|
|
Léčebné konopí ve zdravotně sociální perspektivě
ŘÁDKOVÁ, Klára
Tato diplomová práce se zabývá zdravotně-sociálním pohledem na užívání léčebného konopí. Jedná se o teoretickou práci, která je vypracována na základě analýzy dostupných českých a zahraničních informačních zdrojů a odborných publikací. Cílem práce je prostřednictvím informací z dostupné cizojazyčné a české literatury zmapovat problematiku užívání léčebného konopí. Práce je zaměřena na nejdůležitější otázky, kterými se odborná a laická společnost v této oblasti zabývá, a na vývoj, kterým prochází řešení problematiky tohoto tématu. Tato problematika mě zaujala po absolvování stáže v Belgii, kde jsem měla možnost procestovat sousední Nizozemí a poznat, z pohledu cizince, názory a přístup tamních obyvatel ke konopí jako léčebnému a rekreačnímu prostředku. První kapitola pojednává o využití léčebného konopí v historickém kontextu. Konopí představuje jednu z nejstarších plodin, tudíž jsou popisovány dějiny konopí v souvislosti s obdobím starověku, středověku, novověku a moderní doby. Následující kapitola je zaměřena na jednotlivé látky obsažené v konopí. V této kapitole je popisován endokanabinoidní systém a tři druhy látek, které odrůdy konopí obsahují kanabinoidy (THC), kanabidioly (CBD), kanabinoly (CBN). Kapitola přináší profil jedné z nejvýznamnějších tváří spojených s konopím, profesora Raphaela Mechoulama, hlavní ikony a objevitele THC. Kapitola třetí se věnuje toxikologii a závislosti při užívání konopí, která u uživatelů konopných drog vzniká poměrně vzácně. V této kapitole se dále probírá vztah konopí a ovlivnění paměti uživatele, vliv konopí na vznik plicních onemocnění, o kterém se v souvislosti s kouřením konopí neustále diskutuje, a v poslední části této kapitoly je podán popis závislosti a vliv konopí na psychiku uživatele. Nadcházející kapitola se věnuje problematice drogové politiky, zejména ukotvení léčebného konopí v zákoně, samotnému výzkumu léčebného konopí a legalizaci konopí v České republice. Obsáhle se tato kapitola věnuje oblasti legalizace konopí ve světě, zejména ve státech, mezi které patří Kalifornie, Izrael, Kanada a Nizozemí, kde bylo již před lety konopí legalizováno k léčebným účelům. Současná věda přináší široké spektrum klinických výzkumů zkoumajících účinky konopí při léčbě mnoha onemocnění. Z tohoto důvodu nesmí být v práci opomenuta kapitola zabývající se konopím v souvislosti s medicínou. Z jednotlivých medicínských oborů bylo vybráno šest oblastí, na které je tato kapitola zaměřena. Čtenář se dozví o léčebných účincích konopí v oblasti onkologických onemocnění, psychiatrických onemocnění, tišení bolesti, dermatologických onemocnění, roztroušené sklerózy a HIV/AIDS. V poslední kapitole jsou popsány názory a zkušenosti odborné veřejnosti v souvislosti s problematikou konopí. Tato část se zabývá přínosem nejnovějších poznatků, které byly prezentovány na pražské konferenci o léčebném konopí. V této části práce nechybí pohled na mezinárodní konopný veletrh Cannafest, který se konal v roce 2015 v Praze. Z diplomové práce je patrné, že zdravotně-sociální problematika spojená s léčebným konopím je v odborné a laické veřejnosti tématem obsáhlých debat a neutuchajících diskuzí. V oblasti laické veřejnosti se objevuje zájem o tuto formu léčby a dostává se jí velké podpory. Práci je vhodné použít jako informační materiál pro zdravotně-sociální pracovníky a organizace věnující se prosazování legálního užívání léčebného konopí. Mohla by představovat podklad odborného článku do časopisu zabývajícího se touto problematikou, např. odborný časopis Legalizace nebo Zdraví. V neposlední řadě by práce mohla sloužit jako soubor informací pro osoby, které se rozhodly konopí užívat, či o této možnosti uvažují.
