|
|
Byli jednou dva, aneb "inspirované herectví" Miroslava Horníčka a Miloše Kopeckého
Řezáčová, Tereza ; Just, Vladimír (vedoucí práce) ; Topolová, Barbara (oponent)
Diplomová práce pojednává o spolupráci Miroslava Horníčka a Miloše Kopeckého, kteří spolu od avantgardních začátků ve Větrníku působili i v Divadle satiry, na scéně Národního divadla a nakonec v Divadle ABC, kde nastoupili cestu komické dvojice. Vrátili na jeviště humor Osvobozeného divadla, zatímco jeho poetiku posunuli zejména v improvizační revue Tvrďák. Jejich krátké umělecké působení skončilo v Hudebním divadle v Karlíně, kde uvedli dvě autorské hry, z nichž jedna stála na vrcholu a druhá na okraji diváckého zájmu. Jádrem diplomové práce jsou právě analýzy společných inscenací a závěrečné hodnocení dvojice, jejíž výjimečnost spočívala ve vytříbeném hereckém projevu, brilantním myšlení a bryskní pohotovosti.
|
|
|
Libor Vaculík: od baletu k tanečnímu muzikálu
Řezáčová, Tereza ; Pšenička, Martin (oponent) ; Etlík, Jaroslav (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává především o původu ,,tanečního muzikálu" jako specifické divadelní formy, kterou pojmenoval choreograf a režisér Libor Vaculík, aniž by jí v oblasti terminologie přikládal větší význam. Cílem práce je objasnit význam Vaculíkova hudebně-tanečního termínu, jenž není výjimečný formou pojetí, v němž tanec tvoří hlavní osu vyprávění, nýbrž způsobem zpracování, které se více než tančenému muzikálu podobá zpívanému baletu. Práce je členěna do tří částí - historické, výzkumné a analytické. V první z nich se zabývám vznikem a vývojem baletu a muzikálu jako základních žánrů, z nichž vychází Vaculíkovo označení pro tento hraniční útvar. Ve druhé části se věnuji problematice ,,tanečního muzikálu" v rámci světového hudebního divadla, kde na vybraných příkladech dokládám možné cesty vývoje této nové formy. V posledním, analytickém úseku spojeném s Vaculíkovou tvorbou, se zaměřuji na rozbor dvou ,,tanečních muzikálů" podle Freytagova modelu stavby dramatu.
|
|
|
Naplňování kritérií pro poskytování ošetřovatelské péče
ŘEZÁČOVÁ, Tereza
Diplomová práce se zabývá problematikou naplňování kritérií pro poskytování ošetřovatelské péče. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a na část empirickou. V poskytování ošetřovatelské péče jsou nejdůležitější následující okruhy, podle nichž je zpracována celá teoretická část této práce. 1. ošetřovatelský proces, 2. standardy, 3. audity, 4. etický kodex, 5. dokumentace. Je to především samotný ošetřovatelský proces se všemi jeho fázemi, kvalita ošetřovatelského procesu a její tři dimenze řízení a hodnocení. Další nezbytností v poskytování kvalitní ošetřovatelské péče jsou standardy a jejich dodržování. Tomu napomáhají audity a závěry z nich získané. Pro spokojenost pacientů je nutné řídit se etickým kodexem ve zdravotnictví a dbát na dodržování práv pacientů. Dále sestra musí vést ošetřovatelskou dokumentaci jednotlivých pacientů a vytvářet v ní klasifikační systémy (NANDA domény) vyplývající z péče o pacienta. A samozřejmě sem patří i spolupráce sester a lékařů a celkové pracovní klima.. Empirická část práce byla zpracována formou kvantitativního výzkumného šetření. Sebraná data byla získána zpracováním 105 dotazníků ze 198 rozdaných. Pro účely této diplomové práce byl stanoven základní cíl - zjistit míru naplňování některých kritérií ošetřovatelské péče o pacienta poskytované všeobecnou sestrou v současných reálných podmínkách. Předem byla stanovena hlavní výzkumná otázka: Jak jsou naplňována kritéria ošetřovatelské péče, zejména kvalita poskytované péče a čas strávený s pacientem z pohledu pacienta. Další část práce obsahuje 6 předpokládaných hypotéz. První hypotéza, že k naplňování kritérií ošetřovatelské péče dochází častěji ve fakultních nemocnicích, než v nefakultních nemocnicích, nebyla prokázána. Poskytovaná péče byla pacienty hodnocena ve všech třech nemocnicích poměrně vyrovnaně. Druhá hypotéza předpokládá, že pro pacienta je nejdůležitějším kritériem ošetřovatelské péče přístup sestry. Tato hypotéza se nepotvrdila, neboť polovina dotázaných uváděla jako nejdůležitější přístup sestry, druhá polovina naopak spolupráci s lékařem. Třetí hypotéza měla zjistit, zda reakce sestry na specifické požadavky pacienta je dostatečně rychlá. Z těch byla vybrána reakce sester na tlumení bolesti a reakce na použití signalizačního zařízení. Tato hypotéza se potvrdila, většina pacientů byla spokojena jak s reakcí sestry na žádost o tlumení bolesti, tak s reakcí na použití signalizace. Čtvrtá hypotéza předpokládala, že počet sester během služby je dle názoru sester nedostatečný. Pro ověření této hypotézy byly využity odpovědi všeobecných sester. Tato hypotéza byla vyvrácena. Hypotéza pátá: Kvalita poskytované péče závisí také na psychickém rozpoložení sestry. Tato hypotéza se nepotvrdila. Část sester stresové stavy sice připustila, uváděly ale, že stres na kvalitu jejich práce vliv nemá. Hypotéza šestá předpokládala, že čas věnovaný dokumentaci zabere větší část pracovní doby. Tato hypotéza se nepotvrdila. Z odpovědí všeobecných sester vyplývá, že doba strávená vyplňováním ošetřovatelské dokumentace činí u 93 % sester polovinu nebo méně než polovinu pracovní doby. Pouze 7 % uvedlo, že vyplňování dokumentace zabere více než polovinu pracovní doby. Účelem práce je analýza a syntéza výzkumného problému. Získané poznatky budou zpětně interpretovány na zúčastněných klinikách, případně dalších pracovištích, kde by mohly přispět ke zkvalitnění ošetřovatelské péče.
|
host ::
RSS.