu vybraných snímků s tematikou dohledu. Výsledkem práce má být zjištění, jaká je kinematografická reflexe problematiky dohledu a moci, tedy de facto obraz teorie a praxe dohledových studií (s důrazem na uplatňování moci v institucích jako jsou vězení, nemocnice, škola či pracovní prostředí, tedy heterotopická "místa jiného") v hraných filmech. Práce ukáže, k jakému vývoji došlo v posledních 30 letech i kvůli nástupu internetu, který je také jistou formou instituce. Práce operuje s hypotézou, že ve filmech s tematikou dohledu je zřetelně patrná paralela vývoje koncepce uplatňování moci od "těla jako stroj" (M. Foucault) k "mizejícím tělům" (D. Lyon). Výběr filmů, které jsou analyzovány jen z pohledu jejich zobrazování dohledu, se převážně opírá o seznam filmů s problematikou dohledu od německého teoretika D. Kammerera. Zároveň je cílem onen seznam doplnit o jiné příklady filmů. Klade totiž hlavní důraz na tzv. technologický dohled i na snímky žánru sci-fi. Zkoumaným obdobím je posledních 30 let (1984-2014). Jedná se...
|
|
|
Mediální obraz dánského režiséra Larse von Triera v kontrastu populárního a odborného magazínu
Šára, Filip ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Téma bakalářské práce je Mediální obraz dánského režiséra Larse von Triera v kontrastu odborného a populárního magazínu. Mediální obraz je velmi široký pojem, který si zaslouží podrobnější vysvětlení. Promítá se do něj několik aspektů mediální i kulturně- společenské oblasti: výstavba textů, způsob práce s informacemi, služby čtenářskému publiku, prvky umělecké publicistiky nebo zásady správného používání českého jazyka. V neposlední řadě objektivita, sémiotické významové kódování textů, politika vybraných tištěných periodik a nakonec osobní i profesní život filmového tvůrce, včetně jeho díla. Bakalářská práce představuje kontroverzního filmaře Larse von Triera v kontextu jeho tvorby a osobnosti. Důraz je kladen na žurnalistickou práci týdeníku Reflex a čtvrtletníku Film a doba. Výběr není náhodný, smyslem je poukázat na rozdílnost stylů společenského a specializovaného periodika, jak naznačuje i termín "kontrast" v titulu bakalářské práce. Analýza jednotlivých materiálů, zmiňujících von Triera (a z toho vyplývajících přístupů) je jádrem bakalářské práce. Mým cílem je sumarizovat výsledky referování o režisérovi a z nich vyplývající celkovou charakteristiku. Popisuji, jak vybraná média tvoří obraz osobnosti a zda to odpovídá realitě. Práce představuje, na co se časopisy primárně zaměřují a jaké...
|
|
|
Tematizace problému dohledu a moci v kinematografii
Šára, Filip ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Slavíček, Daniel (oponent)
Cílem diplomové práce Tematizace problému dohledu a moci v kinematografii je představit teorii moci Michela Foucaulta, a tu doplnit o další teorie dohledu s ohledem na elektronický věk (Surveillance studies). Tyto teorie společně s hypotézou jsou následně aplikovány na kvalitativní analýzu vybraných snímků s tematikou dohledu. Výsledkem práce má být zjištění, jaká je kinematografická reflexe problematiky dohledu a moci, tedy de facto obraz teorie a praxe dohledových studií (s důrazem na uplatňování moci v institucích jako jsou vězení, nemocnice, škola či pracovní prostředí, tedy heterotopická "místa jiného") v hraných filmech. Práce ukáže, k jakému vývoji došlo v posledních 30 letech i kvůli nástupu internetu, který je také jistou formou instituce. Práce operuje s hypotézou, že ve filmech s tematikou dohledu je zřetelně patrná paralela vývoje koncepce uplatňování moci od "těla jako stroj" (M. Foucault) k "mizejícím tělům" (D. Lyon). Výběr filmů, které jsou analyzovány jen z pohledu jejich zobrazování dohledu, se převážně opírá o seznam filmů s problematikou dohledu od německého teoretika D. Kammerera. Zároveň je cílem onen seznam doplnit o jiné příklady filmů. Klade totiž hlavní důraz na tzv. technologický dohled i na snímky žánru sci-fi. Zkoumaným obdobím je posledních 30 let (1984-2014). Jedná se...
|
|
|
Mediální obraz dánského režiséra Larse von Triera v kontrastu populárního a odborného magazínu
Šára, Filip ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Téma bakalářské práce je Mediální obraz dánského režiséra Larse von Triera v kontrastu odborného a populárního magazínu. Mediální obraz je velmi široký pojem, který si zaslouží podrobnější vysvětlení. Promítá se do něj několik aspektů mediální i kulturně- společenské oblasti: výstavba textů, způsob práce s informacemi, služby čtenářskému publiku, prvky umělecké publicistiky nebo zásady správného používání českého jazyka. V neposlední řadě objektivita, sémiotické významové kódování textů, politika vybraných tištěných periodik a nakonec osobní i profesní život filmového tvůrce, včetně jeho díla. Bakalářská práce představuje kontroverzního filmaře Larse von Triera v kontextu jeho tvorby a osobnosti. Důraz je kladen na žurnalistickou práci týdeníku Reflex a čtvrtletníku Film a doba. Výběr není náhodný, smyslem je poukázat na rozdílnost stylů společenského a specializovaného periodika, jak naznačuje i termín "kontrast" v titulu bakalářské práce. Analýza jednotlivých materiálů, zmiňujících von Triera (a z toho vyplývajících přístupů) je jádrem bakalářské práce. Mým cílem je sumarizovat výsledky referování o režisérovi a z nich vyplývající celkovou charakteristiku. Popisuji, jak vybraná média tvoří obraz osobnosti a zda to odpovídá realitě. Práce představuje, na co se časopisy primárně zaměřují a jaké...
|
host ::
RSS.