|
|
|
Biologické a sociální potřeby onkologicky léčeného dítěte
ŘÁDKOVÁ, Klára
Teoretická část práce, je věnována problematice nádorového onemocnění v dětském období. První kapitola pojednává o možných příčinách, které podněcují vznik onkologických onemocnění u dětí. Dalším tématem jsou druhy a dělení dětských nádorů. Následující kapitola je zaměřena na vývojovou psychologii dítěte od narození po období adolescence. Jelikož je práce zaměřena na životní potřeby dětí, popisuje nadcházející kapitola biologické, psychické a sociální potřeby. Kapitola zabývající se socializací dítěte je směřována na znovuzačlenění dítěte do společnosti - resocializaci a na důležitost navazování mezilidských vztahů dítěte po onkologické léčbě. Práce sociální koordinátorky na oddělení dětské onkologie je rozdělena na náplň práce sociálního pracovníka, tedy komunikaci s dítětem a jeho rodinou a na dávky pro osoby se zdravotním postižením. Cílem praktické části bakalářské práce je zjistit možné změny v uspokojování životních potřeb dětí během onkologické léčby. S ohledem na cíl a zaměření práce je pro sběr dat zvolen kvalitativní výzkum, který umožňuje hlubší průzkum dané problematiky. Jako metoda výzkumu je zvoleno dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Předem připravené schéma otázek je složeno z okruhů zaměřených na oblast biologických, psychických a sociálních potřeb onkologicky léčených dětí na Klinice dětské onkologie v Brně. Pro zanalyzování zjištěných dat je použita metoda opakovaných vzorců, neboli gestaltů. Výzkumný soubor tvoří šest dětských pacientů záměrně vybraných na Klinice dětské onkologie v Brně. Pro doplnění odpovědí dětí, jsou do výzkumu zařazení také rodiče, kteří zodpovídají okruh otázek zaměřených na ně samotné. Z výsledků praktické části bakalářské práce plyne, že vlivem onkologické léčby dochází k větším či menším změnám v uspokojování životních potřeb dětí. Vedlejší účinky onkologické léčby, které u dětí způsobují nechutenství, nevolnost či únavu se promítají do osobní oblasti, kde znesnadňují běžné denní fungování. Prožívání a vnímání u onkologicky léčených dětí prochází těžkou zkouškou a mnohými změnami, ze kterých je však nutné vytyčit především pozitiva, která děti udávaly. V rodinné oblasti se onkologická léčba dítěte jednoznačně promítá na vztazích. U pěti dětí došlo již během léčby k upevnění vztahu mezi nimi a jejich rodiči. V sourozeneckých vztazích došlo k posílení vztahů u tří ze šesti dětí, avšak u dvou dětí došlo k odcizení s jejich sourozenci. Ve vztazích se spolužáky nedošlo u děti k žádným negativním reakcím, spíše k podpoře od jejich třídního kolektivu. V oblasti kamarádských vztahů nedošlo ze strany přátel onkologicky léčených dětí k přetržení kontaktů, ale k podpoře a udržování komunikace prostřednictvím internetu, dopisů, či návštěv. Z výsledků je patrné, že informovanost o sociálních dávkách a možnostech pomoci je velmi uspokojující. Sociální koordinátorka poskytuje na oddělení dětské onkologie kvalitní poradenství a podporu dětem a jejich rodičům. Práce potvrdila, že problematika onkologické léčby s sebou nese mnoho změn v oblasti životních potřeb dítěte. Tato práce by mohla sloužit pro rodiče dětí které onemocní onkologickým onemocněním, jejich blízkou rodinu a ostatní kdo mají ve svém okolí dítě, které bojuje s onkologickým onemocněním, jako zdroj cenných informací.
|
host ::
RSS.