|
|
Serbia - Geographical Aspects of Development after 1990
Čoček, Ladislav ; Tomeš, Jiří (vedoucí práce) ; Fňukal, Miloš (oponent)
Hlavním cílem této práce je zjistit, jestli se typické procesy regionálního rozvoje v průběhu tranzice a transformace, tak jak byly pozorovány v jiných postkomunistických zemích, odehrávají v Srbsku a na druhou stranu, jaké procesy jsou pro tuto zemi specifické. Tři hypotézy předpokládají (1) ekonomickou konvergenci v průběhu průmyslového úpadku, (2) reprodukci a prohlubování severo-jižní zonality a (3) to, že koncentrace ekonomiky bude dominantním regionálním procesem v obdobích růstu. Zakladní metodou uplatňovanou v práci je examinace jednoduchých indikátorů variability aplikovaných na HDP na hlavu a agregát zaměstnanosti a průměrných platů. Zjištění jsou dále prověřena za užití komponentní a cluster analýzy. Závěry vyplývající z empirické části jsou následující: regionální konvergence byla potvrzena pouze na začátku 90. let a v období transformace ji vystřídala silná divergence typická pro ostatní postkomunistické státy. Severo-jižní zonalita se zdá být silná, ale bylo prokázáno, že regionální vývoj je dominantně podmiňován pozicí v hierarchii sídelního systému. Nejvýznamnější regionální procesy tedy odpovídají pozorováním z jiných zemí za obdobných podmínek. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Suverénní fondy - geografické aspekty
Burdych, Tomáš ; Novotný, Josef (vedoucí práce) ; Čoček, Ladislav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem a rozborem suverénních fondů. Snaží se analyzovat a popsat tento v současnosti významný, ale málo známý státní investiční nástroj a to z širokého spektra různých hledisek. Obecným cílem práce je představení tohoto relativně neznámého nástroje a postižení jeho geografických, geopolitických i geo- ekonomických aspektů. K tomu práce využívá poznatků z převážně zahraniční odborné literatury, které jsou následně rozebírány a diskutovány. Práce zkoumá vliv suverénních fondů na stabilitu světového finančního systému, otázku jejich transparentnosti, investiční strategii, cíle a vývoj těchto charakteristik v čase. Klíčová slova: suverénní fond, světový finanční systém, kapitál, investiční strategie.
|
|
| |
|
|
Suverénní fondy - geografické aspekty
Burdych, Tomáš ; Novotný, Josef (vedoucí práce) ; Čoček, Ladislav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem a rozborem suverénních fondů. Snaží se analyzovat a popsat tento v současnosti významný, ale málo známý státní investiční nástroj a to z širokého spektra různých hledisek. Obecným cílem práce je představení tohoto relativně neznámého nástroje a postižení jeho geografických, geopolitických i geo- ekonomických aspektů. K tomu práce využívá poznatků z převážně zahraniční odborné literatury, které jsou následně rozebírány a diskutovány. Práce zkoumá vliv suverénních fondů na stabilitu světového finančního systému, otázku jejich transparentnosti, investiční strategii, cíle a vývoj těchto charakteristik v čase. Klíčová slova: suverénní fond, světový finanční systém, kapitál, investiční strategie.
|
|
|
Etnická struktura obyvatelstva Kosova a Metohije ve druhé polovině 20. století
Nemeškal, Jiří ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Čoček, Ladislav (oponent)
Tématem práce je změna etnické struktury Kosova v druhé polovině dvacátého století. Cílem práce je snaha o komplexní přiblížení kosovského národnostního problému v období 1945 až 1990. Práce se snaží odpovědět na tři následující otázky. Zda byl jugoslávský režim vůči albánské menšině diskriminační, do jaké míry byl kosovský konflikt vytvořen pouze etnickou strukturou a zda se některé etnikum snažilo o etnicky "čisté" Kosovo. Práce je členěna do šesti kapitol. První kapitola nastiňuje historický vývoj Kosova s důrazem na jeho vývoj etnické struktury. Druhá kapitola se zaměřuje na politiku, kterou jugoslávská vláda uplatňovala v Kosovu od konce druhé světové války. Na ni navazuje ovlivnění kosovské otázky ze zahraničí. Pátá kapitola se zaměřuje na vývoj konsolidovanosti a organizovanosti Srbů a Albánců v Kosovu. Šestá a sedmá kapitola se snaží popsat a vysvětlit změnu etnické struktury v Kosovu.
|
|
|
Geopolitické aspekty rozpadu Jugoslávie: konflikt v Bosně a Hercegovině
Krohová, Zuzana ; Čoček, Ladislav (vedoucí práce) ; Novotný, Josef (oponent)
Cílem bakalářské práce Geopolitické aspekty rozpadu Jugoslávie: konflikt v Bosně a Hercegovině je nalézt a zhodnotit vnější aspekty rozpadu Bosny a Hercegoviny. Na začátku práce je vytvořen teoreticko-metodologický rámec, z kterého práce dále čerpá. Ten se skládá ze tří teorií, první je teorie S. Huntingtona Střet civilizací, další dvě vycházejí z teorií mezinárodních vztahů - neorealismus a neoliberalismus. Jednotlivé kapitoly odpovídají na výzkumné otázky definované v teoreticko-metodologickém rámci na základě kvalitativního výzkumu. Práce má podat obraz o důvodech angažmá Evropské unie a Severoatlantické organizace, a popsat, jakou roli hrály ve vývoji války v Bosně a Hercegovině v letech 1992-1995. Klíčová slova: geopolitika, střet civilizací, humanitární intervence, konflikt v Bosně a Hercegovině, Jugoslávie, Evropská unie (EU), Severoatlantická organizace (NATO)
|
|
|
Serbia - Geographical Aspects of Development after 1990
Čoček, Ladislav ; Fňukal, Miloš (oponent) ; Tomeš, Jiří (vedoucí práce)
Hlavním cílem této práce je zjistit, jestli se typické procesy regionálního rozvoje v průběhu tranzice a transformace, tak jak byly pozorovány v jiných postkomunistických zemích, odehrávají v Srbsku a na druhou stranu, jaké procesy jsou pro tuto zemi specifické. Tři hypotézy předpokládají (1) ekonomickou konvergenci v průběhu průmyslového úpadku, (2) reprodukci a prohlubování severo-jižní zonality a (3) to, že koncentrace ekonomiky bude dominantním regionálním procesem v obdobích růstu. Zakladní metodou uplatňovanou v práci je examinace jednoduchých indikátorů variability aplikovaných na HDP na hlavu a agregát zaměstnanosti a průměrných platů. Zjištění jsou dále prověřena za užití komponentní a cluster analýzy. Závěry vyplývající z empirické části jsou následující: regionální konvergence byla potvrzena pouze na začátku 90. let a v období transformace ji vystřídala silná divergence typická pro ostatní postkomunistické státy. Severo-jižní zonalita se zdá být silná, ale bylo prokázáno, že regionální vývoj je dominantně podmiňován pozicí v hierarchii sídelního systému. Nejvýznamnější regionální procesy tedy odpovídají pozorováním z jiných zemí za obdobných podmínek. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.