|
|
Historický vývoj porostů první zóny NP Šumava v okolí obce Prášily
Strnad, Jiří ; Šálek, Lubomír (vedoucí práce) ; Zahradník, Daniel (oponent)
Diplomová práce Historický vývoj porostů první zóny NP Šumava v okolí obce Prášily se v prvé řadě zabývá průzkumem a analýzou dochovaných historických dokumentů, archivních materiálu a především historických map bývalého schwarzenbergského Velkostatku Prášily-Dlouhá Ves zabývajících se vývojem lesních porostů a hospodaření v nich. V druhé řadě je práce zaměřena na zhodnocení současného stavu lesních porostů a managementu hospodaření Správy NP Šumava se zaměřením na umístění prvních zón, jejichž předmětem je ochrana zbytků původních lesních porostů.
|
|
|
Potenciál těžby dříví v porostech mimo les v České republice
Ondřich, Libor ; Štícha, Václav (vedoucí práce) ; Šálek, Lubomír (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá potenciálem těžby dřeva z porostů mimo les na území České republiky a samotným vyměřováním nelesních oblastí. Práce je rozdělena do dvou částí. První část obsahuje rešerši o nelesní dřevinné vegetaci, hlavně na území České republiky, metodiky autorů o mapování těchto nelesních oblastí a výsledky, ke kterým se došlo v závěru těchto prací. Druhá část obsahuje samostatnou případovou studii s vlastním mapováním na vybraných územích Středočeského kraje. V závěru je poté zmíněna část zabývající se těžbou dřeva z oblastí mimo les, včetně dat z vybraných firem a samotný závěr o potenciálu těžby z těchto oblastí.
|
|
|
Příkladová studie hospodářské úpravy mýtních bukových porostů s uplatněním přirozené obnovy na kyselých půdách 5. vegetačního stupně
Heclová, Petra ; Šálek, Lubomír (vedoucí práce) ; Dragoun, Lukáš (oponent)
Bakalářská práce ukazuje možnost řešení obnovy bukových porostů pomocí třífázových clonných sečí v rámci obnovy lesního hospodářského plánu (LHP) na lesním hospodářském celku Jezeří.
V šetřených porostních skupinách se vyskytuje buk lesní s příměsí břízy bělokoré. Pro účely této práce byly vybrány přestárlé porostní skupiny, které měly v jednotlivých částech zastoupení buku lesního v různém poměru. V terénu byly umístěny zkusné plochy, každá o velikosti 0,05 ha, ve dvou porostních skupinách 452 A 17 a 452 C 17. Byly změřeny základní dendrometrické charakteristiky: tloušťka v prsní výšce, výška stromu a výška první zelené větve (báze koruny). Každý strom byl dále zatříděn do kvalitativní třídy a byl zjištěn stav zmlazení na zkusných plochách. Na základě vyhodnocení je patrné, že obě porostní skupiny prošly podobným vývojem a jejich výchova byla silně zanedbaná. Z hlediska korun je patrné, že variabilita délky korun je vysoká a není zde závislost délky koruny na ostatních dendrometrických charakteristikách. U obou porostních skupin byla výrazná dominance kvalitativní třídy B. Celkově LHP udává výrazně nižší údaje, než které byly ve skutečnosti změřeny. Sice obě šetřené porostní skupiny ukazují zcela jasné překmenění, ale i tak je zde patrná závislost (nepřímá úměra) mezi počtem nových jedinců a zakmeněním. Závěry z vyhodnocení dat jsou uplatněny v návrhu obnovy těchto porostních skupin.
|
|
|
Hospodářská úprava olšových porostů na ekologické řadě L – lužní stanoviště
Bačovský, Jan ; Šálek, Lubomír (vedoucí práce) ; Martinisko, Jakub (oponent)
Diplomová práce byla zaměřena na hospodářskou úpravu olšových porostů na skupině lesních typů 3L a 1L s cílem zvýšení kvalitativní produkce, tyto porosty se nacházejí v revírech Býchory, Ledce a Nymburk.
