|
|
Příspěvek k poznání mezolitického osídlení Čech
Čuláková, Katarína ; Oliva, Martin (vedoucí práce) ; Pavlů, Ivan (oponent) ; Płonka, Tomáš (oponent)
ČULÁKOVÁ, KATARÍNA. Příspěvek k poznání mezolitického osídlení Čech. Praha: Filozofická fakulta, Univerzita Karlova, 2015, 742 s. (včetně příloh a plánů) Dizertační práce. Předmětem této práce je zpracování souborů kamenné štípané industrie. Část z nich pochází z východní části východních Čech a část z prostoru Šumavy. Nejprve je popsán způsob, jakým byly získány nálezové celky. Většina materiálu pochází z povrchové prospekce, část z drobných sondáží. Majorita materiálu byla poprvé zpracovávána pro potřeby této práce, menšina informací byla čerpána z publikované literatury. Jedná se o soubor téměř 25 000 kusů štípané industrie z regionu východních Čech a asi 3 500 kusů z oblasti Šumavy. V pasáži věnované popisu souboru jsou nejprve charakterizovány nejpočetnější koncentrace z hlediska polohy v terénu a skladby nalezených artefaktů. Následuje pak souhrnný popis souboru z hlediska surovinového spektra, typologické skladby i způsobu, jakým byly artefakty vyrobeny. Následně jsou nově získané poznatky začleněny do znalostí o českém mezolitu. Surovinové spektrum představuje poměrně zajímavou charakteristiku obou souborů, zvláště ve východočeském regionu je velmi pestré. Z hlediska technologických postupů je snad nejzajímavější charakteristikou souborů zahřívání místní nekvalitní suroviny před štípáním,...
|
|
| |
|
|
Příspěvek k poznání mezolitického osídlení Čech
Čuláková, Katarína ; Oliva, Martin (vedoucí práce) ; Pavlů, Ivan (oponent) ; Płonka, Tomáš (oponent)
ČULÁKOVÁ, KATARÍNA. Příspěvek k poznání mezolitického osídlení Čech. Praha: Filozofická fakulta, Univerzita Karlova, 2015, 742 s. (včetně příloh a plánů) Dizertační práce. Předmětem této práce je zpracování souborů kamenné štípané industrie. Část z nich pochází z východní části východních Čech a část z prostoru Šumavy. Nejprve je popsán způsob, jakým byly získány nálezové celky. Většina materiálu pochází z povrchové prospekce, část z drobných sondáží. Majorita materiálu byla poprvé zpracovávána pro potřeby této práce, menšina informací byla čerpána z publikované literatury. Jedná se o soubor téměř 25 000 kusů štípané industrie z regionu východních Čech a asi 3 500 kusů z oblasti Šumavy. V pasáži věnované popisu souboru jsou nejprve charakterizovány nejpočetnější koncentrace z hlediska polohy v terénu a skladby nalezených artefaktů. Následuje pak souhrnný popis souboru z hlediska surovinového spektra, typologické skladby i způsobu, jakým byly artefakty vyrobeny. Následně jsou nově získané poznatky začleněny do znalostí o českém mezolitu. Surovinové spektrum představuje poměrně zajímavou charakteristiku obou souborů, zvláště ve východočeském regionu je velmi pestré. Z hlediska technologických postupů je snad nejzajímavější charakteristikou souborů zahřívání místní nekvalitní suroviny před štípáním,...
|
|
|
Příspěvek ke studiu mezolitu v Čechách: příklad k. ú. Horní a Dolní Sloupnice
Čuláková, Katarína ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Šída, Petr (oponent)
Předmětem této práce je zpracování souboru štípané industrie, která byla získána povrchovou prospekcí v mikroregionu Sloupnicka. Práce se nejdříve zabývá postupem použitých metod, dále následuje charakteristika současného přírodního prostředí a také shrnutí základních znalostí o českém mezolitu, aby bylo konečně přistoupeno k rozboru samotného souboru. Cílem této diplomové práce bylo především analyzovat tento soubor, který původně čítal kolem 10 000 kusů štípané industrie. V pasáži, kde se věnuji popisu souboru, jsou nejprve charakterizovány nejpočetnější koncentrace z hlediska polohy v terénu a počtu nalezených kusů. Štípaná industrie je tříděna do jednotlivých kategorií na základě postupu, jakým byla vyrobena. Podrobněji jsou pak roztříděny artefakty retušované a jádra. Následuje analýza z hlediska surovinového a shrnutí jiných studovaných charakteristik, přičemž byla sledována přítomnost kůry, přepálení, patinace a také byla zaznamenána eolizace, pokud byla výrazná. Závěrem rozboru byl soubor srovnáván s jinými soubory, především souborem Sopotnickým. Na konci práce je zařazené zamyšlení nad tím, co nám takovéto soubory mohou říct o životě minulých populací a také jaký je jejich přínos k rozšíření archeologického vědění.
|
|
|
Příspěvek se studiu adaptační strategií lovecko-sběračských komunit v pozdním paleolitu a mezolitu.
Čuláková, Katarína ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Pauknerová, Karolína (oponent)
Práce se zabývá otázkou proměn strategií výběru poloh stanic u lovecko sběračských společností v pozdním paleolitu a mezolitu. Cílem práce je uvést tyto proměny do vztahu s výraznou proměnou přírodního prostředí na přelomu pleistocénu a holocénu. Tento problém je v práci zasazen do širšího kontextu Čech, přičemž konkrétní poloha jednotlivých stanic je studovaná na příkladě mikroregionu Sloupnicka. Předpoklad, že se sídelní polohy v mezolitu změnili oproti pozdnímu paleolitu, je na regionu východních Čech možné pozorovat, protože oblasti osídlené v pozdním paleolitu nejsou následně osídlené v mezolitu, pochopitelně s výjimkami. Práce představuje podklad pro vytvoření predikčního modelu výskytu předneolitického osídlení v GIS programu. Pro co nejširší vhled do krajiny lovců a sběračů práce zahrnuje i fenomenologické pozorování krajiny. Jako ukázku toho, jak je možné takovéto bádání zpřístupnit veřejnosti, je závěrečná kapitola návrhem naučné stezky na téma této práce.
|
|
| |
host ::
RSS.