| |
| |
|
Zásada superficies solo cedit v dějinném kontextu
Čižinský, David ; Šejdl, Jan (vedoucí práce) ; Bělovský, Petr (oponent)
Zásada superficies solo cedit v dějinném kontextu Abstrakt Tato diplomová práce pojednává o zásadě superficies solo cedit, vyjadřující princip, podle kterého všechny věci, zejména pak vystavěné stavby, které se nachází na pozemku a jsou pevně spojeny se zemí, náleží neoddělitelně tomuto pozemku a jsou jeho součástí. Práce má v první části nejdříve za cíl přiblížit chápání věcných práv v římském právu. Následně je zaměřena pozornost na původ této zásady a její vyjádření v jednotlivých římskoprávních pramenech a textech. U těchto pramenů je vždy stručně nastíněn jejich vznik, datace a obecná charakteristika. Římskoprávní tradice je zejména v kontinentální Evropě hluboce zakořeněna. Proto není divu, že byla superficiální zásada obsažena i ve Všeobecném zákoníku občanském z roku 1811. Český právní řád je však jedním z těch, ve kterých byla římskoprávní tradice opuštěna a superficiální zásada na desítky let popřena. Z toho důvodu se druhá část diplomové práci zaměřuje na jednotlivé občanskoprávní kodexy na území českého státu, na jejich základní charakteristiku a porovnání postoje k věcným právům, stavbě a pozemku. Třetí část práce se věnuje vzniku občanského zákoníku, návratu zásady superficies solo cedit do platného právního řádu, jejímu výkladu, pojetí věci a věcných práv. U jednotlivých pojmů souvisejících...
|
| |
| |