|
|
Vliv teplotních a hyperoxických podmínek na růst, příjem krmiva a fyziologii hybrida sivena arktického (Salvelinus alpinus Linnaeus, 1758) a sivena amerického (Salvelinus fontinalis Mitchill, 1815)
ČEJKA, Jakub
Práce měla u hybrida sivena amerického (Salvelinus fontinalis) a sivena arktického (Salvelinus alpinus) tzv. sivena alsaského otestovat růstové schopnosti při různých teplotních a oxických režimech. Sledovanými produkční ukazately bylo přežití, růst, konverze krmiva, heterogenita obsádky, somatické indexy. Hypotézou bylo nalezení rozdílu v růstu a zmíněných parametrech při odchovu s odlišnými teplotními a oxickými režimy. Samotná práce se skládá ze dvou provedených experimentů. V prvním experimentu bylo testováno pět teplotních režimů (7, 10, 13, 16 a 19 °C). Každá testovaná skupina byla 4 x replikována. Experiment probíhal 84 dní a vždy po 21 dnech bylo provedeno biometrické měření. Výsledky prokázaly, že nejvyšší hmotnostní růst byl dosažen u ryb chovaných při teplotě 13 °C, kdy specifická rychlost růstu dosahovala 4,12 ? 0,21 % × den-1. Vyšší teploty (16, 19 °C) nejsou pro chov hybrida vhodné. Po ukončení experimentu bylo přežití pro skupinu chovanou při 19 °C jen 41,4 ? 27,4 %. Při nižších teplotách nebyla dosahována efektivní konverze krmiva a rychlost růstu byla nižší než při zmíněné teplotě 13 °C. V druhém experimentu byly testovány čtyři oxické režimy trvalé hyperoxické podmínky (120 130 %), hyperoxické podmínky pouze během světlé části dne, střídání normoxie a hyperoxie a trvalá normoxie (85 95 %). Každá experimentální skupina byla 3 x replikována. Experiment probíhal 63 dní a biometrické měření bylo provedeno vždy po 21 dnech. Přežití se u jednotlivých pozorovaných skupin nelišilo a po ukončení experimentu dosahovalo průměru 86,0 ? 1,4 %. Nejvyšší specifická rychlost růstu byla dosažena u ryb chovaných v normoxii 1,48 ? 0,05 % × den-1 a u ryb chovaných v hyperoxii jen během světlé části dne 1,38 ? 0,10 % × den-1. Nejefektivnější konverze krmiva byla pozorována u ryb chovaných v normoxii a permanentní hyperoxii
|
|
|
Porovnání ichtyofauny morfologicky podobných úseků řek pstruhového pásma s různým režimem rybářského hospodaření
ČEJKA, Jakub
Tématem této bakálářské práce je porovnání biodiverzity rybího společenstva v morfologicky podobných úsecích dvou jihočeských řek Malše a Blanice, které se liší způsobem obhospodařování. Na obou řekách v pstruhovém až v lipanovém pásmu byly vytipovány čtyři úseky, které byly na jaře a na podzim roku 2015 proloveny elektrickým agregátem. Odlovené hospodářsky významné druhy byly individuálně měřeny, váženy a následně byly všechny ryby vráceny zpět do jednotlivých úseků. Získané údaje byly dále zpracovávány. Srovnávaly se úseky, na nichž je vyhlášena CHRO, úseky, kde se vysazují pouze původní druhy pstruh obecný f. potoční (Salmo trutta m. fario, Linnaeus, 1758) a lipan podhorní (Thymallus thymallus, Linnaeus, 1758) a úseky, kde se kromě původních druhů vysazuje sportovními rybáři oblíbený pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss, Walbaum, 1792). Byl zjištěn podobný trend vyšší stability a kondice populací původních druhů ve výše položených úsecích sledovaných revírů obou řek. V níže položených úsecích řeky Malše je pravděpodobná závislost výskytu populací lipana podhorního i pstruha obecného na vysazování násad, které jsou silně ovlivňovány přítomností nežádoucích druhů ryb, popř. i sportovním rybolovem. Ve výše položených úsecích je možno předpokládat existenci přirozené reprodukce a následné udržitelnosti populací obou druhů. Na řece Blanici lze hodnotit populaci pstruha obecného jako samoudržitelnou ve všech úsecích, ovlivněnou pouze ve spodní části revíru nežádoucími druhy ryb. V případě lipana je jeho přítomnost ve sledovaných úsecích populace zřejmě závislá na migraci ryb ze spodní části revíru a ve výše položených úsecích se vyskytuje pouze sporadicky.
|
host ::
RSS.