Olše je v těchto revírech okrajovou dřevinou, přestože dle vyhlášky č. 84/1996 Sb. o lesním hospodářském plánování je v některých hospodářských souborech důležitou meliorační a zpevňující dřevinou. Porosty na lesních typech 3L vykazují převážně značný nedostatek zakmenění, porosty na lesních typech 1L jsou převážně optimálně zakmeněné. Porost 204 ve věku 41 let má zásobu 182,65 m3/ha. Porost 308 ve věku 39 let má zásobu 129,28 m3/ha. Porost 616 ve věku 72 let má zásobu 220,67 m3/ha. Porost 617 ve věku 72 let má zásobu 212,12 m3/ha. Porost 511E7 ve věku 76 let má zásobu 167,13 m3/ha. Porost 511J8 ve věku 90 let má zásobu 203,33 m3/ha. Porost 512D5 ve věku 58 let má zásobu 166,75 m3/ha. Návrh výchovných zásahů je zaměřen na zlepšení kvalitativního stavu porostu a udržení olší v revírech jako nedílné součásti krajiny.
|
|
|
Vyhodnocení změn v produkci a dřevinné skladbě porostu vzniklého z liniových výsadeb
Veinerová, Kristina ; Šálek, Lubomír (vedoucí práce) ; Krykorková, Jitka (oponent)
Bakalářská práce se týká vyhodnocení dospělé bukové porostní skupiny v přírodní lesní oblasti Středomoravské Karpaty. Tato porostní skupina vznikla řadovými výsadbami a její počáteční dřevinné složení bylo smrk 50%, buk 25%, dub 13%, modřín 12. Během vývoje byly odstraňovány hlavně smrk a dub, současná dřevinná skladba je buk 96%, modřín 3% a smrk 1%. Současná porostní zásoba dosahuje 796 m3/ha. Tato porostní skupina byla sledována během vývoje a výsledky byly v jednotlivých periodách publikovány. Při porovnání výsledků, můžeme konstatovat, že buk na živných stanovištích v oblasti Karpat dosahuje mimořádných dimenzí a při řádné výchově také mimořádné kvality
|
|
|
Vliv okolních dřevin na dendrometrické charakteristiky tisu
Šlemr, Jakub ; Šálek, Lubomír (vedoucí práce) ; Stolariková, Radka (oponent)
V prosinci roku 2015 se uskutečnila další část výzkumu populace tisu červeného (Taxus baccata) v NPR Chlumská stráň. Z celé populace byli vybráni jedinci přesahující výšku 4m a u kterých lze určit pohlaví. Z tohoto souboru bylo poté náhodně vybráno 50 jedinců, u kterých byly změřeny následující charakteristiky: výška, výčetní tloušťka, obvod kmene, výška nasazení první zelené větve, vzdálenosti konce větví od kmene, vzdálenost 5 nejbližších dřevin, jejich výška a azimut, dále bylo určeno pohlaví jedince a tvar koruny. Dopočteny byly objem a výška koruny.
Cílem práce je zjistit, jak okolní dřeviny ovlivňují dendrometrické charakteristiky tisu, a to nejen základní charakteristiky jako tloušťku v prsní výšce a výšku stromu, ale také charakteristiky koruny a zdravotní stav.
Průměrná tloušťka zkoumaných tisů je 41,53 cm a výška 13,66 m. Podrobně byly zkoumány koruny tisů. Nejdůležitější a nejzajímavější data jsou korunové průměty a vzdálenosti konkurenčních dřevin. Průměrný korunový průmět tisu je 79,25m2, průměrná výška koruny je 12,26 m, povrch koruny je 2531,46 m2, průměrná šířka korun je 10,36 m a průměrný objem je 429,80 m3. 95 % všech zkoumaných tisů má asymetrickou korunu, lze tedy předpokládat vysoký vliv konkurenčních dřevin.
Nejpočetnější druhem z konkurenčních dřevin je habr obecný s celkovým počtem 60 jedinců, průměrnou výškou 13,6 m a průměrnou vzdáleností 5,79 m, následovaný lípou srdčitou a jasanem zimnářem.
