|
|
Fenomén spánkové prokrastinace u českých adolescentů
Smolová, Kateřina ; Manková, Denisa (vedoucí práce) ; Čípková, Pavla (oponent)
Spánková prokrastinace představuje nově zkoumaný fenomén, který přispívá k nedostatečné délce a kvalitě spánku v adolescenci. Nejčastěji byla spánková prokrastinace zkoumána v souvislosti se seberegulací, sebeúčinností a obecnou prokrastinací. V poslední době se objevují studie, které se zaměřují více na zdravotní charakteristiky v souvislosti s tímto fenoménem. Cílem aktuální studie bylo ověření vztahu mezi mírou spánkové prokrastinace v české adolescentní populaci a kvalitou spánku, délkou spánku, chronotypem, sociálním jet-lagem, pohlavím a místem bydliště. Dalším záměrem bylo objevení obsahů a důvodů vedoucích jedince ke spánkové prokrastinaci. Studie probíhala pomocí online dotazníku, který vyplnilo N = 396 respondentů ve věku 15-18 let. Pearsonova korelace prokázala silný pozitivní vztah (r = .56, p < .001) mezi mírou spánkové prokrastinace a kvalitou spánku, taktéž střední negativní vztah s délkou spánku (r = -.41, p < .001), dále silný negativní vztah s chronotypem (r = -.56, p < .001) a slabý pozitivní vztah se sociálním jet-lagem (r = .27, p < .001). Výsledky naznačují, že čím více adolescenti prokrastinovali tím horší vykazovali kvalitu spánku, nižší délku spánku, večerní chronotyp a vyšší míru sociálního jet-lagu. T-test pro nezávislé výběry ukázal na rozdíl mezi mírou spánkové...
|
|
|
Psychologická intervence při dlouhodobých vesmírných misích
Klosová, Matylda ; Bahbouh, Radvan (vedoucí práce) ; Čípková, Pavla (oponent)
Předkládaná bakalářská práce navrhuje systém psychologické intervence při dlouhodobých vesmírných misích do hlubokého vesmíru, založený na technikách podporujících týmovou výkonnost a koherenci. Tyto mise představují řadu technologických, psychologických a psychosociálních výzev vyplývajících z prodloužení časové dotace a vzdálenosti letu, během kterého působí také faktory specifického prostředí. Intervenční metody zvyšují efektivitu a výkonnost týmu, posilují vztahy a snižují také pravděpodobnost lidského pochybení, což je klíčové pro úspěšnost dlouhodobé mise. Literárně přehledová část se věnuje příkladům práce ve specifickém prostředí a možným podpůrným mechanismům či faktorům facilitujícím pobyt v nich. Dále otevírá téma důležitosti intervenčních technik ve vesmírném prostředí a historického kontextu českého vesmírného výzkumu. Výzkumný projekt zpracovává autorčin návrh na vyškolení člena posádky za účelem zvýšení její autonomie a schopnosti predikovat a následně řešit případné komplikace na úrovni vztahů, vazeb a komunikace. Návrh je zasazen do nadcházející čtvrté etapy mezinárodní studie SIRIUS 22/23 a představuje možné metody měření účinnosti vlivu interventa, které svým užitím podporují psychosociální kosmický výzkum.
|
host ::
RSS.