Koruny tisů jsou vychýleny v severním, severozápadním a západním směru, což je způsobeno terénními podmínkami a konkurenčními dřevinami.
Bylo by vhodné z hlediska směřování výzkumů věnovat více pozornosti okrajovým dřevinám. U tisu by bylo přínosné zřídit trvalé zkusné plochy a získané informace využít pro návrat tisů do našich lesů.
|
|
| |
|
|
Příkladová studie hospodářské úpravy přestárlých porostů v Žehušické oboře
Kubát, Pavel ; Šálek, Lubomír (vedoucí práce) ; Krykorková, Jitka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá způsobem obnovy přestárlých porostů v Žehušické oboře. Pro účely této práce byly zvoleny porosty s přítomností starých stromů. Hlavní dřevinou v těchto porostech je dub s příměsí jasanu a lípy. V terénu byly umístěny zkusné plochy, každá o velikosti 0,1 ha, ve dvou porostních skupinách 37E/17b/15a/5 a 37D/17a. Byly zjišťovány základní dendrometrické veličiny: tloušťka v prsní výšce (1,3m), výška stromu, délka koruny, počet dutin a počet suchých větví. V porostu 37E/17b/15a/5 byla je zásoba 500,07 m3/ha se zakmeněním 0,9 a zastoupením dubu 74%. V porostu 37D/17a je zásoba 761,59 m3/ha se zakmeněním 1,14 a zastoupením dubu 71%. Na základě vyhodnocených dat je jasné, že porosty nebyly příliš vychovávány a vzhledem k tomu, že se nacházejí v oboře, plní funkci spíše estetickou. Obnova bude provedena systémem holosečí s delší obnovní dobou s ponecháním dubových výstavků a ponecháním okrajů lesa bez zásahu.
|
|
|
Porovnání produkce a kvality jednoetážových a dvouetážových borových porostů na kyselých půdách 3. vegetačního stupně
Sýkora, Jan ; Šálek, Lubomír (vedoucí práce) ; Martinisko, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá porovnáním produkce a kvality jednoetážových a dvouetážových borových porostů na kyselých půdách ve 3. vegetačním stupni. Práce svými výsledky poskytuje porovnání mezi dvěma rozdílnými způsoby pěstování borovice lesní (Pinus sylvestris L.).
Zájmové území se nacházelo ve středních Čechách, v PLO Křivoklátska. Zkoumané lesní porosty byly ve správě Vojenských lesů a statků ČR, s.p., divize Hořovice, lesní správy Nouzov.
Pomocí metody kruhových zkusných ploch byly v jednotlivých porostních skupinách změřeny a vypočteny požadované porostní veličiny a zásoba. Vyhodnocená porostní data jednoetážových a dvouetážových porostů byla mezi sebou porovnána.
Jedním z důležitých výsledků výzkumu je poznatek, že borovice lesní (Pinus sylvestris L.) dosahuje vyšší produkce i kvality dřevní hmoty v dvouetážových porostech.
|
|
|
Dendrometrické a ekologické charakteristiky dubových výstavků na vybrané lokalitě 2. vegetačního stupně
Šturmová, Iveta ; Šálek, Lubomír (vedoucí práce) ; Surový, Peter (oponent)
Cílem této práce bylo zjistit dendrometrické a ekologické charakteristiky dubových výstavků na vybrané lokalitě 2. vegetačního stupně. Lokalita se nachází
na pahorkatině v blízkosti města Kroměříž. Součástí práce bylo změřit rozsah korun, jejich plošný podíl a vývoj korun v rámci konkurenčního procesu. Během výzkumu bylo naměřeno 100 dubových výstavků. Průměrný průmět koruny jednoho výstavku má hodnotu 199,65 m2, z toho vyplývá, že by se na 1 ha vešlo 50 kusů dubových výstavků. Dále byly určeny počty suchých větví a počty malých a velkých dutin. Průměrný počet suchých větví byl určen na hodnotu 5,95. Malé dutiny byly u 8 výstavků a velké dutiny u 12 výstavků. Hodnoty suchých větví a dutin jsou ovlivněny konkurenčními stromy.
|
host ::
RSS.